Ptačí chřipkou H5N1 se nakazilo šest Američanů, kteří vybíjeli infikovanou drůbež

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

V pátek 19. července potvrdilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že se ptačí chřipkou nakazil další člověk. V tomto případě ale na rozdíl od několika případů v uplynulých měsících nejde o individuální nákazu, jde totiž už o šestou osobu, která se infikovala v jednom ohnisku.

První případ z tohoto místa se objevil o necelý týden dříve. V Coloradu v okrese Weld se nakazilo virem ptačí chřipky H5N1 pět lidí, kteří na tamní farmě pracovali na utracení téměř dvou milionů kuřat, jež se nemocí předtím nakazila. Podle analýzy je tento kmen viru blízce příbuzný tomu, který se v současné době v USA šíří mezi dobytkem. Neprojevuje žádné změny spojené s tím, že by například lépe odolával antivirotikům nebo se mu nedalo předejít očkováním. Do Colorada se zřejmě dostal z Michiganu, ale tím si zatím vědci nejsou úplně jistí.

Jeden nakažený na jedenáct podezřelých

Úřady nechaly otestovat dohromady sedmdesát lidí, kteří se do vybíjení kuřat zapojili – celkem se nákaza prokázala doposud u šesti z nich. Všichni měli lehký průběh, u žádného infikovaného nevyžadoval hospitalizaci. Nejhorší projevy vypadaly jako slabší běžná chřipka, tedy zvýšená teplota a také zánět spojivek, což je stejný příznak, jaký se objevil už předtím u lidí, kteří se v USA nakazili ptačí chřipkou v kravínech.

Samotný průběh nemoci obavy epidemiologů nevyvolává, více znepokojivé je, že se poprvé nákaza vyskytla najednou u skupiny lidí, vznikl tedy takzvaný cluster případů. Zdravotnické úřady proto zkoumají tuto situaci se zvýšenou pozorností; zjišťují, jestli se virus nějak nezměnil, případně jestli prostředí tohoto zemědělského závodu nemělo něčím výjimečné podmínky, jež by snadnější šíření patogenu umožnily.

Před několika týdny vyšla studie, která naznačila, že virus H5N1 se teď umí lépe vázat na buňky v lidských tkáních.

Podobný průzkum lidí pracujících s dobytkem nakaženým ptačí chřipkou proběhl nedávno v Michiganu, výsledky vyšly v polovině července: z 54 zaměstnanců farmy se přítomnost viru prokázala u dvou. Ani oni neměli žádné příznaky spojené s těžším průběhem.

Zmíněný zánět spojivek, který v USA několikrát odhalili u viru H5N1, se objevoval u nakažených i v minulosti, když se lidé nakazili jinými kmeny ptačí chřipky. Je to pravděpodobně i proto, že si zaměstnanci byli sice schopní poměrně snadno a účinně chránit dýchací cesty například pomocí respirátorů, ochrana očí je ale výrazně náročnější, například proto, že ochranné brýle hůř přiléhají k očím. Lidé s nimi navíc mají méně zkušeností než s respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...