Nemoc strana 5 z 5

Vědci už dlouho předpokládají, že chronické záněty nějakým způsobem přispívají ke vzniku nebo rozvoji rakoviny. Teď to potvrdili čeští experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR; zánět podle jejich nové studie působí jako hnací síla vzniku tohoto onemocnění.

Končí osvětová akce Movember, která má za cíl během celého listopadu zvyšovat povědomí o zdraví mužů. Poukazuje zejména na důležitost včasného odhalení rakovinného nádoru. O své zkušenosti s nemocí v pořadu Události, komentáře promluvil Jan Gabriel, který se vyléčil dvakrát. Prožití rakoviny je podle něj něco nepopsatelného, zkušenost ho nicméně posílila.

Na začátku týdne informoval zdravotní systém ProMed, že se v Číně šíří neobvykle rychle zápal plic, který postihuje hlavně děti. Vyvolalo to znepokojení Světové zdravotnické organizace (WHO), která požádala Peking o vyjádření. Teď ho dostala.

Respirační onemocnění se v posledních týdnech šíří v Česku rychleji. Mezitýdně případů těchto onemocnění sice mírně ubylo, odborníci ale očekávají, že tenhle trend se otočí. Výrazný nárůst v posledních dnech zaznamenávají zdravotníci u covidu-19 a některé nemocnice kvůli tomu mění režimy návštěv na odděleních. Největší poptávka v lékárnách je stále po penicilinových antibiotikách, stále však chybí v sirupech, a to ačkoliv měla první mimořádná dodávka dorazit do Česka tento týden.

Policista Lukáš Zíta onemocněl amyotrofickou laterální sklerózou, která způsobuje ztrátu buněk centrální nervové soustavy. Kolegové rozjeli veřejnou sbírku na pomoc jeho rodině –⁠ manželce a třem dětem. Podle lékařů je důležité i zachování práce.

Chlapec se vzácnou genetickou poruchou, na jehož léčbu lidé darovali přes 150 milionů korun, se bude léčit na přelomu ledna a února příštího roku ve Francii. Informaci přinesl dárcovský server Donio, přes který se lidé ve sbírce na genovou terapii skládali. Sbírka začala v pátek 22. září, přispělo do ní více než 307 tisíc lidí.

Více než dvacet ukrajinských odborníků pod vedením amerických psychologů se v Česku školí v tom, jak pomoci vojákům zpracovat válečná traumata. Následně budou ve vlasti cvičit další specialisty. Projektu se účastní lidé, kteří sami prošli bojem.

V tuzemsku se ve zdravotnictví čím dál častěji prosazují moderní technologie, jako jsou roboti a umělá inteligence. Pomáhají v současnosti například v diagnostice rakoviny. Lékaři je využívají hlavně tehdy, když nádory rostou na špatně dostupných místech.

Virus nipah vědci odhalili teprve před čtvrtstoletím, od té doby se objevují jeho ohniska v Asii pravidelně. Nové výzkumy ukazují, jaký má potenciál vyvolávat větší epidemie, nebo se dokonce šířit pandemicky.

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Lékaři chtějí na všech urgentních příjmech zavést testování s rychlejší diagnostikou covidu-19, chřipky nebo RS virů. Díky tomu by mohli dříve podat antivirotika lidem s oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Léky totiž výrazně snižují riziko těžkého průběhu nemoci. Mikrobiologové nejpozději od roku 2025 chtějí, aby testy byly hrazeny pojišťovnami.

Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky vůči nemocem z jiných částí světa.

Uplynulé tři roky se vždy na konci října začínaly nemocnice plnit pacienty s covidem-19. Letos ale počty hospitalizovaných stoupají jen nepatrně. Nákaza se podle lékařů i expertů stává méně nebezpečnou, zejména díky očkování a překonání nemoci.

V Česku se objevují ohniska vysoce nakažlivého černého kašle u neočkovaných dětí včetně těch ve školním věku. Případů bylo za letošní rok do konce září nahlášeno 127, což je oproti loňskému roku dvojnásobek. Informoval o tom v pátek Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počty případů jsou nicméně zatím nižší než v letech před epidemií covidu-19. Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování, které je v tuzemsku povinné a vyžaduje se i pro přijetí do mateřské školy. Nemoc se podle SZÚ více šíří i v dalších evropských zemích.

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.

Nemocnice přeplněné covidovými pacienty v těžkém stavu jsou už minulostí a covid-19 již není takovou hrozbou, jakou byl ještě loni. Podle expertů na infekce a plicních lékařů je to i díky antivirotickým lékům, které jsou pro české pacienty k dispozici už téměř dva roky. Ukázala to nedávná analýza, podle níž se po podání antivirotik riziko hospitalizace na jednotce intenzivní péče snížilo až o 65 procent a riziko úmrtí pak dokonce o 76 procent.

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Dvouletý Martin, na jehož léčbu přispěli dárci bezmála 150 milionů korun, by mohl dle lékařů podstoupit genovou terapii do konce roku. Aktuálně zdravotníci jednají se dvěma centry v Evropě, která mají s takovým typem zákroku zkušenosti.

Na léčbu Martina, který trpí vzácnou nemocí AADC syndrom, se vybralo přes sto milionů korun. Chlapec tak může dostat lék Upstaza, který by mu mohl zachránit život. Tento přípravek patřící mezi takzvané genové terapie byl schválený teprve před rokem.

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.