Vědci se pod Antarktidou provrtali do ztraceného světa. Koryto řeky pod ledem je plné života

Novozélandští vědci objevili při zkoumání šelfového ledovce v Antarktidě prostoru rozměry i tvarem podobnou obří katedrále, která kvete životem v nejrůznějších formách. Nachází se asi 500 metrů pod ledem v místě, které vyhloubila řeka.

Nově objevená prostora plná života má podobu stovky metrů rozlehlé jeskyně. Vědci tento unikátní ekosystém nalezli, když zkoumali, jak se ledovec mění pod vlivem globální změny klimatu.

Tání antarktických ledovců může mít dramatický dopad na život na Novém Zélandu, proto země investuje do výzkumu tohoto kontinentu nemalé částky. Na průzkumu šelfového ledovce se podíleli experti z univerzit ve Wellingtonu, Aucklandu a Otagu a také z Národního institutu pro vodu a atmosféru (NIWA).

  • Šelfový ledovec (ice shelf) je tlustá plovoucí ledová plošina, která se vyskytuje tam, kde ledovce nebo další toky ledu z ledového příkrovu tečou dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Šelfové ledovce se nacházejí pouze v Antarktidě, Grónsku, Kanadě a v ruské Arktidě. Tloušťka šelfových ledovců se pohybuje od cca 100 metrů do 1000 metrů.

Když se výzkumníci provrtali skrz led až do řeky, kamera umístěná na vrtáku se začala chovat divně, jako by byl její obraz rozmazaný. „Chvíli jsme si mysleli, že je s kamerou něco špatně, ale když se obraz doostřil, všimli jsme si, že jsou to členovci,“ řekl Craig Stevens z NIWA. Voda byla tak plná drobných korýšů, že to na první pohled vypadalo jako mlha.

„Prováděli jsme už předtím výzkumy i v jiných částech šelfového ledovce a mysleli jsme si, že už ho známe, ale tentokrát jsme narazili na pořádné překvapení,“ uvedl Stevens pro britský deník The Guardian. „Skákali jsme radostí, protože nám došlo, že když všichni ti živočichové plavou kolem našeho vybavení, znamená to, že tam existuje významný ekosystém.“

Korytem pravěké řeky

Prvním, kdo přišel s myšlenkou toto místo prozkoumat, byl vedoucí projektu, glaciolog Huw Horgan. Ten si na satelitních snímcích všiml drobné nenápadné rýhy na povrchu Rossova ledovce. 

Napadlo ho, že přesně tento tvar by mohl odpovídat řece ukryté pod ledovcem. Podle Hogana vědci o síti skrytých sladkovodních jezer a řek pod antarktickým ledovým příkrovem vědí už delší dobu, ale zatím je nikdo přímo neprozkoumal. „Když jsme pozorovali a zkoumali vzorky z této řeky, bylo to, jako bychom vstoupili do ztraceného světa,“ dodal s narážkou na slavný román Artura Conana Doyla.

Vědci v řece pod ledem nechali některé přístroje, které budou zaznamenávat, co se tam děje. Pozorování budou analyzovat v laboratořích na Novém Zélandu. Zároveň budou katalogizovat poznatky o druzích, na které tam narazili, a pokusí se vytvořit ekologickou mapu této přírodní katedrály. To znamená, že popíší všechny vazby mezi druhy, a zkusí tak pochopit zákony tohoto izolovaného světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 5 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 11 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 14 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...