Jsou psi leváci nebo praváci? Čeští vědci zjistili, že se dají dělit spíše na severáky a jižáky

Mohlo by mít magnetické pole Země vliv na lateralitu, tedy přednostní užívání některého z pohybových či smyslových orgánů u psů? Tuto otázku si položili vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen z Německa. A našli na ni odpověď.

  • Lateralita je definována jako „přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových“. Laicky se lateralita zobecňuje pouze na dominanci pravé či levé ruky, ale hodnocena je v šesti dimenzích.

Výsledky jejich výzkumu uveřejnil vědecký časopis Plos One 25. září 2017.

Vědci testovali 25 psů, 14 různých plemen v 31 lokalitách České republiky a Německa. Testování probíhalo v různých podmínkách po dobu několika měsíců. Psi volili mezi dvěma shodnými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany.

Psi si z dvojice misek spontánně vybrali vždy jednu z nich. Někteří psi se při experimentu projevili jako pravostranní, někteří jako levostranní, ale většina z nich se projevila jako ambilaterální, tedy nepreferující levou ani pravou stranu.

Psi táhnou na sever

Překvapivým objevem byl tzv. „tah na sever“. Malá a střední plemena, feny a starší jedinci při výběru ze dvou misek umístěných severním a východním směrem upřednostňovali „severní“ misku, bez ohledu na to, zda byli „praváci“ nebo „leváci“. Naopak mladí jedinci a psi (samci) upřednostňovali výběr misek podle své laterality bez ohledu na umístění misek podle světových stran.

Lateralita je nenáhodná a předvídatelná schopnost živočichů upřednostňovat při různých činnostech levou či pravou stranu těla (obdoba „leváctví – praváctví“ u člověka). U lidí je intenzivně studována a popsána, rozšířeným jevem je pravděpodobně také u zvířat.

Například u psů existuje řada experimentů, při kterých jsou psi úspěšně testováni na schopnost motorické laterality, tedy použití levé či pravé tlapky při testovaných činnostech. Bez povšimnutí vědců však nezůstává ani předpokládaná schopnost zvířat vnímat magnetické pole Země (tzv. magnetorecepce).

Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do „magnetického“ smyslu zvířat, který vědci po celém světě popisují jako magnetosenzitivitu nebo magnetorecepci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
před 9 hhodinami

Klimatická změna způsobuje prudký nárůst teplot mořské hladiny u Evropy

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
před 13 hhodinami

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
včera v 11:02

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
včera v 09:44

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
včera v 09:00

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
21. 8. 2026

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
21. 8. 2026

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
21. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.