Jsou psi leváci nebo praváci? Čeští vědci zjistili, že se dají dělit spíše na severáky a jižáky

Mohlo by mít magnetické pole Země vliv na lateralitu, tedy přednostní užívání některého z pohybových či smyslových orgánů u psů? Tuto otázku si položili vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen z Německa. A našli na ni odpověď.

  • Lateralita je definována jako „přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových“. Laicky se lateralita zobecňuje pouze na dominanci pravé či levé ruky, ale hodnocena je v šesti dimenzích.

Výsledky jejich výzkumu uveřejnil vědecký časopis Plos One 25. září 2017.

Vědci testovali 25 psů, 14 různých plemen v 31 lokalitách České republiky a Německa. Testování probíhalo v různých podmínkách po dobu několika měsíců. Psi volili mezi dvěma shodnými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany.

Psi si z dvojice misek spontánně vybrali vždy jednu z nich. Někteří psi se při experimentu projevili jako pravostranní, někteří jako levostranní, ale většina z nich se projevila jako ambilaterální, tedy nepreferující levou ani pravou stranu.

Psi táhnou na sever

Překvapivým objevem byl tzv. „tah na sever“. Malá a střední plemena, feny a starší jedinci při výběru ze dvou misek umístěných severním a východním směrem upřednostňovali „severní“ misku, bez ohledu na to, zda byli „praváci“ nebo „leváci“. Naopak mladí jedinci a psi (samci) upřednostňovali výběr misek podle své laterality bez ohledu na umístění misek podle světových stran.

Lateralita je nenáhodná a předvídatelná schopnost živočichů upřednostňovat při různých činnostech levou či pravou stranu těla (obdoba „leváctví – praváctví“ u člověka). U lidí je intenzivně studována a popsána, rozšířeným jevem je pravděpodobně také u zvířat.

Například u psů existuje řada experimentů, při kterých jsou psi úspěšně testováni na schopnost motorické laterality, tedy použití levé či pravé tlapky při testovaných činnostech. Bez povšimnutí vědců však nezůstává ani předpokládaná schopnost zvířat vnímat magnetické pole Země (tzv. magnetorecepce).

Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do „magnetického“ smyslu zvířat, který vědci po celém světě popisují jako magnetosenzitivitu nebo magnetorecepci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...