Jsou psi leváci nebo praváci? Čeští vědci zjistili, že se dají dělit spíše na severáky a jižáky

Mohlo by mít magnetické pole Země vliv na lateralitu, tedy přednostní užívání některého z pohybových či smyslových orgánů u psů? Tuto otázku si položili vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen z Německa. A našli na ni odpověď.

  • Lateralita je definována jako „přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových“. Laicky se lateralita zobecňuje pouze na dominanci pravé či levé ruky, ale hodnocena je v šesti dimenzích.

Výsledky jejich výzkumu uveřejnil vědecký časopis Plos One 25. září 2017.

Vědci testovali 25 psů, 14 různých plemen v 31 lokalitách České republiky a Německa. Testování probíhalo v různých podmínkách po dobu několika měsíců. Psi volili mezi dvěma shodnými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany.

Psi si z dvojice misek spontánně vybrali vždy jednu z nich. Někteří psi se při experimentu projevili jako pravostranní, někteří jako levostranní, ale většina z nich se projevila jako ambilaterální, tedy nepreferující levou ani pravou stranu.

Psi táhnou na sever

Překvapivým objevem byl tzv. „tah na sever“. Malá a střední plemena, feny a starší jedinci při výběru ze dvou misek umístěných severním a východním směrem upřednostňovali „severní“ misku, bez ohledu na to, zda byli „praváci“ nebo „leváci“. Naopak mladí jedinci a psi (samci) upřednostňovali výběr misek podle své laterality bez ohledu na umístění misek podle světových stran.

Lateralita je nenáhodná a předvídatelná schopnost živočichů upřednostňovat při různých činnostech levou či pravou stranu těla (obdoba „leváctví – praváctví“ u člověka). U lidí je intenzivně studována a popsána, rozšířeným jevem je pravděpodobně také u zvířat.

Například u psů existuje řada experimentů, při kterých jsou psi úspěšně testováni na schopnost motorické laterality, tedy použití levé či pravé tlapky při testovaných činnostech. Bez povšimnutí vědců však nezůstává ani předpokládaná schopnost zvířat vnímat magnetické pole Země (tzv. magnetorecepce).

Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do „magnetického“ smyslu zvířat, který vědci po celém světě popisují jako magnetosenzitivitu nebo magnetorecepci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosatky a delfíni spolupracují. Stopař a lovec dohromady ušetří spoustu energie

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.
3. 1. 2026

Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.
2. 1. 2026

Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.
2. 1. 2026

SpaceX plánuje manévry na orbitu, změní dráhy tisíců družic

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.
2. 1. 2026

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
2. 1. 2026

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
1. 1. 2026

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025
Načítání...