Šťastné manželství urychluje zotavení po infarktu, tvrdí studie

Šťastné manželství lidem pomáhá urychlit zotavení po infarktu myokardu, nešťastné naopak zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů. Uvedli to vědci z Yaleovy univerzity, podle nichž podpora a láska partnerů snižuje riziko opětovné hospitalizace nebo dalších bolestí na prsou.

Láska opravuje zraněná srdce. Tak se dají shrnout výsledky rozsáhlého výzkumu. Autoři studie zkoumali 1593 dospělých, kteří žijí v manželském svazku, v průměrném věku 47 let. Jejich respondenti byli hospitalizováni s infarktem ve 103 nemocnicích napříč Spojenými státy.

Co znamená spokojený vztah?

Vědci u účastníků výzkumu hodnotili stav jejich manželství pomocí speciálního dotazníku. V průzkumu zjišťovali, zda mají uspokojivý sexuální život, zda zažívají nějaké „vážné problémy ve vztahu“ nebo jestli svého partnera považují za „nejbližšího důvěrníka“.

Výzkumníci rozdělili respondenty do třech skupin na základě toho, jak bylo jejich manželství šťastné a láskyplné. Vědci sledovali jejich zdravotní stav po dobu jednoho roku od srdečního infarktu.

Pacienti, jejichž manželství bylo podle dotazníků nejnešťastnější, měli o 67 procent vyšší pravděpodobnost, že lékařům ohlásí další bolesti na hrudi ve srovnání s lidmi, jejichž protějšky jim způsobovaly jen mírný nebo žádný stres. Také měli o 50 procent větší šanci, že budou během následujícího roku vyžadovat další hospitalizaci z jakéhokoli důvodu.

Ženy uváděly o něco častěji než muži, že jsou jejich manželství nešťastná. Téměř čtyři z deseti žen řekly, že jsou kvůli svým manželům ve vážném stresu, oproti třem z deseti mužů. Hlavní autorka studie Cchen-ťing Ču uvedla, že zjištění „odpovídá předchozím výzkumům, které ukazují větší zátěž manželského stresu na zdraví žen“.

Vztahy a srdce

Výzkumníci se domnívají, že šťastné manželství může přispět k rychlejší rekonvalescenci, protože milující partneři obvykle povzbuzují své polovičky, aby braly léky, cvičily a omezily nezdravé zvyky. Nešťastné manželství naopak zvyšuje stresové hormony, jako je kortizol, které zvyšují srdeční tep a krevní tlak, což může způsobit infarkt.

Autoři ve studii vyzývají lékaře, aby zohledňovali, zda jejich pacienti žijí ve šťastném manželství, a pomohli jim tak v léčbě. Výzkumu se však nezúčastnili svobodní lidé nebo osoby, které žijí v jiném než manželském svazku. Jeho závěry proto mohou být zkreslené.

Výzkum zatím vydala Yaleova univerzita, bude prezentován v neděli na vědeckém zasedání Americké kardiologické asociace, které se koná virtuálně i osobně v Chicagu. Zjištění jsou považována za předběžná, dokud nebudou úplné výsledky studie zveřejněny v odborném časopise po recenzním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 10 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...