Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijáové, podle odhadů médií zaznamenala drtivé vítězství ve čtvrtečních parlamentních volbách. Ty se konaly poprvé od krvavých nepokojů a pádu režimu premiérky šajch Hasíny Vadžídové ze srpna 2024. Oficiální výsledky zatím nebyly zveřejněny, místní televizní stanice ovšem hlásí jasné vedení BNP. Straně nedávno zesnulé Zijáové k vítězství už poblahopřály Spojené státy či Indie.
„Vítězství se čekalo,“ řekl agentuře AFP čelný představitel BNP Saláhaddín Ahmad. „Není překvapivé, že bangladéšský lid vložil svou důvěru do strany, která je pro-bangladéšská (...) a je schopna realizovat sny, které během nepokojů dala najevo naše mládež,“ dodal.
BNP mezitím na síti X oznámila, že ve volbách získala dostatek křesel, aby mohla vládnout sama.
Podle průběžných odhadů místních televizních stanic získala BNP 212 ze 300 křesel v jediné komoře parlamentu. Její hlavní rival, koalice stran vedená Bangladéšským islámským společenstvím (Džamáate islámí), největší islamistickou stranou v zemi, má podle stejných odhadů pouze sedmdesát křesel. Tato aliance v prohlášení podle AFP vyjádřila nespokojenost s oznamováním průběžných výsledků voleb a zpochybnila „integritu“ celého procesu.
Spojené státy poblahopřály k „historickému vítězství“
K „historickému vítězství“ poblahopřály BNP a Rahmánovi na sociální síti Spojené státy prostřednictvím svého velvyslanectví v Dháce. K „rozhodujícímu“ vítězství ve volbách Rahmánovi a jeho straně už pogratuloval také indický premiér Naréndra Módí.
Sčítání hlasů ovšem stále pokračuje a volební komise ještě neoznámila konečné výsledky. Podle průběžných oficiálních výsledků volební komise si BNP zatím zajistila sto křesel, zatímco Džamáate islámí dosud získala čtyřicet poslanců.
Bangladéšané volili 300 z celkem 350 poslanců. Zbývajících padesát křesel je rezervováno pro ženy a po volbách o jejich obsazení rozhodnou noví zákonodárci. Funkční období poslanců je pětileté.
Protesty v Bangladéši začaly v červnu 2024. Původně pokojné studentské demonstrace postupně přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami, které po týdnech stále stupňujícího tlaku vedly na začátku srpna k rezignaci Vadžídové a jejímu útěku do Indie. Kabinet od té doby vede 85letý nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, který zakázal veškeré aktivity Vadžídové strany Lidová liga, včetně účasti ve volbách.
Kandidát BNP na premiéra Rahmán, syn někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijáové, se do vlasti vrátil teprve v prosinci po sedmnácti letech dobrovolného exilu v Londýně. Zijáová, která se v roce 1991 stala první ženou v čele bangladéšské vlády, zemřela na konci prosince ve věku 80 let. Její trpká rivalita s Vadžídovou utvářela po celou generaci politiku této více než 170milionové asijské země.
