Ptačí chřipkou H5N1 se nakazilo šest Američanů, kteří vybíjeli infikovanou drůbež

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

V pátek 19. července potvrdilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že se ptačí chřipkou nakazil další člověk. V tomto případě ale na rozdíl od několika případů v uplynulých měsících nejde o individuální nákazu, jde totiž už o šestou osobu, která se infikovala v jednom ohnisku.

První případ z tohoto místa se objevil o necelý týden dříve. V Coloradu v okrese Weld se nakazilo virem ptačí chřipky H5N1 pět lidí, kteří na tamní farmě pracovali na utracení téměř dvou milionů kuřat, jež se nemocí předtím nakazila. Podle analýzy je tento kmen viru blízce příbuzný tomu, který se v současné době v USA šíří mezi dobytkem. Neprojevuje žádné změny spojené s tím, že by například lépe odolával antivirotikům nebo se mu nedalo předejít očkováním. Do Colorada se zřejmě dostal z Michiganu, ale tím si zatím vědci nejsou úplně jistí.

Jeden nakažený na jedenáct podezřelých

Úřady nechaly otestovat dohromady sedmdesát lidí, kteří se do vybíjení kuřat zapojili – celkem se nákaza prokázala doposud u šesti z nich. Všichni měli lehký průběh, u žádného infikovaného nevyžadoval hospitalizaci. Nejhorší projevy vypadaly jako slabší běžná chřipka, tedy zvýšená teplota a také zánět spojivek, což je stejný příznak, jaký se objevil už předtím u lidí, kteří se v USA nakazili ptačí chřipkou v kravínech.

Samotný průběh nemoci obavy epidemiologů nevyvolává, více znepokojivé je, že se poprvé nákaza vyskytla najednou u skupiny lidí, vznikl tedy takzvaný cluster případů. Zdravotnické úřady proto zkoumají tuto situaci se zvýšenou pozorností; zjišťují, jestli se virus nějak nezměnil, případně jestli prostředí tohoto zemědělského závodu nemělo něčím výjimečné podmínky, jež by snadnější šíření patogenu umožnily.

Před několika týdny vyšla studie, která naznačila, že virus H5N1 se teď umí lépe vázat na buňky v lidských tkáních.

Podobný průzkum lidí pracujících s dobytkem nakaženým ptačí chřipkou proběhl nedávno v Michiganu, výsledky vyšly v polovině července: z 54 zaměstnanců farmy se přítomnost viru prokázala u dvou. Ani oni neměli žádné příznaky spojené s těžším průběhem.

Zmíněný zánět spojivek, který v USA několikrát odhalili u viru H5N1, se objevoval u nakažených i v minulosti, když se lidé nakazili jinými kmeny ptačí chřipky. Je to pravděpodobně i proto, že si zaměstnanci byli sice schopní poměrně snadno a účinně chránit dýchací cesty například pomocí respirátorů, ochrana očí je ale výrazně náročnější, například proto, že ochranné brýle hůř přiléhají k očím. Lidé s nimi navíc mají méně zkušeností než s respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled