S výkyvy extrémního počasí, tedy dlouhodobými dešti nebo naopak suchy, se v posledních letech potýkají čeští zemědělci. Podle vědců mají dopad na plodiny, na úrodu i na kvalitu jídla. V Ústavu globální změny Akademie věd tak už sedm let na polích rostliny vystavují záměrnému stresu a zkoumají vliv extrémů.
Mezi nejčastější plodiny na českých polích se řadí pšenice, řepka, ječmen, žito a kukuřice. Ty také tvoří i výzkumný vzorek v Bystřici nad Pernštejnem, kde vědci rostliny záměrně vystavují různým druhům stresu. Nad políčka tak třeba umísťují stříšky. „Na porost, který je pod zákryty, neprší. Voda je odváděna pryč,“ uvedla výzkumnice Eva Pohanková.
Rostlina pak roste v suché půdě, a kvůli nedostatku vláhy je vystavená stresu. Ve speciálních komorách pak vědci zase přizpůsobují množství oxidu uhličitého nebo měří teplotu.
Rozdíl od plodin, které vyrostly bez omezení, není laikovi na první pohled patrný. Pohledem vědeckých přístrojů je ale zásadní. „Když porovnáme výnos, co je pod střechou, tak se pohybuje od 35 do 75 procent,“ nastínila Pohanková.
Liší se i kvalita úrody. „Při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého klesá u pšenice obsah bílkovin. Bílkoviny jsou důležité, aby mělo pečivo dostatečný objem, aby mělo tu správnou kvalitu pro pečení chleba,“ popsal výzkumník Karel Klem.
Dopady budou v budoucnu podle vědců z Akademie věd dramatické. Kromě vlivu na rostliny tak hledají i způsoby, jak plodiny před výkyvy počasí a extrémním suchem chránit. Jednou z možností je setí do takzvaného mulče a šetření vláhou, další variantou je vývoj nových odolnějších odrůd s hlubším kořenovým systémem.
