Vědci se pod Antarktidou provrtali do ztraceného světa. Koryto řeky pod ledem je plné života

Novozélandští vědci objevili při zkoumání šelfového ledovce v Antarktidě prostoru rozměry i tvarem podobnou obří katedrále, která kvete životem v nejrůznějších formách. Nachází se asi 500 metrů pod ledem v místě, které vyhloubila řeka.

Nově objevená prostora plná života má podobu stovky metrů rozlehlé jeskyně. Vědci tento unikátní ekosystém nalezli, když zkoumali, jak se ledovec mění pod vlivem globální změny klimatu.

Tání antarktických ledovců může mít dramatický dopad na život na Novém Zélandu, proto země investuje do výzkumu tohoto kontinentu nemalé částky. Na průzkumu šelfového ledovce se podíleli experti z univerzit ve Wellingtonu, Aucklandu a Otagu a také z Národního institutu pro vodu a atmosféru (NIWA).

  • Šelfový ledovec (ice shelf) je tlustá plovoucí ledová plošina, která se vyskytuje tam, kde ledovce nebo další toky ledu z ledového příkrovu tečou dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Šelfové ledovce se nacházejí pouze v Antarktidě, Grónsku, Kanadě a v ruské Arktidě. Tloušťka šelfových ledovců se pohybuje od cca 100 metrů do 1000 metrů.

Když se výzkumníci provrtali skrz led až do řeky, kamera umístěná na vrtáku se začala chovat divně, jako by byl její obraz rozmazaný. „Chvíli jsme si mysleli, že je s kamerou něco špatně, ale když se obraz doostřil, všimli jsme si, že jsou to členovci,“ řekl Craig Stevens z NIWA. Voda byla tak plná drobných korýšů, že to na první pohled vypadalo jako mlha.

„Prováděli jsme už předtím výzkumy i v jiných částech šelfového ledovce a mysleli jsme si, že už ho známe, ale tentokrát jsme narazili na pořádné překvapení,“ uvedl Stevens pro britský deník The Guardian. „Skákali jsme radostí, protože nám došlo, že když všichni ti živočichové plavou kolem našeho vybavení, znamená to, že tam existuje významný ekosystém.“

Korytem pravěké řeky

Prvním, kdo přišel s myšlenkou toto místo prozkoumat, byl vedoucí projektu, glaciolog Huw Horgan. Ten si na satelitních snímcích všiml drobné nenápadné rýhy na povrchu Rossova ledovce. 

Napadlo ho, že přesně tento tvar by mohl odpovídat řece ukryté pod ledovcem. Podle Hogana vědci o síti skrytých sladkovodních jezer a řek pod antarktickým ledovým příkrovem vědí už delší dobu, ale zatím je nikdo přímo neprozkoumal. „Když jsme pozorovali a zkoumali vzorky z této řeky, bylo to, jako bychom vstoupili do ztraceného světa,“ dodal s narážkou na slavný román Artura Conana Doyla.

Vědci v řece pod ledem nechali některé přístroje, které budou zaznamenávat, co se tam děje. Pozorování budou analyzovat v laboratořích na Novém Zélandu. Zároveň budou katalogizovat poznatky o druzích, na které tam narazili, a pokusí se vytvořit ekologickou mapu této přírodní katedrály. To znamená, že popíší všechny vazby mezi druhy, a zkusí tak pochopit zákony tohoto izolovaného světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled