Rostoucí počet psychologů soudí, že rodiče by se za každou cenu neměli snažit uchránit své dospívající potomky před stresem s předpokladem, že veškerý stres je nežádoucí a nezdravý. Zatímco chronický nebo traumatický stres může být škodlivý, tak normální, každodenní stres – správně dávkovaný a správně zvážený – může být podle psychologů naopak prospěšný. Adolescentům totiž umožní osobnostní růst, napsal americký deník The Washington Post.
Podle listu se stačí zeptat kohokoli, kdo je ve svém oboru mimořádně úspěšný. „Řekne vám, že zdravá dávka stresu je pro špičkový výkon klíčová, ale příliš stresu člověka zadusí,“ uvedl deník. Vědci podle něj také upozorňují, že způsob, jakým člověk stresové situace interpretuje, a nikoli sama zátěž, ovlivňuje to, jak stres prožívá.
Zdravý stres je podle odborníků motivující a naši mysl a tělo připravuje na nové výzvy, ať už jde o zkoušky, veřejná vystoupení nebo vzepření se tyranovi ve škole. Nezdravý je ten stres, který se jeví větší, než s jakým se dokážeme vypořádat. „Cokoli, co nás nutí pracovat na hraně našich současných schopností, je stresující, ale takto se učíme a rozvíjíme,“ uvedla dětská psycholožka Lisa Damourová, která je autorkou rozsáhlé knihy na toto téma – Under Pressure (Pod tlakem).
Děti budou ve stresu – a to je dobře
Rodiče by se proto podle ní měli naučit přijmout fakt, že jejich děti se nebudou vždy cítit dobře, což ale nutně neznamená, že je něco špatně.
Experti podle deníku The Washington Post rovněž soudí, že to, jak sami studenti vnímají stres, tedy zda ho považují za nápomocný, nebo škodlivý, ovlivňuje jejich výkon ve škole. Rodiče by proto podle odborníků měli svým potomkům pomoci interpretovat stres pozitivně místo hloubání nad negativy.
Podle Damourové je také zásadní, aby rodiče stresovou záležitost dokázali dětem představit v patřičném kontextu. „Například o písemce mohou říct: Ukáže, jak teď znáš látku, ale ne to, jestli uspěješ v budoucnu, jestli tě má učitel v oblibě nebo ty jeho nebo jak máme my rádi tebe,“ uvedla Damourová.
Stres vnímaný pozitivním pohledem
Tyto hypotézy potvrzuje i řada rozsáhlých studií. Letos vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences studie provedená na 1200 studentech. Vědci v ní zkoumali, jak stres ovlivňuje výkon při testech a jaké metody k jeho potlačení nejlépe fungují. Podle jejích výsledků je stres přítomný u studentů u zkoušky vždy a lépe se s ním vypořádávají ti, kteří jsou na něj lépe zvyklí, respektive znají metody, jak ho potlačit.
Spoluautorka práce Sian Beilocková z Barnardovy koleje v New Yorku dodává, že stres se dá interpretovat pozitivně – bušící srdce podle ní nemusí být pro studenty signálem, že je s tělem něco špatně, ale naopak důkazem, že jejich mozek je lépe zásobován krví, takže se nyní mohou lépe soustředit.
