Mazlení se psím kamarádem povzbuzuje vystresované studenty k lepším výsledkům, tvrdí vědci

Čtyřnozí mazlíčci mohou pro vysokoškoláky představovat vhodné pomocníky při zvládání stresu. Podle vědců jsou metody využívající psy dokonce účinnější než tradiční postupy, kterými chtějí univerzity studentům v tomto ohledu pomoct. Novou studii publikoval žurnál AERA.

Takzvaná canisterapie je v poslední době na vzestupu. Speciálně trénovaní psi pomáhají například lidem s psychickými problémy, rozptylují seniory nebo třeba děti v dětských domovech. Zvířecí mazlíčci se využívají také jako součást rehabilitace pro mentálně a fyzicky handicapované, kterým usnadňují procvičování některých částí těla. 

Nová studie Washingtonské státní univerzity se zaměřila na to, zda psi mohou studentům usnadňovat zvládání stresu.

Výzkumný tým měl k dispozici celkem 309 vysokoškoláků, kterým změřil mozkové funkce, jež člověk potřebuje k plánování úkolů, motivaci, koncentraci nebo memorování. „Zkrátka všechny důležité kognitivní dovednosti, které jsou nutné k univerzitnímu úspěchu,“ shrnula spoluautorka studie Patricia Pendryová z Washington State University.

Účinnější než tradiční metody

Během experimentu byli studenti rozděleni do tří různých akademických programů zaměřených na zvládání stresu. Ukázalo se, že přístupy, které zahrnovaly mazlení s terapeutickými psy, měly na myšlení a plánování vysokoškoláků lepší vliv než například přednášky obsahující tradiční rady o tom, jak studijnímu tlaku čelit. 

„Je zajímavé, že tyto typy vzdělávacích workshopů jsou pro studenty, kteří čelí stresu, méně efektivní. Zdá se, že vysokoškoláci je mohou vnímat jako další přednášky, což je přesně to, co u nich mnohdy nervozitu vyvolává,“ vysvětlila Pendryová.

„Výsledky byly skutečně silné,“ poznamenala. „Studenti, kteří byli stresem nejohroženější, vykazovali v tomto ohledu největší zlepšení v podmínkách, kdy interagovali se zvířetem,“ řekla s tím, že tito studenti vykazovali zlepšení kognitivních dovedností  i šest týdnů po konci zhruba měsíčního terapeutického programu. 

Snazší uvolnění

Přístupy, které zahrnují kontakt se zvířaty, jsou podle vědců přínosné tím, že studenti, zatímco mluví a přemýšlejí o svých stresorech, zároveň relaxují. „Když se mazlí se psem, je pravděpodobnější, že se uvolní, a se stresem se namísto ochromení lépe vyrovnají,“ dodala Pendryová.

To pak zlepšuje u vysokoškoláků například schopnost soustředění, stanovování si studijních cílů, motivaci nebo třeba paměť. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 3 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 14 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...