Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.
Projekt GRAM zkoumá antibakteriální odolnost bakterií. Ta je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z největších hrozeb pro lidstvo: bakterie se totiž v průběhu let učí odolávat antibiotikům rychleji, než lidé dokáží vymýšlet nová.
V první zprávě GRAM staré dva roky odhadli věci, že roku 2019 po celém světě způsobily odolné bakterie přímo i nepřímo asi 1,2 milionu úmrtí. Přestože do roku 2050 nedojde k nějaké mohutné populační explozi, má podle nové zprávy GRAM na tyto mikroorganismy umírat více než 1,5 krát více lidí.
Jak se na to přišlo
Vědci využili údaje shromážděné po celém světě, aby se podívali na dopad rezistence vůči antibiotikům na úmrtnost. Celkem analyzovali 520 milionů individuálních záznamů z různých zdrojů, jako jsou data z nemocnic nebo údaje o užívání antibiotik. Zajímalo je 11 druhů nemocí, 22 konkrétních mikrobů a 84 různých interakcí mezi mikroby a léky u lidí všech věkových kategorií ve 204 zemích.
Vědci odhadli, že nemoci odolné vůči lékům v letech 1990 až 2021 přímo zabily více než milion lidí ročně, přičemž v roce 1990 to bylo 1,06 milionu úmrtí a v roce 2021 1,14 milionu úmrtí. Tyto infekce se v tomto období také částečně podílely na téměř pěti milionech úmrtí ročně, i když v roce 2021 se jejich počet oproti roku 2019 ve skutečnosti mírně snížil. Celkový počet úmrtí v roce 2019 byl ale vyšší, což naznačuje, že tento pokles byl pravděpodobně způsoben pandemií covid-19, která vedla k dočasnému poklesu mnoha dalších infekčních onemocnění v důsledku zvýšeného sociálního odstupu.
Pozitivní je, že úmrtí na superbakterie u dětí mladších pěti let se v letech 1990 až 2021 výrazně snížila – o padesát procent. Autoři předpokládají, že tento trend bude pokračovat i v příštích 25 letech. V blízké budoucnosti ale pravděpodobně dojde k nárůstu úmrtí obecně, zejména u starších a zranitelnějších osob.
Na tomto místně je nutné zdůraznit, že zejména u starších lidí je obtížné určit přesně příčinu úmrtí; prakticky vždy se na něm podílí více faktorů, které dohromady zvyšují pravděpodobnost úmrtí.
Varovná čísla se mohou ještě změnit
Výzkumníci odhadují, že v letech 2025 až 2050 bakterie odolné vůči dostupným antibiotikům způsobí přímo úmrtí více než 39 milionů lidí, přičemž jen v roce 2050 se odhaduje 1,91 milionu úmrtí. Dále zjistili, že superbakterie přispějí během této doby k téměř 170 milionům úmrtím – jen v roce 2050 to bude 8,22 milionu lidí. Nebude to ale rozložené rovnoměrně. Čtvrtina všech odhadovaných přímých úmrtí (11,8 milionu) nastane například jen v jižní Asii a vyšší počet úmrtí bude i v dalších částech Asie a v subsaharské Africe. Evropa a Severní Afrika by neměly zaznamenat dramatický nárůst.
Výsledky této studie velmi dobře odpovídají jiným predikcím, například té od britského ministerstva zdravotnictví nebo od WHO.
Studie vyšla v odborném časopise The Lancet. Jejími autory jsou vědci z projektu Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM). Projekt GRAM je výsledkem spolupráce Oxfordské univerzity ve Velké Británii a Institutu pro měření a hodnocení zdraví (IHME) na Washingtonské univerzitě. Finanční prostředky získal od dalších organizací, jako je Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových.
Celá předpověď pracuje s velkou mírou nejistoty – zejména ohledně nových technologií, jež by mohly nahradit současná, stále méně funkční antibiotika. V příštích letech to budou léky proti několika konkrétním druhům chorob, například proti kapavce. Zatím ale není naděje, že by se v blízké budoucnosti objevila antibiotika podobná penicilinu, která by dokázala jako on léčit většinu známých bakteriálních chorob.
