Vědci se pod Antarktidou provrtali do ztraceného světa. Koryto řeky pod ledem je plné života

Novozélandští vědci objevili při zkoumání šelfového ledovce v Antarktidě prostoru rozměry i tvarem podobnou obří katedrále, která kvete životem v nejrůznějších formách. Nachází se asi 500 metrů pod ledem v místě, které vyhloubila řeka.

Nově objevená prostora plná života má podobu stovky metrů rozlehlé jeskyně. Vědci tento unikátní ekosystém nalezli, když zkoumali, jak se ledovec mění pod vlivem globální změny klimatu.

Tání antarktických ledovců může mít dramatický dopad na život na Novém Zélandu, proto země investuje do výzkumu tohoto kontinentu nemalé částky. Na průzkumu šelfového ledovce se podíleli experti z univerzit ve Wellingtonu, Aucklandu a Otagu a také z Národního institutu pro vodu a atmosféru (NIWA).

  • Šelfový ledovec (ice shelf) je tlustá plovoucí ledová plošina, která se vyskytuje tam, kde ledovce nebo další toky ledu z ledového příkrovu tečou dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Šelfové ledovce se nacházejí pouze v Antarktidě, Grónsku, Kanadě a v ruské Arktidě. Tloušťka šelfových ledovců se pohybuje od cca 100 metrů do 1000 metrů.

Když se výzkumníci provrtali skrz led až do řeky, kamera umístěná na vrtáku se začala chovat divně, jako by byl její obraz rozmazaný. „Chvíli jsme si mysleli, že je s kamerou něco špatně, ale když se obraz doostřil, všimli jsme si, že jsou to členovci,“ řekl Craig Stevens z NIWA. Voda byla tak plná drobných korýšů, že to na první pohled vypadalo jako mlha.

„Prováděli jsme už předtím výzkumy i v jiných částech šelfového ledovce a mysleli jsme si, že už ho známe, ale tentokrát jsme narazili na pořádné překvapení,“ uvedl Stevens pro britský deník The Guardian. „Skákali jsme radostí, protože nám došlo, že když všichni ti živočichové plavou kolem našeho vybavení, znamená to, že tam existuje významný ekosystém.“

Korytem pravěké řeky

Prvním, kdo přišel s myšlenkou toto místo prozkoumat, byl vedoucí projektu, glaciolog Huw Horgan. Ten si na satelitních snímcích všiml drobné nenápadné rýhy na povrchu Rossova ledovce. 

Napadlo ho, že přesně tento tvar by mohl odpovídat řece ukryté pod ledovcem. Podle Hogana vědci o síti skrytých sladkovodních jezer a řek pod antarktickým ledovým příkrovem vědí už delší dobu, ale zatím je nikdo přímo neprozkoumal. „Když jsme pozorovali a zkoumali vzorky z této řeky, bylo to, jako bychom vstoupili do ztraceného světa,“ dodal s narážkou na slavný román Artura Conana Doyla.

Vědci v řece pod ledem nechali některé přístroje, které budou zaznamenávat, co se tam děje. Pozorování budou analyzovat v laboratořích na Novém Zélandu. Zároveň budou katalogizovat poznatky o druzích, na které tam narazili, a pokusí se vytvořit ekologickou mapu této přírodní katedrály. To znamená, že popíší všechny vazby mezi druhy, a zkusí tak pochopit zákony tohoto izolovaného světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...