Covid měl v září každý třetí testovaný. V českých nemocnicích leží přes 130 nemocných

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Proti závažnému stavu, který mohou infekce způsobit, chrání podle odborníků očkování. „Čím je člověk starší a nemocnější, tím větší smysl dává každoroční podzimní očkování proti chřipce a covidu. Obě infekce mohou člověka potrápit a bývají příčinou celkového zhoršení stavu a dekompenzace chronických nemocí, pro které je nutná hospitalizace,“ uvedl na sociální sítí X Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Data o ARI jsou zatím dostupná za první dva zářijové týdny. SZÚ otestoval téměř 1,2 tisíce vzorků, nejčastěji se v nich vyskytuje virus SARS-CoV-2, rhinoviry, které jsou nejběžnějšími původci nachlazení, a mykoplazmata způsobující zápaly plic. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel lékaři evidovali v prvním zářijovém týdnu 616 a ve druhém 819 nemocných na 100 tisíc obyvatel, mezitýdenní nárůst byl o třetinu.

Září je horší než leden

Případů covidu-19 do statistik přibylo do 22. září více než v letošním lednu, kdy začaly klesat počty způsobené loňskou vlnou epidemie. V nemocnicích bylo minulý týden průměrně 135 hospitalizovaných, z nich 12 na jednotkách intenzivní péče.

Praktická lékařka Ludmila Bezdíčková na konci srpna řekla, že covid-19 se v poslední době často projevuje jako hutnější rýma provázená horečkou, trvá zhruba pět dní až týden. Ne každého pacienta je podle ní nutné testovat, podstoupit test by ale podle ní měli starší nebo jinak rizikoví pacienti, kteří mohou dostat antivirotické léky.

V Česku jsou dostupné vakcíny upravené na aktuální typ koronaviru, objednáno jich podle MZd je zhruba 700 tisíc. „Každý člověk se může nechat očkovat u svého praktického lékaře pro dospělé, ale pokud lékař z nějakého důvodu neočkuje, může se nechat očkovat u jakéhokoliv jiného praktika,“ uvedl v srpnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Proti covidu-19 se za poslední rok nechalo očkovat asi 400 tisíc lidí, většinou senioři. Proti chřipce zhruba polovina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled