Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

Dětská obrna je nemoc, která do poloviny dvacátého století děsila rodiče po celém světě: zanechávala po sobě ochrnuté i mrtvé děti. Přibližně jedna z 200 infekcí vedla k nevratné paralýze a až 10 procent těchto pacientů umíralo. Dodnes neexistuje žádný lék, ale onemocnění lze předcházet očkováním: od zahájení hromadného očkování v roce 1988 se počet případů celosvětově snížil o 99 procent.

Existují dvě formy obrny: divoká a odvozená od vakcíny. Obě mohou způsobit paralýzu a smrt, ale divoká varianta je mnohem vzácnější; v současné době se vyskytuje pouze v Afghánistánu a Pákistánu, kde každoročně způsobuje desítky případů. Kmen nalezený v hamburských odpadních vodách je podle analýzy německých epidemiologů spojen s kmenem cirkulujícím v Afghánistánu.

Vakcínou odvozená forma viru je častější, i když je stále vzácná. Každý rok způsobuje několik set případů po celém světě, hlavně v zemích jako Jemen a Nigérie. Tato forma dětské obrny pochází z použití orální vakcíny proti dětské obrně obsahující oslabený živý virus. Po očkování totiž děti několik týdnů vylučují virus ve stolici. V komunitách s nedostatečným proočkováním se virus může šířit a mutovat zpět do škodlivé podoby. Aby se toto riziko snížilo, zavádí se novější verze této vakcíny.

Zatímco země jako Německo už živou vakcínu proti obrně nepoužívají, jiné země – zejména ty, kde se obrna šíří častěji – ji užívají, protože blokuje přenos.

Důkaz, že systém funguje

Celá řada zemí odebírá vzorky odpadních vod, aby v nich sledovala šíření dětské obrny. Detekce v Německu je podle tamních odborníků důkazem, že systém funguje dobře. V Německu zatím nebyly hlášeny žádné případy infekce a riziko podle expertů zůstává i nadále nízké, protože v zemi je vysoká proočkovanost proti této nemoci.

Podle WHO se v Evropě tato divoká forma viru nevyskytla od roku 2010, což ale znamená, že nebyla detekována, nikoli že se tam nevyskytovala. Například v roce 2022 došlo v Malawi a Mozambiku ke vzniku ohniska – v obou zemích se po letech bez výskytu objevily případy spojené s kmenem cirkulujícím v Pákistánu.

Častější je detekce rozšířenější poliomyelitidy odvozené z vakcíny v zemích, které jsou jinak bez poliomyelitidy. V posledních letech k tomu došlo několikrát v Evropě a jinde, včetně USA.

Téměř vymýcená nemoc

WHO a soukromí mecenáši se už desítky let snaží ve spolupráci s vládami tuto nemoc vymýtit. Navzdory významnému pokroku se ale dokončení této práce ukázalo jako náročné a nákladné.

Odhalení v Německu podle odborníků znovu potvrzuje, že dětská obrna kdekoli představuje potenciální riziko všude, dokud choroba nebude zničená úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 28 mminutami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 18 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 20 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.