Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

Dětská obrna je nemoc, která do poloviny dvacátého století děsila rodiče po celém světě: zanechávala po sobě ochrnuté i mrtvé děti. Přibližně jedna z 200 infekcí vedla k nevratné paralýze a až 10 procent těchto pacientů umíralo. Dodnes neexistuje žádný lék, ale onemocnění lze předcházet očkováním: od zahájení hromadného očkování v roce 1988 se počet případů celosvětově snížil o 99 procent.

Existují dvě formy obrny: divoká a odvozená od vakcíny. Obě mohou způsobit paralýzu a smrt, ale divoká varianta je mnohem vzácnější; v současné době se vyskytuje pouze v Afghánistánu a Pákistánu, kde každoročně způsobuje desítky případů. Kmen nalezený v hamburských odpadních vodách je podle analýzy německých epidemiologů spojen s kmenem cirkulujícím v Afghánistánu.

Vakcínou odvozená forma viru je častější, i když je stále vzácná. Každý rok způsobuje několik set případů po celém světě, hlavně v zemích jako Jemen a Nigérie. Tato forma dětské obrny pochází z použití orální vakcíny proti dětské obrně obsahující oslabený živý virus. Po očkování totiž děti několik týdnů vylučují virus ve stolici. V komunitách s nedostatečným proočkováním se virus může šířit a mutovat zpět do škodlivé podoby. Aby se toto riziko snížilo, zavádí se novější verze této vakcíny.

Zatímco země jako Německo už živou vakcínu proti obrně nepoužívají, jiné země – zejména ty, kde se obrna šíří častěji – ji užívají, protože blokuje přenos.

Důkaz, že systém funguje

Celá řada zemí odebírá vzorky odpadních vod, aby v nich sledovala šíření dětské obrny. Detekce v Německu je podle tamních odborníků důkazem, že systém funguje dobře. V Německu zatím nebyly hlášeny žádné případy infekce a riziko podle expertů zůstává i nadále nízké, protože v zemi je vysoká proočkovanost proti této nemoci.

Podle WHO se v Evropě tato divoká forma viru nevyskytla od roku 2010, což ale znamená, že nebyla detekována, nikoli že se tam nevyskytovala. Například v roce 2022 došlo v Malawi a Mozambiku ke vzniku ohniska – v obou zemích se po letech bez výskytu objevily případy spojené s kmenem cirkulujícím v Pákistánu.

Častější je detekce rozšířenější poliomyelitidy odvozené z vakcíny v zemích, které jsou jinak bez poliomyelitidy. V posledních letech k tomu došlo několikrát v Evropě a jinde, včetně USA.

Téměř vymýcená nemoc

WHO a soukromí mecenáši se už desítky let snaží ve spolupráci s vládami tuto nemoc vymýtit. Navzdory významnému pokroku se ale dokončení této práce ukázalo jako náročné a nákladné.

Odhalení v Německu podle odborníků znovu potvrzuje, že dětská obrna kdekoli představuje potenciální riziko všude, dokud choroba nebude zničená úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 19 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 20 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...