Nový Zéland ohrozí klimatická změna mnohem dřív, než se čekalo. Břehy se potápějí rychleji

Zatímco celosvětová hladina moří by měla do roku 2100 stoupnout o padesát centimetrů, na některých částech Nového Zélandu by to dokonce mohlo být až o jeden metr, protože kromě vzestupu hladiny klesá i pevnina.

Podle nově zveřejněného výzkumu stoupá hladina moří v některých částech Nového Zélandu dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. A to ohrožuje dvě největší města v zemi o desítky let dříve, než se očekávalo.

Vládou shromážděné údaje z celého pobřeží země ukázaly, že některé oblasti už teď klesají o tři až čtyři milimetry ročně, což výrazně zrychluje dlouho očekávanou hrozbu. Předpovědi, které jeden z odborníků označil za „trochu děsivé“, jsou výsledkem rozsáhlého pětiletého výzkumného programu NZ SeaRise financovaného vládou, na němž se podílely desítky místních i mezinárodních vědců.

Tato prognóza znamená, že úřady mají mnohem méně času na zavedení plánů na přizpůsobení se klimatu, včetně přemístění pobřežních komunit.

Spoluvedoucí projektu NZ SeaRise Tim Naish, profesor na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu, uvedl, že zatímco celosvětově by hladina moří měla do roku 2100 stoupnout asi o půl metru, v mnoha částech Nového Zélandu by to ale mohlo být blíže k jednomu metru, protože současně klesá pevnina.

Je to závažná zpráva zejména pro hlavní město Wellington, které by mohlo do roku 2040 očekávat zvýšení hladiny moře o třicet centimetrů, což se až doposud neočekávalo dříve než před rokem 2060. Při této rychlosti vzestupu hladiny mohou obyvatelé Wellingtonu očekávat v průměru jednou za století opravdu velké povodně spojené s ničivými škodami.

„Máme méně času na to, abychom jednali,“ řekl Naish. „Dopady poměrně ničivého vzestupu mořské hladiny se projeví mnohem dříve, než jsme si mysleli. Silnice a nemovitosti budou zaplaveny. Ano, je to trochu děsivé, ale ještě je čas a myslím, že je třeba se na to dívat takhle.“

Z dat vyplývá, že nejohroženější je jihovýchodní pobřeží obydlenějšího Severního ostrova, ale zasažena bude i řada přímořských obcí a měst.

Zvláště zranitelný je v tomto ohledu Auckland, který je s 1,7 milionu obyvatel největším městem v zemi. Předpokládá se, že hladina moře se zvýší oproti starším předpokladům o padesát procent rychleji v centru města i na několika předměstích, což bude mít zásadní důsledky pro místní obyvatele, minimálně v cenách nemovitostí a pojištění. „Ještě máme čas, ale už nemáme čas sedět se založenýma rukama,“ varuje Naish.

Jak zabránit nevyhnutelnému

Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že plánování adaptace už probíhá. Týký se i tak citlivých, drahých a náročných věcí, jako přemístění některých obcí a infrastruktury mimo ohrožené pobřeží.

„Prvním řešením nemusí být nutně řízený ústup, protože existuje řada možností, které lze využít,“ řekla pro Radio New Zealand. „Spolupracujeme s místní samosprávou a pojišťovnami, abychom vyřešili, kdo ponese náklady na některé z těchto možností.“ Náklady by podle ní neměli nést jednostranně jen občané.

Ardernová uvedla, že Novozélanďané by se neměli smířit s tím, že vzestup hladiny moří je nevyhnutelný nad rámec toho, co se předpovídá pro nejbližší období, a každý občan by měl udělat všechno, co je v jeho silách, aby snížil emise a zmírnil dopady změny klimatu. 

Proč stoupají hladiny oceánů

Podle OSN se během posledních dvou desetiletí se ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě ztenčuje, ledovce se zmenšují téměř na celém světě a zalednění Severního ledového oceánu i sněhová pokrývka na severní polokouli se dále postupně zmenšují.

V uplynulých třiceti letech došlo k bezprecedentnímu tání mořského ledu během arktického léta a povrchová teplota mořské hladiny byla neobvykle vysoká v porovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let. „V letech 1901 až 2010 se zvyšování hladiny moří postupně zrychlovalo a poslední vývoj je nejrychlejší za posledních 2,8 tisíce let. V posledních čtyřiceti letech lze 75 procent vzestupu mořské hladiny přičítat tání ledovců a zvyšování teploty vody v oceánu. V důsledku toho může jen samotná Antarktida přispět ke vzestupu mořské hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500,“ uvádí web Fakta o klimatu.

Vzestup hladiny moří má za následek erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží a pobřežních nížin a mokřadů. Velké ohrožení představuje stoupání mořské hladiny především pro přímořské regiony a jejich obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 3 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...