Volby strana 5 z 5

V druhém kole prezidentských voleb se Finové rozhodují mezi Alexanderem Stubbem z vládní pravicové Národní koaliční strany a zeleným kandidátem Pekkou Haavistem. Oba jsou známými tvářemi, Stubb byl předsedou vlády, Haavisto vystřídal několik ministerských funkcí. Půjde zřejmě o těsný souboj. Rozhodnou jej voliči kandidátů, kteří skončili v prvním kole, předpokládá veřejnoprávní televize Yle. Hlasování se koná v neděli 11. února.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Ruská ústřední volební komise oznámila jména čtyř kandidátů, kteří se v březnu mohou účastnit prezidentských voleb. Vedle stávajícího šéfa Kremlu Vladimira Putina komise připustila představitele tří parlamentních stran v Dumě. Většina opozičních osobností buď sedí ve vězení, nebo žije v exilu, podotkla agentura AP. Volby v Rusku bývají kritizované opozicí zevnitř země i různými institucemi ze zahraničí jako nedemokratické.

V Pákistánu se konají parlamentní volby. Při třech útocích na policisty, kteří na hlasování dohlíželi, zemřelo nejméně osm lidí. Pákistánská vláda pozastavila i fungování mobilních sítí. Ve středu si dva pumové útoky na kanceláře volebních kandidátů a stran v Balúčistánu vyžádaly nejméně tři desítky obětí, informovala agentura AP.

V Pákistánu se konají parlamentní volby, které jsou poznamenány násilím. Při třech útocích na příslušníky bezpečnostních sil zahynulo nejméně osm lidí a další utrpěli zranění. Krátce před začátkem hlasování pákistánská vláda pozastavila fungování mobilních sítí v celé zemi. Důvěryhodnost hlasování je zpochybňována kvůli zákrokům úřadů vůči expremiérovi Imranu Chánovi a jeho straně.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

Federální odvolací soud rozhodl, že bývalý americký prezident Donald Trump nemá imunitu před stíháním v souvislosti se snahou zvrátit prezidentské volby z roku 2020, v nichž jej porazil demokrat Joe Biden, píše agentura Reuters. Trumpův mluvčí již podle agentury AFP potvrdil, že se exprezident proti rozhodnutí odvolá. Případem se tak zřejmě bude zabývat nejvyšší soud.

Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.

Salvadorský prezident Nayib Bukele obhájil ve volbách svůj post, a to s drtivou převahou. V parlamentu šestimilionové středoamerické země navíc jeho strana obsadí téměř všechny mandáty. Má ale i kritiky, kteří mu vyčítají, že při potírání gangů nehledí na lidská práva.

Korespondenční volbou pro Čechy v zahraničí se začaly zabývat sněmovní výbory a už jsou na stole její první úpravy. Koalice chce záměr prosadit, aby krajanům ulehčila hlasování. Opozice je proti a mluví o porušení ústavních principů.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Ruská státní média spustila propagandistickou kampaň proti možnému prezidentskému kandidátovi Borisovi Naděždinovi, uvedl server Meduza. Naděždin odevzdal podpisy sesbírané na podporu své účasti ve volbách, volební komise by měla o kandidatuře rozhodnout do deseti dnů. Podle státních kanálů za ním stojí ukrajinská rozvědka a příznivci Alexeje Navalného a exilových kritiků Kremlu.

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

Hnutí SEN 21 bude ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat se stranou Volt Česko, prosazovat chtějí silnou Evropskou unii se společnou zahraniční politikou a vlastní armádou. Do voleb je povede lektorka a bývalá marketingová ředitelka společnosti Mattel v Česku Lenka Helena Koenigsmark. Koalice ve středu představila prvních deset kandidátů a oficiálně zahájila kampaň.

Pákistánský soud ve středu odsoudil expremiéra Imrana Chána a jeho manželku ke 14 letům vězení za korupci, informovaly světové agentury. V úterý jiný soud uložil Chánovi desetiletý trest za vyzrazení obsahu tajného státního dokumentu. V zemi se příští týden konají parlamentní volby. V nich Chán kandidovat nemůže a od loňska je ve vazbě.

Předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Robert Šlachta plánuje na podzim kandidovat do Senátu na Břeclavsku. V čele evropské kandidátky bude mít Přísaha spolu s uskupením Motoristé sobě závodníka Filipa Turka. Memorandum o společném postupu a koalici pro volby do Evropského parlamentu Šlachta podepsal s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Mluvčí bývalého prezidenta Václava Klause bude na kandidátní listině trojkou, dvojkou bude jihočeská lídryně Přísahy Nikola Bartůšek. Na kampaň, kterou hodlají spustit dva měsíce před hlasováním, tedy v dubnu, chce Macinka vybrat deset milionů korun.

Celostátní konference KDU-ČSL v pátek vyjádřila důvěru předsedovi strany Marianu Jurečkovi, aby lidovce vedl a pokračoval ve funkci ministra práce a sociálních věcí až do volebního sjezdu. Ten se bude konat ve druhé polovině října. Na tiskové konferenci po jednání širokého vedení strany to novinářům oznámil přímo Jurečka. Konference tak nevyhověla části straníků, kteří žádali přesunout sjezd na jarní termín a Jurečku kritizují za to, že neukončil vánoční večírek svého resortu v den tragické střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, a za to, jak o této chybě komunikoval s médii.

Bývalý americký prezident Donald Trump podle očekávání zvítězil v úterních republikánských primárkách ve státě New Hampshire. Trumpova hlavní soupeřka, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, exprezidentovi pogratulovala k vítězství. Z primárek odstupovat nehodlá, oba kandidáti zároveň stupňují vzájemnou kritiku. Podle amerických komentátorů Haleyová překonala očekávání, v New Hampshiru však nevyužila svou zřejmě nejlepší šanci na vítězství. V demokratických primárkách v tomto státě zvítězil prezident Joe Biden.

Sněmovna ve středu hodinu po půlnoci přerušila debatu o korespondenční volbě, o níž jednala zatím zhruba 43,5 hodiny čistého času. V jednání bude pokračovat ve středu v devět ráno. Opozice se stále snaží zabránit projednání novely, která by umožnila českým občanům žijícím v zahraničí volit korespondenčně. Část úterního jednání poznamenal spor, který vznikl, když koalice prosadila kromě stanovení časového limitu i omezení počtu vystoupení, do čehož chtěla počítat i faktické poznámky. Když se nakonec takového úmyslu vzdala, vystoupili s dlouhými projevy opoziční politici, kteří využili přednostního práva. Dlouho mluvil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten odmítl, že by případné zavedení volby poštou dalo lidem žijícím v zahraničí větší práva než voličům v tuzemsku.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Poslanci se v pátek znovu vrátili k úvodní debatě o sporném zavedení možnosti poštovního hlasování v některých volbách pro Čechy žijící v cizině. Předlohu prosazuje koalice, aby ulehčila těmto lidem hlasování. Nyní musí cestovat na zastupitelské úřady někdy stovky i tisíce kilometrů. Opozice projednávání předlohy v nynějším prvním čtení brzdila a poukazovala na možnost rozporů s ústavou i na rozšíření prostoru pro manipulace. Po šesti hodinách pak sněmovna opět přerušila projednávání tohoto návrhu a vrátí se k němu v úterý 23. ledna. Korespondenční volbě a jednacímu řádu sněmovny se bude věnovat ústavní právník Jan Kysela, který bude v pátek večer hostem pořadu Interview ČT24.

Pokud by se sněmovní volby konaly v uplynulém prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle volebního modelu agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by podle aktuálního modelu dostala 2,5 procenta hlasů.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.