Letošní rok je ve znamení mnoha meteorologických a klimatických extrémů a překonávání historických rekordů. Možná trochu v pozadí zájmu, alespoň ze středoevropského hlediska, zůstává Karibská oblast a obecně Střední Amerika. Ale neprávem, i tamní počasí je letos mimořádně extrémní a svým způsobem to ovlivňuje i vznik a vývoj tropických bouří a hurikánů.
Karibská oblast zažívá opakované vlny veder už od přelomu jara a léta, tedy přes čtyři měsíce. Letošní léto bylo na většině území nejteplejším v historii pozorování a například srpen skončil v Dominikánské republice, na Kubě nebo Barbadosu jako nejteplejší měsíc od začátku měření vůbec. Opakovaně, prakticky každý den, jsou překonávány denní, občas i měsíční rekordy. Horké jsou přitom nejen dny, ale i noci.
V této části světa jsou samozřejmě tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia, běžnou záležitostí, v uplynulých dnech byly ale z řady karibských ostrovů hlášeny nejvyšší noční teploty vůbec. Rekordně vysoké minimum zaznamenal například Svatý Kryštof a Nevis, kde minulý týden teplota neklesla pod 29,7 stupňů, Granada měla minimum 29,0 stupňů a turisty oblíbené Curacao 29,1 stupňů. Velmi horko je i na severu Jižní Ameriky. Například ve Francouzské Guyaně bylo dvakrát překonáno absolutní maximum – jeho nová hodnota činí 38,8 stupňů Celsia.
Jedna věc jsou teploty na teploměru, druhá teploty skutečně vnímané člověkem – a ty jsou díky vysoké vlhkosti vzduchu a slabému větru ještě citelně vyšší, často výrazně překračují 40 stupňů, což představuje až extrémní zátěž pro tamní obyvatele. Proto většina států v oblasti vydala varování před vysokými teplotami a možnými negativními dopady.
Tepelný stres se nedá vydržet dlouho
Extrémní teplo nepředstavuje nebezpečí jen pro lidi, ale také pro mořský život. Rekordní teploty hlásí povrchová mořská voda jak v Karibském moři, tak přilehlých oblastech tropického Atlantiku severně a východně od Karibiku, a také v Mexickém zálivu. Nadprůměrně teplá voda působí tepelný stres na mořské živočichy s obzvlášť závažnými dopady pro korálové útesy. V celé Karibské pánvi, ale i Mexickém zálivu a zejména u břehů Floridy dochází k alarmujícímu nárůstu bělení korálů.
- V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).
Bělení korálů je přitom jedním z nejviditelnějších známek změny klimatu v mořském prostředí, protože koráli jsou velmi citliví na změny prostředí. Oteplování Země pro ně představuje obrovské nebezpečí, což se následně odráží v ekologických i ekonomických dopadech v oblastech s jejich výskytem. Zejména floridští koráli nebyli nikdy vystaveni takovému rozsahu tepelného stresu jako letos.
Pro účely možného dopadu tepelného stresu na korály vydává americká NOAA dvě možné úrovně varování – při překročení 2. úrovně hrozí masivní rozsáhlé bělení a odumírání korálů. Právě této úrovně bylo letos v oblasti Floridy dosaženo vůbec poprvé v historii vydávání těchto výstrah, tedy od roku 1985. Kumulativní tepelný stres dosáhl dokonce skoro trojnásobku předchozího rekordu. A nejen to, letos nastal tepelný stres už o pět až šest týdnů dříve než obvykle.
Hurikány přinesou úlevu
V následujících týdnech už bude klesat množství dopadajícího slunečního záření, což znamená i postupné snižování teploty vody. Přesto lze pokles teploty moře pod úroveň nepředstavující nebezpečí pro korály čekat až ve druhé polovině podzimu. Jistou úlevu by mohly přinést hurikány. Ty totiž jednak zastíní povrch vody svou oblačností, dále srážky z nich vypadávající ochladí povrchové vrstvy moře, a konečně vítr vede k promíchávání vody do značných hloubek – tím se k povrchu dostává chladnější voda.
Nadprůměrně teplé moře vzniku a vývoji hurikánů napomáhá, jak ostatně můžeme sledovat z letošního mimořádně aktivního průběhu hurikánové sezony v Atlantiku. Pro samotnou oblast Karibského moře ale situace není tak jednoznačná. Proti vzniku tam totiž působí poměrně výrazný střih větru, tedy změna směru a rychlosti větru s výškou, který je typický pro období s výskytem jevu El Niño.
Ostatně i v tuto chvíli se vyskytují dvě tlakové níže východně od Karibské oblasti – slábnoucí tropická deprese Rina a sílící tropická bouře Philippe. Ani jeden z těchto systémů ale k Floridě nebo do oblasti Karibiku nemíří. Na druhé straně, v příštích týdnech je vznik hurikánů v Karibiku přece jen o něco pravděpodobnější, protože právě v říjnu a listopadu se v této oblasti hurikánům daří obecně lépe než v první polovině hurikánové sezony.
