Ledovec strana 2 z 5

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

V Itálii objevili tělo poslední osoby pohřešované po nedělním sesuvu ledovce na hoře Marmolada. Nalezeno tak bylo všech jedenáct obětí tragédie. Podle místních úřadů je tento počet konečný, napsala italská agentura ANSA. Mezi mrtvými jsou dva Češi.

Český horolezec zemřel ve středu brzy ráno v italských Alpách při výstupu na horu Ortles (německy Ortler). Spadl zřejmě z výšky čtyř set metrů. Ministerstvo zahraničí potvrdilo původní spekulace italských médií, že jde o českého občana. V horách byl se skupinou lidí, ostatní jsou v pořádku.

Při nedělním sesuvu části ledovce na hoře Marmolada zemřeli dva muži z České republiky, potvrdilo to ministerstvo zahraničních věcí, které je už v kontaktu s jejich rodinami. Pátrání v Dolomitech pokračuje, z původních třinácti pohřešovaných nyní hovoří úřady o pěti. Podle odborníků je šance na přežití minimální. Za hlavní příčinu neštěstí označují vysoké teploty, na vrcholu hory bylo v minulých dnech i deset stupňů nad nulou.

Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsaly deník Il Messaggero a agentura AGI. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI. Záchranáři už našli čtyři pohřešované, není ale jasné, jaké jsou národnosti. České ministerstvo zahraničí zatím informace italských médií o českých obětech či pohřešovaných nepotvrdilo.

V blízkosti vrcholu hory Marmolada v italských Alpách se uvolnil obrovský kus ledovce. Zemřelo při tom nejméně šest lidí a dalších devět osob bylo zraněno, z toho dvě vážně. Asi 16 lidí se pohřešuje, informovala agentura ANSA. Zatím není známá národnost obětí. ANSA rovněž uvedla, že identifikace bude obtížná, protože těla byla „roztrhána proudem ledu a kamení“.

Novozélandští vědci objevili při zkoumání šelfového ledovce v Antarktidě prostoru rozměry i tvarem podobnou obří katedrále, která kvete životem v nejrůznějších formách. Nachází se asi 500 metrů pod ledem v místě, které vyhloubila řeka.

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.

Podle nové studie způsobuje změna klimatu výrazné tání nejvyššího ledovce na Mount Everestu. Rychlost změny je za dobu pozorování nejvyšší a může ohrozit celý region.

Vědci z Houstonské univerzity využili pokročilý systém dálkového snímkování na detailní prostudování tří ledovců na jižním pólu. Výsledky podle autorů vyvolávají obavy ohledně globálních klimatických rizik – jak současných, tak těch budoucích.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech „rozpadnout jako čelní sklo od auta,“ varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takovém případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

Švýcarské ledovce ztratily letos celé procento svého objemu, a to přesto, že byl dostatek sněhu a léto bylo chladnější. Příčinou je klimatická změna, uvedla Švýcarská akademie přírodních věd.

Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Ledovce v asijských velehorách v posledních letech tají mnohem rychleji než dříve. Příčinou jsou rostoucí letní teploty, ukázal mezinárodní výzkum. Podle studie už tají ledovce i v těch nejvyšších horách, kde se ještě donedávna zvětšovaly. Vědci varují, že to může mít negativní dopad na lidské osídlení v celé oblasti.

Ledovce na Islandu po roce 2000 přišly o 750 kilometrů čtverečních povrchu, což je sedm procent rozlohy ostrova. Důvodem je globální oteplování, vyplývá ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Jökull. Islandským ledovcům hrozí téměř úplný zánik do roku 2200.

Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu a vznikla tak největší kra na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na základě satelitních snímků. Vědci ji označili jako A-76, ve Weddellově moři ji zachytila evropská družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

Antarktida směřuje do roku 2060 ke klimatickému bodu zlomu. Pokud se rychle nesníží emise, dojde ke katastrofálnímu tání, varují vědci v nové studii pro časopis Nature.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Změna klimatu způsobená člověkem zrychluje už po celá desetiletí tání ledovců v polárních oblastech. Už během devadesátých let tato změna v rozložení vody na zemském povrchu stačila k jemnému posunu osy naší planety, ukázala nová studie.

Vědci pozorovali na Aljašce neobvyklou geologickou událost. Muldrowův ledovec v národním parku Denali se začal pohybovat padesátkrát až stokrát rychleji, než je obvyklé.

„Nepředstavitelné“ množství vody odteče do oceánů, pokud dojde k nárůstu teploty a led na Antarktidě kvůli tomu změní skupenství z pevného na tekuté. Tak zní varování klimatologů z univerzity v Readingu.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl ve čtvrtek po návratu z expedice. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Brněnští vědci odletěli do Antarktidy loni v prosinci, domů se vrátili minulý týden.