Nový Zéland ohrozí klimatická změna mnohem dřív, než se čekalo. Břehy se potápějí rychleji

Zatímco celosvětová hladina moří by měla do roku 2100 stoupnout o padesát centimetrů, na některých částech Nového Zélandu by to dokonce mohlo být až o jeden metr, protože kromě vzestupu hladiny klesá i pevnina.

Podle nově zveřejněného výzkumu stoupá hladina moří v některých částech Nového Zélandu dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. A to ohrožuje dvě největší města v zemi o desítky let dříve, než se očekávalo.

Vládou shromážděné údaje z celého pobřeží země ukázaly, že některé oblasti už teď klesají o tři až čtyři milimetry ročně, což výrazně zrychluje dlouho očekávanou hrozbu. Předpovědi, které jeden z odborníků označil za „trochu děsivé“, jsou výsledkem rozsáhlého pětiletého výzkumného programu NZ SeaRise financovaného vládou, na němž se podílely desítky místních i mezinárodních vědců.

Tato prognóza znamená, že úřady mají mnohem méně času na zavedení plánů na přizpůsobení se klimatu, včetně přemístění pobřežních komunit.

Spoluvedoucí projektu NZ SeaRise Tim Naish, profesor na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu, uvedl, že zatímco celosvětově by hladina moří měla do roku 2100 stoupnout asi o půl metru, v mnoha částech Nového Zélandu by to ale mohlo být blíže k jednomu metru, protože současně klesá pevnina.

Je to závažná zpráva zejména pro hlavní město Wellington, které by mohlo do roku 2040 očekávat zvýšení hladiny moře o třicet centimetrů, což se až doposud neočekávalo dříve než před rokem 2060. Při této rychlosti vzestupu hladiny mohou obyvatelé Wellingtonu očekávat v průměru jednou za století opravdu velké povodně spojené s ničivými škodami.

„Máme méně času na to, abychom jednali,“ řekl Naish. „Dopady poměrně ničivého vzestupu mořské hladiny se projeví mnohem dříve, než jsme si mysleli. Silnice a nemovitosti budou zaplaveny. Ano, je to trochu děsivé, ale ještě je čas a myslím, že je třeba se na to dívat takhle.“

Z dat vyplývá, že nejohroženější je jihovýchodní pobřeží obydlenějšího Severního ostrova, ale zasažena bude i řada přímořských obcí a měst.

Zvláště zranitelný je v tomto ohledu Auckland, který je s 1,7 milionu obyvatel největším městem v zemi. Předpokládá se, že hladina moře se zvýší oproti starším předpokladům o padesát procent rychleji v centru města i na několika předměstích, což bude mít zásadní důsledky pro místní obyvatele, minimálně v cenách nemovitostí a pojištění. „Ještě máme čas, ale už nemáme čas sedět se založenýma rukama,“ varuje Naish.

Jak zabránit nevyhnutelnému

Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že plánování adaptace už probíhá. Týký se i tak citlivých, drahých a náročných věcí, jako přemístění některých obcí a infrastruktury mimo ohrožené pobřeží.

„Prvním řešením nemusí být nutně řízený ústup, protože existuje řada možností, které lze využít,“ řekla pro Radio New Zealand. „Spolupracujeme s místní samosprávou a pojišťovnami, abychom vyřešili, kdo ponese náklady na některé z těchto možností.“ Náklady by podle ní neměli nést jednostranně jen občané.

Ardernová uvedla, že Novozélanďané by se neměli smířit s tím, že vzestup hladiny moří je nevyhnutelný nad rámec toho, co se předpovídá pro nejbližší období, a každý občan by měl udělat všechno, co je v jeho silách, aby snížil emise a zmírnil dopady změny klimatu. 

Proč stoupají hladiny oceánů

Podle OSN se během posledních dvou desetiletí se ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě ztenčuje, ledovce se zmenšují téměř na celém světě a zalednění Severního ledového oceánu i sněhová pokrývka na severní polokouli se dále postupně zmenšují.

V uplynulých třiceti letech došlo k bezprecedentnímu tání mořského ledu během arktického léta a povrchová teplota mořské hladiny byla neobvykle vysoká v porovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let. „V letech 1901 až 2010 se zvyšování hladiny moří postupně zrychlovalo a poslední vývoj je nejrychlejší za posledních 2,8 tisíce let. V posledních čtyřiceti letech lze 75 procent vzestupu mořské hladiny přičítat tání ledovců a zvyšování teploty vody v oceánu. V důsledku toho může jen samotná Antarktida přispět ke vzestupu mořské hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500,“ uvádí web Fakta o klimatu.

Vzestup hladiny moří má za následek erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží a pobřežních nížin a mokřadů. Velké ohrožení představuje stoupání mořské hladiny především pro přímořské regiony a jejich obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 mminutami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 1 hhodinou

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 2 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.