Volby strana 3 z 5

Lidé v několika obcích budou tento pátek a sobotu 7. a 8. června vybírat nejen zástupce do Evropského parlamentu, ale také hlasovat v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje jedenáct. Například v Dolní Lutyni na Karvinsku se uskuteční referendum o gigafactory, voliči z obce Mšené-lázně na Litoměřicku a Moravského Berouna na Olomoucku zase budou rozhodovat o vybudování větrných elektráren.

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

Mezi 6. a 9. červnem budou občané Evropské unie volit nové europoslance. Výsledky se ale nezveřejní tak, jak jsou Češi zvyklí z tuzemských voleb. Kompletní výsledky totiž budou k dispozici až v neděli po 23. hodině. Proč tomu tak je a kdy chodí lidé v jednotlivých státech k volebním urnám?

Vítězem parlamentních voleb v Indii se stala Národní demokratická aliance (NDA) vedená premiérem Naréndrou Módím. V novém parlamentu získá 295 křesel, a bude tak mít většinu, napsal server listu Hindustan Times. Módí, který však o poznání oslabil, se už předtím prohlásil vítězem hlasování v nejlidnatější zemi světa.

Vládní kandidátka Claudia Sheinbaumová se zřejmě stane první mexickou prezidentkou. V průzkumech, oficiálních odhadech i průběžných výsledcích sčítání hlasů má přes padesát procent hlasů. K vítězství jí už poblahopřáli dva další kandidáti z nedělních prezidentských voleb – Xóchitl Gálvezová a Jorge Álvarez Máynez. Většinu by podle oficiálního odhadu volebního úřadu INE měly obhájit i vládní strany v obou komorách parlamentu.

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.

Africký národní kongres (ANC) ve středečních volbách v Jihoafrické republice po třech desetiletích u moci přišel o parlamentní většinu, oznámila v neděli volební komise. Generální sekretář ANC Fikile Mbalula oznámil, že strana bude jednat se všemi, aby zajistila Jihoafrické republice stabilní koalici. Africký národní kongres získal v parlamentu 159 ze 400 křesel, informovala BBC.

V Itálii vrcholí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Závěrečný mítink v sobotu uspořádala premiérka Giorgia Meloniová, která v průzkumech jasně vede. Dříve se vůči Bruselu ostře vymezovala. V posledních dvou letech se ale snaží vystupovat umírněně a víc proevropsky.

Česko čekají příští pátek a sobotu volby do Evropského parlamentu. O místo pro 21 europoslanců z tuzemska se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) uchází 674 kandidátů. Pořad Politické spektrum se věnoval třeba pravidlům pro volby v jednotlivých zemích sedmadvacítky, ale i specifikům v Česku. Do úterý by například měli voliči očekávat ve svých schránkách seznamy kandidátů, které zároveň slouží jako volební lístky. O okolnostech eurovoleb debatovali první místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová, ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec a politolog z Masarykovy univerzity Petr Kaniok.

Přesně za sedm dní začnou čeští voliči vybírat ve volbách své zástupce v Evropském parlamentu. V těchto dnech se roznášejí do schránek poslední volební lístky, členové volebních komisí procházejí potřebným školením a zájemcům pomalu končí termín na to si vyřídit volební průkazy pro případ, že chtějí volit jinde než v místě svého trvalého bydliště.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Pro lídra kandidátky Senioři sobě Jaroslava Polláka jsou stěžejními tématy sociální politika a migrace. Nesouhlasí s rozšířením Unie. Myslí si, že EU je „tak náročná“, že další rozšiřování by v téhle chvíli nebylo správné. Lídři sedmadvacítky by si podle něj měli pozvat někoho z agresorů z Ruska na jednání.

Volby do Evropského parlamentu by nyní vyhrálo s 26,1 procenta hlasů ANO před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volilo 22,3 procenta českých občanů. Následovali by Piráti se ziskem 12,1 procenta hlasů. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Institut H21. V porovnání s dubnem si ANO v průzkumu mírně pohoršilo, zatímco SPOLU a Piráti si polepšili. Piráti současně předběhli STAN a koalici SPD a Trikolory. Vedle nich by se do europarlamentu ještě dostala koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Téměř sto milionů Mexičanů zamíří tuto neděli do volebních místností. Zemi čekají největší volby v její historii, ať už co do počtu oprávněných voličů, tak i rozdělovaných mandátů, kterých je přes dvacet tisíc. Volit se budou místní úřady i obě komory parlamentu. Kromě toho Mexičané rozhodnou i o nové hlavě státu, kterou se podle dosavadních předvolebních průzkumů s největší pravděpodobností poprvé stane žena. Letošní volby ovšem provází mimořádná míra násilí včetně zastrašování a vražd kandidátů.

V červnových volbách do Evropského parlamentu nebude možné hlasovat na českých ambasádách a konzulátech v zahraničí. Občané, kteří jsou zapsaní v jejich voličských seznamech, ale ještě mohou požádat o voličský průkaz a hlasovat kdekoliv v Česku. Digitálně je to možné do pátku 31. května. Někteří Češi zase můžou volit kandidátky v jiné evropské zemi, pokud splní tamější podmínky. V Česku mohou k urnám přijít Evropané s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká pirátská strana Marcel Kolaja se domnívá, že vedle otázek bezpečnosti či konkurenceschopnosti Evropské unie jsou podstatným tématem také lidská práva. Zmínil třeba to, že by Česko mělo přeshraničně uznávat rodičovství i v případě stejnopohlavních párů. To však prý naráží na postoje konzervativců.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky a předseda strany Nový směr Zbyněk Hromek si klade za cíl prosadit například právo na informace, tedy bezplatný přístup k internetu pro všechny. Podle něj by si EU zasloužila reformu, protože občanům čím dál více přikazuje a svou byrokracií je omezuje. Podotkl, že je pro rozšiřování EU, ale jen když kandidátské státy splní přísná kritéria. Uvedl také, že Ukrajině by se mělo pomáhat, ale ne zbraněmi. Kritizoval také nově schválený migrační pakt, který podle něj neřeší návratovou politiku.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr uskupení HLAS za uzákonění EUTANAZIE, HLAS za zrovnoprávnění ŽEN a HLAS za bezpečnou a spolupracující EVROPU! Milan Hamerský řekl, že Green Deal je správná cesta. Bourat by ho nechtěl, ale spíš by se měl podle něj upravit. Zmínil také, že je pro přijetí eura, dodal však, že jedině demokratickou cestou, což je podle jeho slov referendum.

Obyvatelé Dobkovic na Děčínsku, které mají zhruba 650 obyvatel, v pátek v referendu odmítli hazard na území obce. Referendum se konalo kvůli uvažovanému kasinu. Zúčastnilo se ho 301 z 529 oprávněných voličů, je tak platné. S tím, aby obec hazard zakázala, souhlasilo 165 voličů. Naopak 133 nesouhlasilo. Tři hlasy byly neplatné. Referendum je závazné, informovala předsedkyně komise Lenka Horanská.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je přesvědčený o tom, že nedávno uzavřená migrační dohoda problémy v této oblasti nevyřeší. Evropa totiž není podle něj schopna uhlídat si své hranice.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidát strany Svobodní Karel Diviš řekl, že Green Deal je potřeba jednoznačně zaříznout. Připomněl ale, že planetu je třeba chránit, dokonce uvedl, že má rád elektromobily, je ale proti plánovanému zákazu výroby aut se spalovacími motory, o čemž „bude možné ještě v následujícím roce hlasovat“. Nesouhlasí ani s nedávno schváleným migračním paktem. Podle Diviše by měla být azylová politika mnohem přísnější.