Obrna letos nezmizí. Problém je ta, která se šíří z vakcín

Organizace pro vymýcení dětské obrny vydala v polovině září zprávu, v níž přiznává, že se jí stále nedaří chorobu zcela zničit. Autoři zprávy varují hlavně před „obrnou způsobenou očkováním“.

Před rokem uvolnila Nadace Billa a Melindy Gatesových celkem 1,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 30 miliard korun) na boj s dětskou obrnou. Tehdy ještě lékaři věřili, že je možné tuto strašlivou nemoc zcela vymýtit do konce roku 2023. Ten se ale blíží a nová zpráva naděje mírní –⁠ téměř jistě se to nepovede. A celý desítky let starý program na eradikaci obrny má podle ní problémy. 

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Podle reportu se letos vyskytlo pouhých sedm případů dětské obrny, a to v Afghánistánu a Pákistánu, což jsou poslední dvě bašty, kde se nemoc ještě drží. Autoři zprávy vedení epidemiologem Liamam Donaldsonem uvedli, že s velmi vysokou pravděpodobností se nepodaří dosáhnout cíle „kvůli složitosti přetrvávajících bariér“. Plánovaný čas na to nestačí.

Ještě horší je předpověď pro druhý druh dětské obrny, který se stále šíří. Je jím nemoc způsobená očkováním. Letos na jaře organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly právě kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci nemoci.

Africká ohniska

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska –⁠ šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom navržena tak, aby se problému vyhnula.

Očkovací látka totiž obsahuje živý virus, který je oslabený a kontakt s ním dá dětem kvalitní imunitu. Problém je v tom, že očkované děti virus uvolňují ve stolici. V místech s velmi špatnou hygienou, typicky v chudých afrických oblastech postižených hladomorem nebo válečnými konflikty, se pak tímto způsobem může virus šířit. Je-li očkování v regionu intenzivní, pak se virus neuchytí, ale pokud je z nějakého důvodu zpomalené nebo nedostatečné, může virus touto skulinkou proklouznout do populace.

Zpráva upozorňuje, že vakcínou způsobená obrna byla zatím podceněná oproti šíření přirozeného viru, a doporučuje, ať se právě tímto směrem upře úsilí v budoucnu. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 1 hhodinou

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 3 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 4 hhodinami
Načítání...