Ptačí chřipkou H5N1 se nakazilo šest Američanů, kteří vybíjeli infikovanou drůbež

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

V pátek 19. července potvrdilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že se ptačí chřipkou nakazil další člověk. V tomto případě ale na rozdíl od několika případů v uplynulých měsících nejde o individuální nákazu, jde totiž už o šestou osobu, která se infikovala v jednom ohnisku.

První případ z tohoto místa se objevil o necelý týden dříve. V Coloradu v okrese Weld se nakazilo virem ptačí chřipky H5N1 pět lidí, kteří na tamní farmě pracovali na utracení téměř dvou milionů kuřat, jež se nemocí předtím nakazila. Podle analýzy je tento kmen viru blízce příbuzný tomu, který se v současné době v USA šíří mezi dobytkem. Neprojevuje žádné změny spojené s tím, že by například lépe odolával antivirotikům nebo se mu nedalo předejít očkováním. Do Colorada se zřejmě dostal z Michiganu, ale tím si zatím vědci nejsou úplně jistí.

Jeden nakažený na jedenáct podezřelých

Úřady nechaly otestovat dohromady sedmdesát lidí, kteří se do vybíjení kuřat zapojili – celkem se nákaza prokázala doposud u šesti z nich. Všichni měli lehký průběh, u žádného infikovaného nevyžadoval hospitalizaci. Nejhorší projevy vypadaly jako slabší běžná chřipka, tedy zvýšená teplota a také zánět spojivek, což je stejný příznak, jaký se objevil už předtím u lidí, kteří se v USA nakazili ptačí chřipkou v kravínech.

Samotný průběh nemoci obavy epidemiologů nevyvolává, více znepokojivé je, že se poprvé nákaza vyskytla najednou u skupiny lidí, vznikl tedy takzvaný cluster případů. Zdravotnické úřady proto zkoumají tuto situaci se zvýšenou pozorností; zjišťují, jestli se virus nějak nezměnil, případně jestli prostředí tohoto zemědělského závodu nemělo něčím výjimečné podmínky, jež by snadnější šíření patogenu umožnily.

Před několika týdny vyšla studie, která naznačila, že virus H5N1 se teď umí lépe vázat na buňky v lidských tkáních.

Podobný průzkum lidí pracujících s dobytkem nakaženým ptačí chřipkou proběhl nedávno v Michiganu, výsledky vyšly v polovině července: z 54 zaměstnanců farmy se přítomnost viru prokázala u dvou. Ani oni neměli žádné příznaky spojené s těžším průběhem.

Zmíněný zánět spojivek, který v USA několikrát odhalili u viru H5N1, se objevoval u nakažených i v minulosti, když se lidé nakazili jinými kmeny ptačí chřipky. Je to pravděpodobně i proto, že si zaměstnanci byli sice schopní poměrně snadno a účinně chránit dýchací cesty například pomocí respirátorů, ochrana očí je ale výrazně náročnější, například proto, že ochranné brýle hůř přiléhají k očím. Lidé s nimi navíc mají méně zkušeností než s respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...