Věčné chemikálie způsobují rakovinu štítné žlázy, naznačuje výzkum. Vědci volají po zákazu

Vědci z newyorkské nemocnice Mount Sinai našli souvislost mezi některými věčnými chemikáliemi známými pod zkratkou PFAS a zvýšeným rizikem rakoviny štítné žlázy. Navrhují, že by se tyto látky měly úplně zakázat.

„Věčné chemikálie“ jsou velká skupina syntetických chemických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Díky silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají – právě proto dostaly takovou přezdívku.

Věčné chemikálie se používají ve spotřebních výrobcích po celém světě od 40. let 20. století, typicky v nádobí, voděodpudivém oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji.

Řada národních a mezinárodních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi. Nová studie, která vyšla v odborném časopise eBioMedicine, přináší další silné argumenty. 

Rakovina štítné žlázy a PFAS

Vědci už delší dobu spekulují o tom, že by rakovina štítné žlázy mohla souviset s tím, že jsou lidé často vystavení PFAS. Měli silná podezření, řadu náznaků a několik studií souvislost naznačovalo, ale důkazy byly až doposud slabé. To se teď ovšem změnilo.

„Vzhledem k výraznému nárůstu výskytu rakoviny štítné žlázy na celém světě v posledních desetiletích jsme chtěli prozkoumat možné environmentální faktory, které by mohly být příčinou tohoto nárůstu. Věčné chemikálie podle nás mohou alespoň částečně vysvětlovat nárůst rakoviny štítné žlázy. Je to téma, které bychom měli víc a detailněji studovat,“ apeluje spoluautorka článku Maaike van Gerwenová.

„Riziko rakoviny štítné žlázy způsobené vystavení PFAS je vzhledem k rozšířenosti těchto chemikálií celosvětovým problémem. Tato studie poskytuje zásadní důkazy na podporu rozsáhlých studií, které dále zkoumají vliv PFAS na štítnou žlázu,“ dodala.

Potvrzení zdravotní krize

Výzkumníci studovali 88 pacientů s rakovinou štítné žlázy, jejichž vzorky plazmy byly odebrány buď v době diagnózy rakoviny, nebo před ní. Srovnávali údaje o nich s totožným množstvím lidí bez rakoviny. Vytipovali přitom co nejpodobnější osoby, co se týká všech možných sociodemografických údajů, od věku přes pohlaví až po hmotnost a další faktory.

Autoři změřili koncentraci osmi známých PFAS ve vzorcích krve účastníků studie. Hladiny jednotlivých PFAS porovnávali mezi skupinou, u níž se vyvinula rakovina štítné žlázy, a skupinou zdravých, přičemž k odhadu přesnosti použili různé statistické modely.

Výsledky ukázaly, že lidé, kteří byli vystavení jedné z věčných chemikálií, látce známé pod zkratkou PFOS, měli o 56 procent zvýšené riziko diagnózy rakoviny štítné žlázy.

  • Perfluorooktansulfonát (PFOS) je fluorovaná, syntetická sloučenina vysoce odolná proti degradaci. PFOS patří mezi perfluorované sloučeniny (PFAS). Díky svým hydrofobním a lipofobním vlastnostem nalezl PFOS bohaté uplatnění v nejrůznějších ochranných aplikacích. V minulosti byl PFOS hlavní složkou ochranného přípravku proti skvrnám Scotchgard, spolu s PFOA se používal v hasicích pěnách, své uplatnění nalezl v impregnačních a repelentních úpravách nejrůznějších povrchů (od textilií po kovové konstrukce). V současnosti jsou limitovaná množství PFOS používána ve fotoprůmyslu, při galvanizaci a jako součást nehořlavé hydraulické kapaliny v letectví. Do prostředí se PFOS uvolňuje při výrobě, manipulaci a likvidaci.
  • Zdroj: Arnika

Vědci navíc provedli analýzu znovu u podskupiny 31 pacientů, u nichž mezi zařazením do studie BioMe a diagnostikováním rakoviny štítné žlázy uplynul alespoň rok, aby zohlednili časovou prodlevu mezi vystavením PFAS a vznikem onemocnění.

Také z této druhé analýzy vyplynula souvislost mezi PFOS a rizikem rakoviny štítné žlázy, ale také souvislost s několika dalšími chemickými látkami PFAS. „Výsledky této studie přinášejí další potvrzení, že tu máme zdravotní krizi způsobenou PFAS, a zdůrazňují potřebu snížit a snad i jednoho dne eliminovat expozici PFAS,“ poznamenala spoluautorka práce Lauren Petricková.

Podle vědkyně je hlavní problém v tom, že v současné době jsou věčné chemikálie natolik rozšířené, že je téměř nemožné se jim při každodenních činnostech vyhnout. „Doufáme, že naše výsledky zvýší povědomí o závažnosti těchto látek. Každý by měl se svým ošetřujícím lékařem probrat, jak moc je těmto chemikáliím vystavený, aby zjistil, jak vysoké je u něj riziko, a případně se nechal vyšetřit. Kromě toho potřebujeme pokračovat ve změnách v průmyslu, abychom PFAS zcela eliminovali,“ dodala Petricková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 9 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 10 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 12 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 15 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...