Volby strana 3 z 5

Koalice SPOLU pokračuje. Lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali memorandum o jednotné kandidatuře ve sněmovních volbách. Tvrdí, že chtějí podzimní hlasování vyhrát, sestavit středo-pravicovou vládu a dotáhnout započaté reformy. Kooperaci s dalšími subjekty zvažují také opoziční SPD a Piráti.

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

V nedělních předčasných parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB). Vyplývá to z dat po sečtení 100 procent hlasů. Podle dat volební komise získala strana GERB 25,55 procenta hlasů, téměř dvojnásobek oproti druhému uskupení.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

Americký okres Clallam County ve státě Washington patří k těm, kde od roku 1980 vyhrává budoucí hlava státu. Kampaně obou letošních kandidátů v boji o Bílý dům se kvůli symbolice snaží, aby zde právě jejich adepti na prezidenta a viceprezidenta byli těsně před volbami v roli favoritů. Za poslední čtyři dekády zde volili šestkrát republikána a pětkrát demokrata. Jenže letos je okres rozdělený, stejně jako celá země, na dva velmi odlišné politické tábory.

Mosambická vládnoucí strana Frelimo během celostátních voleb obhájila svou půl století trvající kontrolu nad jihoafrickým státem. Zároveň se prezidentského postu ujal její kandidát Daniel Chapo, který porazil svého vyzyvatele, když získal údajně 71 procent hlasů. Pozorovatelé z mise EU v Mosambiku však zaznamenali nesrovnalosti během sčítání výsledků, včetně jejich pozměňování. Příznivci opoziční strany Podemos se vydali protestovat do ulic, kde se střetávají se státními bezpečnostními složkami.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Ve Spojených státech se vyostřuje kampaň před blížícími se prezidentskými volbami. Kandidátka demokratů Kamala Harrisová nazvala svého republikánského soka Donalda Trumpa fašistou. Podle CNN reagovala na slova bývalého personálního šéfa Trumpova Bílého domu Johna Kellyho. Ten o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Trump Kellyho označil za lháře a hlupáka a Harrisovou za hrozbu pro demokracii.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Úmysl jít do sněmovních voleb v příštím roce opět v koalici SPOLU oznámí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 velmi brzy, řekl v rozhovoru s ČTK premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vítězství se podle něj bude odvíjet od toho, zda se veřejnost podaří přesvědčit, že současná koalice nabízí dobré recepty a vize rozvoje země. Současně je dle Fialy logické vymezovat se vůči opozičnímu ANO, i když „antibabišovská“ rétorika nestačí.

Různé skupiny v Rusku vytvořily a pomohly na internetu rozšířit dezinformace týkající se Tima Walze, kandidáta demokratů na viceprezidenta v listopadových volbách. Podle agentury AP či listu The Washington Post (WP) o tom informovali nejmenovaní zástupci amerických zpravodajských služeb. Rusové podle nich také zvažují podněcování násilí během hlasování a po něm. Ovlivnit americké volby se s využitím dezinformací šířených na internetu snaží také Čína a Írán, připomněla AP.

Už jen dva týdny zbývají do prezidentských voleb ve Spojených státech. Podle analytiků Washington Post se šance obou kandidátů – demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa – jeví být vyrovnané. Jiné odhady pak tvrdí, že někdejší šéf Bílého domu vůbec poprvé o dva procentní body předstihl svou soupeřku. Volby tak mohou přinést nejtěsnější výsledek za celé století. Hlavním tématům prezidentské kampaně se věnoval pořad Horizont ČT24 s hostem Tomášem Klvaňou z New York University Prague.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Zastupitelé Moravskoslezského a Olomouckého kraje si v pondělí zvolili hejtmana. Moravskoslezský kraj opět povede Josef Bělica z vítězného ANO. Neměl protikandidáta. Novým hejtmanem Olomouckého kraje byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen lídr kandidátky ANO a poslanec Ladislav Okleštěk.

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

V Severní Karolíně nedávno poničené hurikánem Helene začalo předčasné hlasování v prezidentských volbách. Podle průzkumů tam bude souboj mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem velmi vyrovnaný. Stát se řadí k sedmi klíčovým, které o vítězi hlasování rozhodnou.

Volby do sněmovny by v září vyhrálo se ziskem 33 procent hlasů opoziční hnutí ANO. Druhá ODS by získala 11,5 procenta a třetí hnutí STAN 11 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Zatímco ANO a Starostům preference rostou, Piráti a SPD v září naopak ztráceli. Pirátům by dalo hlas 8,5 procenta voličů, SPD by získalo sedm procent.

V pondělních Událostech, komentářích diskutovali o výsledcích krajských voleb a povolebním vyjednávání Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Jan Lacina (STAN), Karla Maříková (SPD) a Martin Kuba (ODS). Podle Mračkové Vildumetzové ANO zvítězilo tak, že ho nebylo možné obejít. Kuba v kontextu výsledku hlasování varoval vládní strany před tím, aby se situace neopakovala ve sněmovních volbách za rok. Jejich tématem bude podle Maříkové klesající životní úroveň, podle Laciny naopak naděje, kterou mohou vládní strany nabídnout.

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Zástupci ANO, koalice HLAS samospráv (SOCDEM, Společně pro kraj, Rozvíjíme Hradec) a koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní podepsali koaliční smlouvu v Královéhradeckém kraji. Hejtmanem se má stát starosta Hronova a krajský zastupitel Petr Koleta (ANO). Koalice má 24 z 45 křesel v zastupitelstvu. V devítičlenné radě získá ANO sedm míst včetně hejtmana, jedno HLAS samospráv a jedno koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní.

Nejbohatší muž planety a majitel společnosti SpaceX a sociální sítě X Elon Musk stupňuje svou kampaň na podporu republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Po prvním vystoupení po jeho boku na mítinku v Pensylvánii plánuje podle amerických zdrojů i další akce na podporu bývalého prezidenta v tomto pro demokraty důležitém státě. Technologický magnát ve vyjádřeních stále častěji osobně útočí na Kamalu Harrisovou.