Stres strana 2 z 3

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Přes čtvrt milionu lidí prchajících před válkou už našlo útočiště v Česku. Ve čtvrtek senátoři schválili a prezident podepsal tři zákony, které těmto lidem mají usnadnit začátky. Zjednodušují postupy udělování oprávnění k pobytu, snazší bude i vstup na pracovní trh. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Psycholožka Olena Gridasová, která pracuje s uprchlíky nastiňuje, čím momentálně procházejí.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Takzvaný technostres, tedy stres z používání počítačových technologií, nejvíc ohrožuje zaměstnance z věkové skupiny 50 až 64 let, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v průzkumu mezi lidmi ze čtyř zemí. Z předběžných výsledků studie vyplývá, že až čtvrtina lidí v tomto věku trpí „techno zahlceností“, složitostí nových technologií, popřípadě pocitem „invaze“, že každého lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se nelze odříznout.

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

Pandemie a distanční výuka podle průzkumu pro organizaci Učitel naživo znamenala pro pedagogy výrazně víc hodin práce, víc stresu, u dvou pětin pak i příznaky úzkosti a depresí. Vlastnímu učení se přitom věnovali méně než ve třídách, daleko víc sil je stála komunikace s žáky i jejich rodiči.

Čtyřnozí mazlíčci mohou pro vysokoškoláky představovat vhodné pomocníky při zvládání stresu. Podle vědců jsou metody využívající psy dokonce účinnější než tradiční postupy, kterými chtějí univerzity studentům v tomto ohledu pomoct. Novou studii publikoval žurnál AERA.

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Během Velikonoc je větší riziko setkávání osob z různých sociálních skupin a přenos nákazy i do prostředí, které jí dosud odolávala. Důsledné dodržování platných opatření pomůže toto riziko efektivně snížit. Testování je nejlepší zbraň proti epidemii, nelze na něj však plně spoléhat, protože hlavně některé antigenní testy mají relativně vysokou chybovost. Cesty a návštěvy, pokud snesou odkladu, je vhodné omezit, doporučují vědci z Iniciativy Sníh.

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.

Zatímco pandemie covidu-19 negativně ovlivnila téměř všechny aspekty života a zábavního průmyslu, úspěch videoherní branže naopak prudce narostl. Kvůli přísným protiepidemickým opatřením a častým uzávěrám lidé hledají způsoby, jak trávit v izolaci čas. Mnoho z nich se obrátilo právě k virtuálnímu světu. Již velmi úspěšný průmysl tak díky epidemii zaznamenal nejlepší rok za poslední dekádu.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci a Masarykova onkologického ústavu v Brně přišli s převratnou metodou zkoumající proteotoxický stres buněk, který vede k neurodegenerativním nemocem a rakovině. Metoda kombinuje cílené poškození proteinů uvnitř jednotlivých buněk za využití nanočástic stříbra a laserového paprsku a souběžnou mikroskopickou analýzu. Objev ocenil i významný vědecký časopis Nature Communications.

Podle aktuálních průzkumů se psychický stav obyvatel během minulého roku prokazatelně zhoršil. Pozorovat můžeme zejména nárůst depresivní a úzkostné symptomatiky, ale i jiných psychických potíží. Lidé také udávají zvýšenou míru prožívaného stresu a osamělosti. Ať už se se zmiňovanými obtížemi lidé setkávají ve svém životě poprvé, nebo se jedná o zhoršení či návrat těch již rozpoznaných, péče o psychické zdraví je v současné době skutečně potřebná. Jak tedy o své psychické zdraví pečovat? A kam se případně obrátit o pomoc?

Lidé se v současnosti mají lépe než dříve, přesto pociťují více stresu. Jednou z hlavních zbraní vůči němu je humor, i stres je ale potřebný, protože nás posiluje, upozorňuje fyzioterapeut Pavel Kolář. Současná pandemie podle něj zásadně ovlivní budoucnost – například on-line výuka a výpadek tělocviku bude mít zásadní dopady, jelikož v dětech buduje imunitu, což nejde dohnat v dospělosti. S odborníkem, který pomáhá vrcholovým sportovcům, ale léčil třeba i prezidenty, v Interview ČT24 Speciál hovořila Světlana Witowská.

V době pandemie nového typu koronaviru se u žen zvýšil stres a u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený také Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Obecně u obou pohlaví vzrostl čas strávený s médii.

S výkyvy extrémního počasí, tedy dlouhodobými dešti nebo naopak suchy, se v posledních letech potýkají čeští zemědělci. Podle vědců mají dopad na plodiny, na úrodu i na kvalitu jídla. V Ústavu globální změny Akademie věd tak už sedm let na polích rostliny vystavují záměrnému stresu a zkoumají vliv extrémů.

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Výzkum psů a dalších domácích zvířat v poslední době ukazuje na překvapivě silné napojení na jejich majitele. Potvrdila to i nejnovější studie švédských etologů, podle které psi sdílí stejný stres jako jejich majitelé.

Rostoucí počet psychologů soudí, že rodiče by se za každou cenu neměli snažit uchránit své dospívající potomky před stresem s předpokladem, že veškerý stres je nežádoucí a nezdravý. Zatímco chronický nebo traumatický stres může být škodlivý, tak normální, každodenní stres – správně dávkovaný a správně zvážený – může být podle psychologů naopak prospěšný. Adolescentům totiž umožní osobnostní růst, napsal americký deník The Washington Post.

Mořští biologové vysvětlili, proč některé velryby páchají sebevraždy tím, že se vrhají na pláže. Může za to stres, který způsobují silné sonary používané především vojenským námořnictvem. Vyzvali vlády k rozšíření zón, kde se tyto sonary nesmějí používat.

Holocaust se i po více než sedmdesáti letech projevuje ve strukturách mozku lidí, kteří jej prožili. Stres z této historické události se přenáší dokonce i na další generace. Zjistil to tým neurovědce Ivana Rektora.

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu.