Matky pracující na plný úvazek více trpí stresem, potvrdil rozsáhlý výzkum. Flexibilní pracovní doba nepomáhá

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu.

Vědci v této studii odfiltrovali díky velkému počtu zkoumaných osob všechny faktory, které by mohly výsledky nějak ovlivnit – tedy věk, sociální postavení, etnicitu nebo vzdělání. Mohli se tak soustředit pouze na vztah mezi počtem hodin v práci a úrovní stresu. 

Experti z Manchesterské a Essexské univerzity analyzovali údaje 6025 účastnic takzvaného Longitudinálního výzkumu britských domácností, v jehož rámci odborníci dlouhodobě sledují na 40 tisíc domácností ve Spojeném království. Podle deníku The Guardian je to největší průzkum svého druhu na světě.

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že může pracujícím matkám přinést úlevu kratší pracovní doba. Naopak práce z domova nebo flexibilní úvazek žádná pozitiva nenabízejí. Sociologové také zjistili, že chronický stres lze zkrácením pracovní doby snížit i u pracujících otců.

Mezi symptomy chronického stresu patří podrážděnost, úzkost, deprese, bolesti hlavy a nespavost, připomíná server Independent. „Konflikt mezi zaměstnáním a rodinou se spojuje se zvýšeným psychologickým napětím, tedy s vyšší úrovní stresu a tedy i nižší kvalitou života,“ popisují autoři práce.

„Největší rozpor mezi prací a rodinou hrozí rodičům malých dětí. Velký dopad na stresovou reakci mohou mít především pracovní podmínky, které nejsou dostatečně pružné k rodinným potřebám – například dlouhá pracovní doba,“ varují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 9 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 11 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 12 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 14 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 15 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...