Věčné chemikálie způsobují rakovinu štítné žlázy, naznačuje výzkum. Vědci volají po zákazu

Vědci z newyorkské nemocnice Mount Sinai našli souvislost mezi některými věčnými chemikáliemi známými pod zkratkou PFAS a zvýšeným rizikem rakoviny štítné žlázy. Navrhují, že by se tyto látky měly úplně zakázat.

„Věčné chemikálie“ jsou velká skupina syntetických chemických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Díky silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají – právě proto dostaly takovou přezdívku.

Věčné chemikálie se používají ve spotřebních výrobcích po celém světě od 40. let 20. století, typicky v nádobí, voděodpudivém oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji.

Řada národních a mezinárodních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi. Nová studie, která vyšla v odborném časopise eBioMedicine, přináší další silné argumenty. 

Rakovina štítné žlázy a PFAS

Vědci už delší dobu spekulují o tom, že by rakovina štítné žlázy mohla souviset s tím, že jsou lidé často vystavení PFAS. Měli silná podezření, řadu náznaků a několik studií souvislost naznačovalo, ale důkazy byly až doposud slabé. To se teď ovšem změnilo.

„Vzhledem k výraznému nárůstu výskytu rakoviny štítné žlázy na celém světě v posledních desetiletích jsme chtěli prozkoumat možné environmentální faktory, které by mohly být příčinou tohoto nárůstu. Věčné chemikálie podle nás mohou alespoň částečně vysvětlovat nárůst rakoviny štítné žlázy. Je to téma, které bychom měli víc a detailněji studovat,“ apeluje spoluautorka článku Maaike van Gerwenová.

„Riziko rakoviny štítné žlázy způsobené vystavení PFAS je vzhledem k rozšířenosti těchto chemikálií celosvětovým problémem. Tato studie poskytuje zásadní důkazy na podporu rozsáhlých studií, které dále zkoumají vliv PFAS na štítnou žlázu,“ dodala.

Potvrzení zdravotní krize

Výzkumníci studovali 88 pacientů s rakovinou štítné žlázy, jejichž vzorky plazmy byly odebrány buď v době diagnózy rakoviny, nebo před ní. Srovnávali údaje o nich s totožným množstvím lidí bez rakoviny. Vytipovali přitom co nejpodobnější osoby, co se týká všech možných sociodemografických údajů, od věku přes pohlaví až po hmotnost a další faktory.

Autoři změřili koncentraci osmi známých PFAS ve vzorcích krve účastníků studie. Hladiny jednotlivých PFAS porovnávali mezi skupinou, u níž se vyvinula rakovina štítné žlázy, a skupinou zdravých, přičemž k odhadu přesnosti použili různé statistické modely.

Výsledky ukázaly, že lidé, kteří byli vystavení jedné z věčných chemikálií, látce známé pod zkratkou PFOS, měli o 56 procent zvýšené riziko diagnózy rakoviny štítné žlázy.

  • Perfluorooktansulfonát (PFOS) je fluorovaná, syntetická sloučenina vysoce odolná proti degradaci. PFOS patří mezi perfluorované sloučeniny (PFAS). Díky svým hydrofobním a lipofobním vlastnostem nalezl PFOS bohaté uplatnění v nejrůznějších ochranných aplikacích. V minulosti byl PFOS hlavní složkou ochranného přípravku proti skvrnám Scotchgard, spolu s PFOA se používal v hasicích pěnách, své uplatnění nalezl v impregnačních a repelentních úpravách nejrůznějších povrchů (od textilií po kovové konstrukce). V současnosti jsou limitovaná množství PFOS používána ve fotoprůmyslu, při galvanizaci a jako součást nehořlavé hydraulické kapaliny v letectví. Do prostředí se PFOS uvolňuje při výrobě, manipulaci a likvidaci.
  • Zdroj: Arnika

Vědci navíc provedli analýzu znovu u podskupiny 31 pacientů, u nichž mezi zařazením do studie BioMe a diagnostikováním rakoviny štítné žlázy uplynul alespoň rok, aby zohlednili časovou prodlevu mezi vystavením PFAS a vznikem onemocnění.

Také z této druhé analýzy vyplynula souvislost mezi PFOS a rizikem rakoviny štítné žlázy, ale také souvislost s několika dalšími chemickými látkami PFAS. „Výsledky této studie přinášejí další potvrzení, že tu máme zdravotní krizi způsobenou PFAS, a zdůrazňují potřebu snížit a snad i jednoho dne eliminovat expozici PFAS,“ poznamenala spoluautorka práce Lauren Petricková.

Podle vědkyně je hlavní problém v tom, že v současné době jsou věčné chemikálie natolik rozšířené, že je téměř nemožné se jim při každodenních činnostech vyhnout. „Doufáme, že naše výsledky zvýší povědomí o závažnosti těchto látek. Každý by měl se svým ošetřujícím lékařem probrat, jak moc je těmto chemikáliím vystavený, aby zjistil, jak vysoké je u něj riziko, a případně se nechal vyšetřit. Kromě toho potřebujeme pokračovat ve změnách v průmyslu, abychom PFAS zcela eliminovali,“ dodala Petricková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...