Epidemie strana 2 z 5

Městská nemocnice Ostrava zavedla od pátku až do odvolání plošný zákaz návštěv. Důvodem je rostoucí počet akutních respiračních onemocnění, sdělila mluvčí zdravotnického zařízení Andrea Vojkovská. Nemocnice se tak připojila k některým dalším, které už částečný nebo plošný zákaz návštěv kvůli chřipkové epidemii vyhlásily v uplynulých dnech.

Kvůli rostoucí nemocnosti mezi žáky a učiteli vyhlašují školy, které epidemie zasáhla nejvíce, ředitelská volna. Od prodloužení pololetních prázdnin očekávají, že se šíření chřipky podaří zpomalit, potvrdily České televizi oslovené základní školy. V případě, že se situace nezlepší, uvažují ředitelé po pololetních prázdninách přejít na distanční výuku.

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

Od začátku roku se v Nemocnici Jihlava nakazilo chřipkou pětadvacet lidí, dva pacienti v souvislosti s tím zemřeli. Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové se nakazili od návštěv, proto je nemocnice na všech lůžkových odděleních zakázala. Nejhorší situace, co se týče počtu akutních respiračních infekcí, je podle hygieniků na jihu Moravy, nejlépe je na tom Praha.

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.

Pacientů s akutními infekcemi dýchacích cest bylo minulý týden 1416 na sto tisíc obyvatel, nejčastější příčinou onemocnění je chřipka. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začíná celoplošná chřipková epidemie. Proti předchozím týdnům, kdy hlášení ovlivnily vánoční prázdniny, se nemocnost zvýšila o 70 procent. Počty případů covidu-19 jsou zatím podle dat ministerstva zdravotnictví nižší než před svátky.

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.

Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Jeremy James Farrar je britský lékařský výzkumník, který od roku 2023 působí jako hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO). Předtím byl v letech 2013 až 2023 ředitelem nadace The Wellcome Trust a profesorem tropické medicíny na Oxfordské univerzitě. Při zářijové návštěvě Prahy poskytl rozhovor České televizi.

Američtí zdravotníci potvrdili případ ptačí chřipky u člověka, u něhož se neprokázal bezprostřední kontakt se zvířaty. Pacient ve státě Missouri byl ošetřen v nemocnici a od té doby se zotavil, uvedlo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Ve Švédsku byl prokázán první případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, mimo Afriku. Jedná se o závažnější variantu viru označovanou jako Clade I. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli výraznému šíření mpox celosvětové ohrožení veřejného zdraví. Podle českého ministerstva zdravotnictví je však riziko nákazy pro běžnou populaci nízké. To potvrzuje i epidemioložka Nikola Sklenovská, která podotkla, že i při cestě do postižených oblastí je vhodnost vakcíny na konzultaci s úřady. Nejrizikovější skupinou jsou podle ní homosexuální muži.

Lék, který se požívá proti nemoci mpox (dříve opičí neštovice), ve skutečnosti nemá účinnost vyšší než placebo. Ukázala to studie, která současně potvrdila, že je toto léčivo alespoň bezpečné a nemá vážnější vedlejší účinky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

Světová zdravotnická organizace varuje před extrémně vysokým rizikem šíření dětské obrny v Pásmu Gazy i za jejími hranicemi. Virus způsobující závažné onemocnění objevili experti v odpadních vodách ve válkou zdevastované palestinské enklávě. V následujících dnech budou odebírat další vzorky, aby zjistili, do jaké míry se nákaza šíří mezi lidmi, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

Neolitická kultura v Evropě, která vytvářela pozoruhodné megastruktury, jako je například Stonehenge, zažila zhruba před 5400 lety období dramatického úpadku. Vědci teď přinesli důkazy, že příčinou této společenské, kulturní a civilizační krize byl mor.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Už několik desítek stád dobytka v USA prodělalo nákazu ptačí chřipkou způsobenou virem H5N1. Virus se již přenesl i na několik lidí, takže lékaři a mikrobiologové řeší, jak moc nakažlivý tento patogen je.