Stres strana 3 z 3

Zatímco pandemie covidu-19 negativně ovlivnila téměř všechny aspekty života a zábavního průmyslu, úspěch videoherní branže naopak prudce narostl. Kvůli přísným protiepidemickým opatřením a častým uzávěrám lidé hledají způsoby, jak trávit v izolaci čas. Mnoho z nich se obrátilo právě k virtuálnímu světu. Již velmi úspěšný průmysl tak díky epidemii zaznamenal nejlepší rok za poslední dekádu.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci a Masarykova onkologického ústavu v Brně přišli s převratnou metodou zkoumající proteotoxický stres buněk, který vede k neurodegenerativním nemocem a rakovině. Metoda kombinuje cílené poškození proteinů uvnitř jednotlivých buněk za využití nanočástic stříbra a laserového paprsku a souběžnou mikroskopickou analýzu. Objev ocenil i významný vědecký časopis Nature Communications.

Podle aktuálních průzkumů se psychický stav obyvatel během minulého roku prokazatelně zhoršil. Pozorovat můžeme zejména nárůst depresivní a úzkostné symptomatiky, ale i jiných psychických potíží. Lidé také udávají zvýšenou míru prožívaného stresu a osamělosti. Ať už se se zmiňovanými obtížemi lidé setkávají ve svém životě poprvé, nebo se jedná o zhoršení či návrat těch již rozpoznaných, péče o psychické zdraví je v současné době skutečně potřebná. Jak tedy o své psychické zdraví pečovat? A kam se případně obrátit o pomoc?

Lidé se v současnosti mají lépe než dříve, přesto pociťují více stresu. Jednou z hlavních zbraní vůči němu je humor, i stres je ale potřebný, protože nás posiluje, upozorňuje fyzioterapeut Pavel Kolář. Současná pandemie podle něj zásadně ovlivní budoucnost – například on-line výuka a výpadek tělocviku bude mít zásadní dopady, jelikož v dětech buduje imunitu, což nejde dohnat v dospělosti. S odborníkem, který pomáhá vrcholovým sportovcům, ale léčil třeba i prezidenty, v Interview ČT24 Speciál hovořila Světlana Witowská.

V době pandemie nového typu koronaviru se u žen zvýšil stres a u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený také Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Obecně u obou pohlaví vzrostl čas strávený s médii.

S výkyvy extrémního počasí, tedy dlouhodobými dešti nebo naopak suchy, se v posledních letech potýkají čeští zemědělci. Podle vědců mají dopad na plodiny, na úrodu i na kvalitu jídla. V Ústavu globální změny Akademie věd tak už sedm let na polích rostliny vystavují záměrnému stresu a zkoumají vliv extrémů.

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Výzkum psů a dalších domácích zvířat v poslední době ukazuje na překvapivě silné napojení na jejich majitele. Potvrdila to i nejnovější studie švédských etologů, podle které psi sdílí stejný stres jako jejich majitelé.

Rostoucí počet psychologů soudí, že rodiče by se za každou cenu neměli snažit uchránit své dospívající potomky před stresem s předpokladem, že veškerý stres je nežádoucí a nezdravý. Zatímco chronický nebo traumatický stres může být škodlivý, tak normální, každodenní stres – správně dávkovaný a správně zvážený – může být podle psychologů naopak prospěšný. Adolescentům totiž umožní osobnostní růst, napsal americký deník The Washington Post.

Mořští biologové vysvětlili, proč některé velryby páchají sebevraždy tím, že se vrhají na pláže. Může za to stres, který způsobují silné sonary používané především vojenským námořnictvem. Vyzvali vlády k rozšíření zón, kde se tyto sonary nesmějí používat.

Holocaust se i po více než sedmdesáti letech projevuje ve strukturách mozku lidí, kteří jej prožili. Stres z této historické události se přenáší dokonce i na další generace. Zjistil to tým neurovědce Ivana Rektora.

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu.

Za celý loňský rok se velrybám černým v severním Atlantiku podle přírodovědců nenarodilo ani jedno mládě. Už roku 2017 varovaly americké úřady, že tito ohrožení kytovci by mohli vyhynout úplně; výzkum naznačil, že tyto velryby ztratily šanci přežít. Letos se ale mláďata narodila už tři.