Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

Dětská obrna je nemoc, která do poloviny dvacátého století děsila rodiče po celém světě: zanechávala po sobě ochrnuté i mrtvé děti. Přibližně jedna z 200 infekcí vedla k nevratné paralýze a až 10 procent těchto pacientů umíralo. Dodnes neexistuje žádný lék, ale onemocnění lze předcházet očkováním: od zahájení hromadného očkování v roce 1988 se počet případů celosvětově snížil o 99 procent.

Existují dvě formy obrny: divoká a odvozená od vakcíny. Obě mohou způsobit paralýzu a smrt, ale divoká varianta je mnohem vzácnější; v současné době se vyskytuje pouze v Afghánistánu a Pákistánu, kde každoročně způsobuje desítky případů. Kmen nalezený v hamburských odpadních vodách je podle analýzy německých epidemiologů spojen s kmenem cirkulujícím v Afghánistánu.

Vakcínou odvozená forma viru je častější, i když je stále vzácná. Každý rok způsobuje několik set případů po celém světě, hlavně v zemích jako Jemen a Nigérie. Tato forma dětské obrny pochází z použití orální vakcíny proti dětské obrně obsahující oslabený živý virus. Po očkování totiž děti několik týdnů vylučují virus ve stolici. V komunitách s nedostatečným proočkováním se virus může šířit a mutovat zpět do škodlivé podoby. Aby se toto riziko snížilo, zavádí se novější verze této vakcíny.

Zatímco země jako Německo už živou vakcínu proti obrně nepoužívají, jiné země – zejména ty, kde se obrna šíří častěji – ji užívají, protože blokuje přenos.

Důkaz, že systém funguje

Celá řada zemí odebírá vzorky odpadních vod, aby v nich sledovala šíření dětské obrny. Detekce v Německu je podle tamních odborníků důkazem, že systém funguje dobře. V Německu zatím nebyly hlášeny žádné případy infekce a riziko podle expertů zůstává i nadále nízké, protože v zemi je vysoká proočkovanost proti této nemoci.

Podle WHO se v Evropě tato divoká forma viru nevyskytla od roku 2010, což ale znamená, že nebyla detekována, nikoli že se tam nevyskytovala. Například v roce 2022 došlo v Malawi a Mozambiku ke vzniku ohniska – v obou zemích se po letech bez výskytu objevily případy spojené s kmenem cirkulujícím v Pákistánu.

Častější je detekce rozšířenější poliomyelitidy odvozené z vakcíny v zemích, které jsou jinak bez poliomyelitidy. V posledních letech k tomu došlo několikrát v Evropě a jinde, včetně USA.

Téměř vymýcená nemoc

WHO a soukromí mecenáši se už desítky let snaží ve spolupráci s vládami tuto nemoc vymýtit. Navzdory významnému pokroku se ale dokončení této práce ukázalo jako náročné a nákladné.

Odhalení v Německu podle odborníků znovu potvrzuje, že dětská obrna kdekoli představuje potenciální riziko všude, dokud choroba nebude zničená úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...