Šťastné manželství urychluje zotavení po infarktu, tvrdí studie

Šťastné manželství lidem pomáhá urychlit zotavení po infarktu myokardu, nešťastné naopak zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů. Uvedli to vědci z Yaleovy univerzity, podle nichž podpora a láska partnerů snižuje riziko opětovné hospitalizace nebo dalších bolestí na prsou.

Láska opravuje zraněná srdce. Tak se dají shrnout výsledky rozsáhlého výzkumu. Autoři studie zkoumali 1593 dospělých, kteří žijí v manželském svazku, v průměrném věku 47 let. Jejich respondenti byli hospitalizováni s infarktem ve 103 nemocnicích napříč Spojenými státy.

Co znamená spokojený vztah?

Vědci u účastníků výzkumu hodnotili stav jejich manželství pomocí speciálního dotazníku. V průzkumu zjišťovali, zda mají uspokojivý sexuální život, zda zažívají nějaké „vážné problémy ve vztahu“ nebo jestli svého partnera považují za „nejbližšího důvěrníka“.

Výzkumníci rozdělili respondenty do třech skupin na základě toho, jak bylo jejich manželství šťastné a láskyplné. Vědci sledovali jejich zdravotní stav po dobu jednoho roku od srdečního infarktu.

Pacienti, jejichž manželství bylo podle dotazníků nejnešťastnější, měli o 67 procent vyšší pravděpodobnost, že lékařům ohlásí další bolesti na hrudi ve srovnání s lidmi, jejichž protějšky jim způsobovaly jen mírný nebo žádný stres. Také měli o 50 procent větší šanci, že budou během následujícího roku vyžadovat další hospitalizaci z jakéhokoli důvodu.

Ženy uváděly o něco častěji než muži, že jsou jejich manželství nešťastná. Téměř čtyři z deseti žen řekly, že jsou kvůli svým manželům ve vážném stresu, oproti třem z deseti mužů. Hlavní autorka studie Cchen-ťing Ču uvedla, že zjištění „odpovídá předchozím výzkumům, které ukazují větší zátěž manželského stresu na zdraví žen“.

Vztahy a srdce

Výzkumníci se domnívají, že šťastné manželství může přispět k rychlejší rekonvalescenci, protože milující partneři obvykle povzbuzují své polovičky, aby braly léky, cvičily a omezily nezdravé zvyky. Nešťastné manželství naopak zvyšuje stresové hormony, jako je kortizol, které zvyšují srdeční tep a krevní tlak, což může způsobit infarkt.

Autoři ve studii vyzývají lékaře, aby zohledňovali, zda jejich pacienti žijí ve šťastném manželství, a pomohli jim tak v léčbě. Výzkumu se však nezúčastnili svobodní lidé nebo osoby, které žijí v jiném než manželském svazku. Jeho závěry proto mohou být zkreslené.

Výzkum zatím vydala Yaleova univerzita, bude prezentován v neděli na vědeckém zasedání Americké kardiologické asociace, které se koná virtuálně i osobně v Chicagu. Zjištění jsou považována za předběžná, dokud nebudou úplné výsledky studie zveřejněny v odborném časopise po recenzním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.