Covid měl v září každý třetí testovaný. V českých nemocnicích leží přes 130 nemocných

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Proti závažnému stavu, který mohou infekce způsobit, chrání podle odborníků očkování. „Čím je člověk starší a nemocnější, tím větší smysl dává každoroční podzimní očkování proti chřipce a covidu. Obě infekce mohou člověka potrápit a bývají příčinou celkového zhoršení stavu a dekompenzace chronických nemocí, pro které je nutná hospitalizace,“ uvedl na sociální sítí X Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Data o ARI jsou zatím dostupná za první dva zářijové týdny. SZÚ otestoval téměř 1,2 tisíce vzorků, nejčastěji se v nich vyskytuje virus SARS-CoV-2, rhinoviry, které jsou nejběžnějšími původci nachlazení, a mykoplazmata způsobující zápaly plic. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel lékaři evidovali v prvním zářijovém týdnu 616 a ve druhém 819 nemocných na 100 tisíc obyvatel, mezitýdenní nárůst byl o třetinu.

Září je horší než leden

Případů covidu-19 do statistik přibylo do 22. září více než v letošním lednu, kdy začaly klesat počty způsobené loňskou vlnou epidemie. V nemocnicích bylo minulý týden průměrně 135 hospitalizovaných, z nich 12 na jednotkách intenzivní péče.

Praktická lékařka Ludmila Bezdíčková na konci srpna řekla, že covid-19 se v poslední době často projevuje jako hutnější rýma provázená horečkou, trvá zhruba pět dní až týden. Ne každého pacienta je podle ní nutné testovat, podstoupit test by ale podle ní měli starší nebo jinak rizikoví pacienti, kteří mohou dostat antivirotické léky.

V Česku jsou dostupné vakcíny upravené na aktuální typ koronaviru, objednáno jich podle MZd je zhruba 700 tisíc. „Každý člověk se může nechat očkovat u svého praktického lékaře pro dospělé, ale pokud lékař z nějakého důvodu neočkuje, může se nechat očkovat u jakéhokoliv jiného praktika,“ uvedl v srpnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Proti covidu-19 se za poslední rok nechalo očkovat asi 400 tisíc lidí, většinou senioři. Proti chřipce zhruba polovina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 51 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...