Ptačí chřipkou H5N1 se nakazilo šest Američanů, kteří vybíjeli infikovanou drůbež

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

V pátek 19. července potvrdilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že se ptačí chřipkou nakazil další člověk. V tomto případě ale na rozdíl od několika případů v uplynulých měsících nejde o individuální nákazu, jde totiž už o šestou osobu, která se infikovala v jednom ohnisku.

První případ z tohoto místa se objevil o necelý týden dříve. V Coloradu v okrese Weld se nakazilo virem ptačí chřipky H5N1 pět lidí, kteří na tamní farmě pracovali na utracení téměř dvou milionů kuřat, jež se nemocí předtím nakazila. Podle analýzy je tento kmen viru blízce příbuzný tomu, který se v současné době v USA šíří mezi dobytkem. Neprojevuje žádné změny spojené s tím, že by například lépe odolával antivirotikům nebo se mu nedalo předejít očkováním. Do Colorada se zřejmě dostal z Michiganu, ale tím si zatím vědci nejsou úplně jistí.

Jeden nakažený na jedenáct podezřelých

Úřady nechaly otestovat dohromady sedmdesát lidí, kteří se do vybíjení kuřat zapojili – celkem se nákaza prokázala doposud u šesti z nich. Všichni měli lehký průběh, u žádného infikovaného nevyžadoval hospitalizaci. Nejhorší projevy vypadaly jako slabší běžná chřipka, tedy zvýšená teplota a také zánět spojivek, což je stejný příznak, jaký se objevil už předtím u lidí, kteří se v USA nakazili ptačí chřipkou v kravínech.

Samotný průběh nemoci obavy epidemiologů nevyvolává, více znepokojivé je, že se poprvé nákaza vyskytla najednou u skupiny lidí, vznikl tedy takzvaný cluster případů. Zdravotnické úřady proto zkoumají tuto situaci se zvýšenou pozorností; zjišťují, jestli se virus nějak nezměnil, případně jestli prostředí tohoto zemědělského závodu nemělo něčím výjimečné podmínky, jež by snadnější šíření patogenu umožnily.

Před několika týdny vyšla studie, která naznačila, že virus H5N1 se teď umí lépe vázat na buňky v lidských tkáních.

Podobný průzkum lidí pracujících s dobytkem nakaženým ptačí chřipkou proběhl nedávno v Michiganu, výsledky vyšly v polovině července: z 54 zaměstnanců farmy se přítomnost viru prokázala u dvou. Ani oni neměli žádné příznaky spojené s těžším průběhem.

Zmíněný zánět spojivek, který v USA několikrát odhalili u viru H5N1, se objevoval u nakažených i v minulosti, když se lidé nakazili jinými kmeny ptačí chřipky. Je to pravděpodobně i proto, že si zaměstnanci byli sice schopní poměrně snadno a účinně chránit dýchací cesty například pomocí respirátorů, ochrana očí je ale výrazně náročnější, například proto, že ochranné brýle hůř přiléhají k očím. Lidé s nimi navíc mají méně zkušeností než s respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 34 mminutami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...