Konec okusování nehtů? Němečtí psychologové představili techniku, která zlozvyku zbavuje

Němečtí psychologové představili návod, který zbavil víc než půlku účastníků studie nutkavého chování, jako je okusování nehtů, škrábání kůže či vytrhávání vlasů. Nejlepší výsledky má metoda proti okusování nehtů. Tohoto zlozvyku se zbavilo dokonce osmdesát procent lidí, kteří se k němu dříve uchylovali.

„Přestaň s tím, nebo ti to zůstane napořád!“ zní asi nejčastější rodičovská hrozba vůči dětem, které mají nějaké projevy nutkavého chování. Tato dobře míněná rada ale nezabírá, mnoho lidí se tak chová i v dospělosti. Předpokládá se, že to postihuje přibližně pět procent světové populace. Typickým projevem je drobné sebepoškozování se při stresu, které se projevuje škrábáním se, rýpáním se v kůži, vytrháváním chloupků na obličeji anebo trháním vlasů.

Většinou nemá toto nutkavé chování žádné závažné důsledky pro lidský život, je to jen nepříjemné. Lidé ho neřeší, protože neznají účinnou pomoc, ani věda dlouho žádnou nenabízela. Teď se to změnilo.

„Místo okusování, trhání nebo tahání se alespoň dvakrát denně jemně dotýkejte své pokožky, například lehkým třením konečků prstů, dlaně nebo hřbetu paže,“ doporučují hamburští psychologové. Některé techniky ukázali na videu

Jejich strategie, která spočívá v nahrazení škodlivého návyku jiným, není jen teoretická. Vyzkoušeli ji na 268 lidech. Během šestitýdenní studie, kdy se pokoušeli nežádoucí chování omezit, pomohla 53 procentům účastníků.

„Základním pravidlem je jenom se lehce dotýkat svého těla,“ uvedl pro stanici NBC News hlavní autor Steffen Moritz. „Pokud jste ve stresu, můžete pohyby provádět rychleji, ale ne s větším tlakem.“

„Možná si říkáte, proč byste si měli jemně hladit ruku, když je váš hlavní problém kousání rtů nebo nehtů,“ poznamenávají vědci v manuálu. Je to proto, že tyto stavy mají obecnou tendenci; to je také důvod, proč většina trpících provádí několik škodlivých pohybů najednou.

„Navržený pohyb je určen také jako prevence. Vzhledem k tomu, že pohyby a tělesné procesy spolu úzce souvisejí, je užitečné jemně se dotýkat svého těla v jiných oblastech než tam, kde vzniká problematický pohyb. To ho může příznivě ovlivnit prostřednictvím procesů tělesné zpětné vazby,“ vysvětlují psychologové.

Konec okusování nehtů?

Metoda nejlépe zafungovala u zlozvyku, který patří k těm společensky nejméně tolerovaným: okusování nehtů. Zabrala u 80 procent lidí, kteří se k němu ve stresu uchylují. Dokonce 86 procent z nich uvedlo, že by metodu doporučili i ostatním lidem.

Autoři dodávají, že je sice zapotřebí ještě dalšího výzkumu, ale tato strategie by podle nich mohla být brzy oficiálně doporučena jako doplněk k dalším používaným behaviorálním technikám. V současné době se lidem s těžšími formami tohoto chování předepisují léky, například antidepresiva. Další možností léčby může být kognitivně-behaviorální terapie. To ale podle Moritze pomáhá jen necelé třetině postižených. 

Výhodné na metodě je hlavně to, že se dá vysvětlit pomocí instruktážního videa. Nespočívá v medikaci, která je pro chudší vrstvy příliš drahá, a nevyžaduje ani osobní konzultace s expertem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...