Ptačí chřipkou H5N1 se nakazilo šest Američanů, kteří vybíjeli infikovanou drůbež

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

V pátek 19. července potvrdilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že se ptačí chřipkou nakazil další člověk. V tomto případě ale na rozdíl od několika případů v uplynulých měsících nejde o individuální nákazu, jde totiž už o šestou osobu, která se infikovala v jednom ohnisku.

První případ z tohoto místa se objevil o necelý týden dříve. V Coloradu v okrese Weld se nakazilo virem ptačí chřipky H5N1 pět lidí, kteří na tamní farmě pracovali na utracení téměř dvou milionů kuřat, jež se nemocí předtím nakazila. Podle analýzy je tento kmen viru blízce příbuzný tomu, který se v současné době v USA šíří mezi dobytkem. Neprojevuje žádné změny spojené s tím, že by například lépe odolával antivirotikům nebo se mu nedalo předejít očkováním. Do Colorada se zřejmě dostal z Michiganu, ale tím si zatím vědci nejsou úplně jistí.

Jeden nakažený na jedenáct podezřelých

Úřady nechaly otestovat dohromady sedmdesát lidí, kteří se do vybíjení kuřat zapojili – celkem se nákaza prokázala doposud u šesti z nich. Všichni měli lehký průběh, u žádného infikovaného nevyžadoval hospitalizaci. Nejhorší projevy vypadaly jako slabší běžná chřipka, tedy zvýšená teplota a také zánět spojivek, což je stejný příznak, jaký se objevil už předtím u lidí, kteří se v USA nakazili ptačí chřipkou v kravínech.

Samotný průběh nemoci obavy epidemiologů nevyvolává, více znepokojivé je, že se poprvé nákaza vyskytla najednou u skupiny lidí, vznikl tedy takzvaný cluster případů. Zdravotnické úřady proto zkoumají tuto situaci se zvýšenou pozorností; zjišťují, jestli se virus nějak nezměnil, případně jestli prostředí tohoto zemědělského závodu nemělo něčím výjimečné podmínky, jež by snadnější šíření patogenu umožnily.

Před několika týdny vyšla studie, která naznačila, že virus H5N1 se teď umí lépe vázat na buňky v lidských tkáních.

Podobný průzkum lidí pracujících s dobytkem nakaženým ptačí chřipkou proběhl nedávno v Michiganu, výsledky vyšly v polovině července: z 54 zaměstnanců farmy se přítomnost viru prokázala u dvou. Ani oni neměli žádné příznaky spojené s těžším průběhem.

Zmíněný zánět spojivek, který v USA několikrát odhalili u viru H5N1, se objevoval u nakažených i v minulosti, když se lidé nakazili jinými kmeny ptačí chřipky. Je to pravděpodobně i proto, že si zaměstnanci byli sice schopní poměrně snadno a účinně chránit dýchací cesty například pomocí respirátorů, ochrana očí je ale výrazně náročnější, například proto, že ochranné brýle hůř přiléhají k očím. Lidé s nimi navíc mají méně zkušeností než s respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...