Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

Dětská obrna je nemoc, která do poloviny dvacátého století děsila rodiče po celém světě: zanechávala po sobě ochrnuté i mrtvé děti. Přibližně jedna z 200 infekcí vedla k nevratné paralýze a až 10 procent těchto pacientů umíralo. Dodnes neexistuje žádný lék, ale onemocnění lze předcházet očkováním: od zahájení hromadného očkování v roce 1988 se počet případů celosvětově snížil o 99 procent.

Existují dvě formy obrny: divoká a odvozená od vakcíny. Obě mohou způsobit paralýzu a smrt, ale divoká varianta je mnohem vzácnější; v současné době se vyskytuje pouze v Afghánistánu a Pákistánu, kde každoročně způsobuje desítky případů. Kmen nalezený v hamburských odpadních vodách je podle analýzy německých epidemiologů spojen s kmenem cirkulujícím v Afghánistánu.

Vakcínou odvozená forma viru je častější, i když je stále vzácná. Každý rok způsobuje několik set případů po celém světě, hlavně v zemích jako Jemen a Nigérie. Tato forma dětské obrny pochází z použití orální vakcíny proti dětské obrně obsahující oslabený živý virus. Po očkování totiž děti několik týdnů vylučují virus ve stolici. V komunitách s nedostatečným proočkováním se virus může šířit a mutovat zpět do škodlivé podoby. Aby se toto riziko snížilo, zavádí se novější verze této vakcíny.

Zatímco země jako Německo už živou vakcínu proti obrně nepoužívají, jiné země – zejména ty, kde se obrna šíří častěji – ji užívají, protože blokuje přenos.

Důkaz, že systém funguje

Celá řada zemí odebírá vzorky odpadních vod, aby v nich sledovala šíření dětské obrny. Detekce v Německu je podle tamních odborníků důkazem, že systém funguje dobře. V Německu zatím nebyly hlášeny žádné případy infekce a riziko podle expertů zůstává i nadále nízké, protože v zemi je vysoká proočkovanost proti této nemoci.

Podle WHO se v Evropě tato divoká forma viru nevyskytla od roku 2010, což ale znamená, že nebyla detekována, nikoli že se tam nevyskytovala. Například v roce 2022 došlo v Malawi a Mozambiku ke vzniku ohniska – v obou zemích se po letech bez výskytu objevily případy spojené s kmenem cirkulujícím v Pákistánu.

Častější je detekce rozšířenější poliomyelitidy odvozené z vakcíny v zemích, které jsou jinak bez poliomyelitidy. V posledních letech k tomu došlo několikrát v Evropě a jinde, včetně USA.

Téměř vymýcená nemoc

WHO a soukromí mecenáši se už desítky let snaží ve spolupráci s vládami tuto nemoc vymýtit. Navzdory významnému pokroku se ale dokončení této práce ukázalo jako náročné a nákladné.

Odhalení v Německu podle odborníků znovu potvrzuje, že dětská obrna kdekoli představuje potenciální riziko všude, dokud choroba nebude zničená úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 15 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...