Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

Dětská obrna je nemoc, která do poloviny dvacátého století děsila rodiče po celém světě: zanechávala po sobě ochrnuté i mrtvé děti. Přibližně jedna z 200 infekcí vedla k nevratné paralýze a až 10 procent těchto pacientů umíralo. Dodnes neexistuje žádný lék, ale onemocnění lze předcházet očkováním: od zahájení hromadného očkování v roce 1988 se počet případů celosvětově snížil o 99 procent.

Existují dvě formy obrny: divoká a odvozená od vakcíny. Obě mohou způsobit paralýzu a smrt, ale divoká varianta je mnohem vzácnější; v současné době se vyskytuje pouze v Afghánistánu a Pákistánu, kde každoročně způsobuje desítky případů. Kmen nalezený v hamburských odpadních vodách je podle analýzy německých epidemiologů spojen s kmenem cirkulujícím v Afghánistánu.

Vakcínou odvozená forma viru je častější, i když je stále vzácná. Každý rok způsobuje několik set případů po celém světě, hlavně v zemích jako Jemen a Nigérie. Tato forma dětské obrny pochází z použití orální vakcíny proti dětské obrně obsahující oslabený živý virus. Po očkování totiž děti několik týdnů vylučují virus ve stolici. V komunitách s nedostatečným proočkováním se virus může šířit a mutovat zpět do škodlivé podoby. Aby se toto riziko snížilo, zavádí se novější verze této vakcíny.

Zatímco země jako Německo už živou vakcínu proti obrně nepoužívají, jiné země – zejména ty, kde se obrna šíří častěji – ji užívají, protože blokuje přenos.

Důkaz, že systém funguje

Celá řada zemí odebírá vzorky odpadních vod, aby v nich sledovala šíření dětské obrny. Detekce v Německu je podle tamních odborníků důkazem, že systém funguje dobře. V Německu zatím nebyly hlášeny žádné případy infekce a riziko podle expertů zůstává i nadále nízké, protože v zemi je vysoká proočkovanost proti této nemoci.

Podle WHO se v Evropě tato divoká forma viru nevyskytla od roku 2010, což ale znamená, že nebyla detekována, nikoli že se tam nevyskytovala. Například v roce 2022 došlo v Malawi a Mozambiku ke vzniku ohniska – v obou zemích se po letech bez výskytu objevily případy spojené s kmenem cirkulujícím v Pákistánu.

Častější je detekce rozšířenější poliomyelitidy odvozené z vakcíny v zemích, které jsou jinak bez poliomyelitidy. V posledních letech k tomu došlo několikrát v Evropě a jinde, včetně USA.

Téměř vymýcená nemoc

WHO a soukromí mecenáši se už desítky let snaží ve spolupráci s vládami tuto nemoc vymýtit. Navzdory významnému pokroku se ale dokončení této práce ukázalo jako náročné a nákladné.

Odhalení v Německu podle odborníků znovu potvrzuje, že dětská obrna kdekoli představuje potenciální riziko všude, dokud choroba nebude zničená úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...