Stres strana 2 z 3

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Přes sto tisíc učitelů protestovalo po celé Jižní Koreji proti šikaně ze strany rodičů a žáků. Zatím poslední kapkou byla sebevražda mladé pedagožky. Ta neunesla útoky na způsob své výuky, za který ji vedení školy dokonce opakovaně donutilo se omluvit. Kult dítěte a vzdělání v zemi, která čelí hluboké demografické krizi, vyvolává hrozbu učitelské stávky.

Němečtí psychologové představili návod, který zbavil víc než půlku účastníků studie nutkavého chování, jako je okusování nehtů, škrábání kůže či vytrhávání vlasů. Nejlepší výsledky má metoda proti okusování nehtů. Tohoto zlozvyku se zbavilo dokonce osmdesát procent lidí, kteří se k němu dříve uchylovali.

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Lidské ucho se nevyvinulo tak, aby slyšelo zvuky, které vydávají rostliny, když trpí stresem. Řada jiných organismů se jimi ale může řídit – podle nové studie se totiž tento „zelený křik“ nese až na vzdálenost jednoho metru.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, uvedl list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Šťastné manželství lidem pomáhá urychlit zotavení po infarktu myokardu, nešťastné naopak zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů. Uvedli to vědci z Yaleovy univerzity, podle nichž podpora a láska partnerů snižuje riziko opětovné hospitalizace nebo dalších bolestí na prsou.

Novou naději může přinést vyčerpaným rodičům zjištění japonských a italských vědců, kteří zkoumali, jak utišit plačící miminko. Tvrdí, že je potřeba s ním nejdříve chodit a pak si s ním na osm minut sednout. O své poznatky se podělili v časopisu Current Biology.

Odvolací soud potvrdil trest vězení ve výši 18 let a 9 měsíců ženě z Českých Budějovic, která ubodala svou matku a dvouletou dceru. Obžalovaná usilovala o nižší trest i mírnější typ věznice. Podle soudu to ale nebylo možné vzhledem k závažnosti spáchaného skutku. Rozsudek je pravomocný.

Dva roky koronavirové pandemie značně dopadly na děti i dospívající. Na rozdíl od starších lidí sice tak často na covid neumírali, o to horší ale byly důsledky na jejich duševní zdraví. Studie otištěná časopisem JAMA Psychiatry, která popsala stav ve Spojených státech, zjišťovala, co přesně děti a dospívající nejvíc ovlivnilo.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

Průzkum provedený mezi necelými třiceti tisíci středoškoláky v Jižní Koreji odhalil souvislost mezi délkou času stráveného na internetu mimo výuku a duševním zdravím. Studie odhalila, že dospívající, kteří trávili více času na internetu, měli vyšší míru stresu a také častěji pociťovali smutek a měli sebevražedné myšlenky.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Přes čtvrt milionu lidí prchajících před válkou už našlo útočiště v Česku. Ve čtvrtek senátoři schválili a prezident podepsal tři zákony, které těmto lidem mají usnadnit začátky. Zjednodušují postupy udělování oprávnění k pobytu, snazší bude i vstup na pracovní trh. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Psycholožka Olena Gridasová, která pracuje s uprchlíky nastiňuje, čím momentálně procházejí.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Takzvaný technostres, tedy stres z používání počítačových technologií, nejvíc ohrožuje zaměstnance z věkové skupiny 50 až 64 let, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v průzkumu mezi lidmi ze čtyř zemí. Z předběžných výsledků studie vyplývá, že až čtvrtina lidí v tomto věku trpí „techno zahlceností“, složitostí nových technologií, popřípadě pocitem „invaze“, že každého lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se nelze odříznout.

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

Pandemie a distanční výuka podle průzkumu pro organizaci Učitel naživo znamenala pro pedagogy výrazně víc hodin práce, víc stresu, u dvou pětin pak i příznaky úzkosti a depresí. Vlastnímu učení se přitom věnovali méně než ve třídách, daleko víc sil je stála komunikace s žáky i jejich rodiči.

Čtyřnozí mazlíčci mohou pro vysokoškoláky představovat vhodné pomocníky při zvládání stresu. Podle vědců jsou metody využívající psy dokonce účinnější než tradiční postupy, kterými chtějí univerzity studentům v tomto ohledu pomoct. Novou studii publikoval žurnál AERA.

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Během Velikonoc je větší riziko setkávání osob z různých sociálních skupin a přenos nákazy i do prostředí, které jí dosud odolávala. Důsledné dodržování platných opatření pomůže toto riziko efektivně snížit. Testování je nejlepší zbraň proti epidemii, nelze na něj však plně spoléhat, protože hlavně některé antigenní testy mají relativně vysokou chybovost. Cesty a návštěvy, pokud snesou odkladu, je vhodné omezit, doporučují vědci z Iniciativy Sníh.