Mazlení se psím kamarádem povzbuzuje vystresované studenty k lepším výsledkům, tvrdí vědci

Čtyřnozí mazlíčci mohou pro vysokoškoláky představovat vhodné pomocníky při zvládání stresu. Podle vědců jsou metody využívající psy dokonce účinnější než tradiční postupy, kterými chtějí univerzity studentům v tomto ohledu pomoct. Novou studii publikoval žurnál AERA.

Takzvaná canisterapie je v poslední době na vzestupu. Speciálně trénovaní psi pomáhají například lidem s psychickými problémy, rozptylují seniory nebo třeba děti v dětských domovech. Zvířecí mazlíčci se využívají také jako součást rehabilitace pro mentálně a fyzicky handicapované, kterým usnadňují procvičování některých částí těla. 

Nová studie Washingtonské státní univerzity se zaměřila na to, zda psi mohou studentům usnadňovat zvládání stresu.

Výzkumný tým měl k dispozici celkem 309 vysokoškoláků, kterým změřil mozkové funkce, jež člověk potřebuje k plánování úkolů, motivaci, koncentraci nebo memorování. „Zkrátka všechny důležité kognitivní dovednosti, které jsou nutné k univerzitnímu úspěchu,“ shrnula spoluautorka studie Patricia Pendryová z Washington State University.

Účinnější než tradiční metody

Během experimentu byli studenti rozděleni do tří různých akademických programů zaměřených na zvládání stresu. Ukázalo se, že přístupy, které zahrnovaly mazlení s terapeutickými psy, měly na myšlení a plánování vysokoškoláků lepší vliv než například přednášky obsahující tradiční rady o tom, jak studijnímu tlaku čelit. 

„Je zajímavé, že tyto typy vzdělávacích workshopů jsou pro studenty, kteří čelí stresu, méně efektivní. Zdá se, že vysokoškoláci je mohou vnímat jako další přednášky, což je přesně to, co u nich mnohdy nervozitu vyvolává,“ vysvětlila Pendryová.

„Výsledky byly skutečně silné,“ poznamenala. „Studenti, kteří byli stresem nejohroženější, vykazovali v tomto ohledu největší zlepšení v podmínkách, kdy interagovali se zvířetem,“ řekla s tím, že tito studenti vykazovali zlepšení kognitivních dovedností  i šest týdnů po konci zhruba měsíčního terapeutického programu. 

Snazší uvolnění

Přístupy, které zahrnují kontakt se zvířaty, jsou podle vědců přínosné tím, že studenti, zatímco mluví a přemýšlejí o svých stresorech, zároveň relaxují. „Když se mazlí se psem, je pravděpodobnější, že se uvolní, a se stresem se namísto ochromení lépe vyrovnají,“ dodala Pendryová.

To pak zlepšuje u vysokoškoláků například schopnost soustředění, stanovování si studijních cílů, motivaci nebo třeba paměť. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 4 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 17 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 23 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026
Načítání...