Jsou psi leváci nebo praváci? Čeští vědci zjistili, že se dají dělit spíše na severáky a jižáky

Mohlo by mít magnetické pole Země vliv na lateralitu, tedy přednostní užívání některého z pohybových či smyslových orgánů u psů? Tuto otázku si položili vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen z Německa. A našli na ni odpověď.

  • Lateralita je definována jako „přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových“. Laicky se lateralita zobecňuje pouze na dominanci pravé či levé ruky, ale hodnocena je v šesti dimenzích.

Výsledky jejich výzkumu uveřejnil vědecký časopis Plos One 25. září 2017.

Vědci testovali 25 psů, 14 různých plemen v 31 lokalitách České republiky a Německa. Testování probíhalo v různých podmínkách po dobu několika měsíců. Psi volili mezi dvěma shodnými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany.

Psi si z dvojice misek spontánně vybrali vždy jednu z nich. Někteří psi se při experimentu projevili jako pravostranní, někteří jako levostranní, ale většina z nich se projevila jako ambilaterální, tedy nepreferující levou ani pravou stranu.

Psi táhnou na sever

Překvapivým objevem byl tzv. „tah na sever“. Malá a střední plemena, feny a starší jedinci při výběru ze dvou misek umístěných severním a východním směrem upřednostňovali „severní“ misku, bez ohledu na to, zda byli „praváci“ nebo „leváci“. Naopak mladí jedinci a psi (samci) upřednostňovali výběr misek podle své laterality bez ohledu na umístění misek podle světových stran.

Lateralita je nenáhodná a předvídatelná schopnost živočichů upřednostňovat při různých činnostech levou či pravou stranu těla (obdoba „leváctví – praváctví“ u člověka). U lidí je intenzivně studována a popsána, rozšířeným jevem je pravděpodobně také u zvířat.

Například u psů existuje řada experimentů, při kterých jsou psi úspěšně testováni na schopnost motorické laterality, tedy použití levé či pravé tlapky při testovaných činnostech. Bez povšimnutí vědců však nezůstává ani předpokládaná schopnost zvířat vnímat magnetické pole Země (tzv. magnetorecepce).

Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do „magnetického“ smyslu zvířat, který vědci po celém světě popisují jako magnetosenzitivitu nebo magnetorecepci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 8 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...