Šťastné manželství urychluje zotavení po infarktu, tvrdí studie

Šťastné manželství lidem pomáhá urychlit zotavení po infarktu myokardu, nešťastné naopak zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů. Uvedli to vědci z Yaleovy univerzity, podle nichž podpora a láska partnerů snižuje riziko opětovné hospitalizace nebo dalších bolestí na prsou.

Láska opravuje zraněná srdce. Tak se dají shrnout výsledky rozsáhlého výzkumu. Autoři studie zkoumali 1593 dospělých, kteří žijí v manželském svazku, v průměrném věku 47 let. Jejich respondenti byli hospitalizováni s infarktem ve 103 nemocnicích napříč Spojenými státy.

Co znamená spokojený vztah?

Vědci u účastníků výzkumu hodnotili stav jejich manželství pomocí speciálního dotazníku. V průzkumu zjišťovali, zda mají uspokojivý sexuální život, zda zažívají nějaké „vážné problémy ve vztahu“ nebo jestli svého partnera považují za „nejbližšího důvěrníka“.

Výzkumníci rozdělili respondenty do třech skupin na základě toho, jak bylo jejich manželství šťastné a láskyplné. Vědci sledovali jejich zdravotní stav po dobu jednoho roku od srdečního infarktu.

Pacienti, jejichž manželství bylo podle dotazníků nejnešťastnější, měli o 67 procent vyšší pravděpodobnost, že lékařům ohlásí další bolesti na hrudi ve srovnání s lidmi, jejichž protějšky jim způsobovaly jen mírný nebo žádný stres. Také měli o 50 procent větší šanci, že budou během následujícího roku vyžadovat další hospitalizaci z jakéhokoli důvodu.

Ženy uváděly o něco častěji než muži, že jsou jejich manželství nešťastná. Téměř čtyři z deseti žen řekly, že jsou kvůli svým manželům ve vážném stresu, oproti třem z deseti mužů. Hlavní autorka studie Cchen-ťing Ču uvedla, že zjištění „odpovídá předchozím výzkumům, které ukazují větší zátěž manželského stresu na zdraví žen“.

Vztahy a srdce

Výzkumníci se domnívají, že šťastné manželství může přispět k rychlejší rekonvalescenci, protože milující partneři obvykle povzbuzují své polovičky, aby braly léky, cvičily a omezily nezdravé zvyky. Nešťastné manželství naopak zvyšuje stresové hormony, jako je kortizol, které zvyšují srdeční tep a krevní tlak, což může způsobit infarkt.

Autoři ve studii vyzývají lékaře, aby zohledňovali, zda jejich pacienti žijí ve šťastném manželství, a pomohli jim tak v léčbě. Výzkumu se však nezúčastnili svobodní lidé nebo osoby, které žijí v jiném než manželském svazku. Jeho závěry proto mohou být zkreslené.

Výzkum zatím vydala Yaleova univerzita, bude prezentován v neděli na vědeckém zasedání Americké kardiologické asociace, které se koná virtuálně i osobně v Chicagu. Zjištění jsou považována za předběžná, dokud nebudou úplné výsledky studie zveřejněny v odborném časopise po recenzním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 17 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 19 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 20 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 22 hhodinami
Načítání...