Technologie vyvolávají úzkost. Takzvaný technostres nejvíc ohrožuje lidi starší 50 let

Takzvaný technostres, tedy stres z používání počítačových technologií, nejvíc ohrožuje zaměstnance z věkové skupiny 50 až 64 let, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v průzkumu mezi lidmi ze čtyř zemí. Z předběžných výsledků studie vyplývá, že až čtvrtina lidí v tomto věku trpí „techno zahlceností“, složitostí nových technologií, popřípadě pocitem „invaze“, že každého lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se nelze odříznout.

„Téměř 40 procent lidí v tomto věku se obává, že technologie, které využívají, usnadňují narušování jejich soukromí, a podobně vysokému počtu seniorních zaměstnanců vadí, že údaje z jejich současných technologií můžou být vystopovány i za řadu let,“ konstatuje Martina Rašticová, vedoucí Ústavu práva a humanitních věd a vedoucí výzkumného týmu Smart Society Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

Nejčastěji zažívají zaměstnanci stres z toho, že využívání technologií může být snadno kontrolováno. Vyslovilo se tak 46,6 procenta respondentů.

Výsledky výzkumu vycházejí z dat od 1300 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ve věku mezi 50 a 64 lety z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska.

Technologie způsobují problémy tělesné i duševní

„Problémy spojené s užíváním technologií se před několika lety proměnily z převážně fyzických, jako je zánět karpálního tunelu, na psychické. Lidé začali trpět psychickými obtížemi. Od nomofobie, což je strach z bytí bez telefonu, přes syndrom falešného vibrování až po nespavost kvůli častému zírání do obrazovek nebo klasickou závislost na chytrém telefonu,“ popisuje Martin Lakomý, sociolog z výzkumného týmu Smart Society. Pandemie covidu-19 problémy prohloubila.

Vědci nyní získané údaje podrobně analyzují, aby mohli nejen popsat situaci ohledně technostresu u skupiny starších zaměstnanců a živnostníků, ale také přinést doporučení a postupy, jak se se stresem vyrovnat na individuální a organizační úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 9 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 11 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.