Zatímco celosvětová hladina moří by měla do roku 2100 stoupnout o padesát centimetrů, na některých částech Nového Zélandu by to dokonce mohlo být až o jeden metr, protože kromě vzestupu hladiny klesá i pevnina.
Nový Zéland ohrozí klimatická změna mnohem dřív, než se čekalo. Břehy se potápějí rychleji
Podle nově zveřejněného výzkumu stoupá hladina moří v některých částech Nového Zélandu dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. A to ohrožuje dvě největší města v zemi o desítky let dříve, než se očekávalo.
Vládou shromážděné údaje z celého pobřeží země ukázaly, že některé oblasti už teď klesají o tři až čtyři milimetry ročně, což výrazně zrychluje dlouho očekávanou hrozbu. Předpovědi, které jeden z odborníků označil za „trochu děsivé“, jsou výsledkem rozsáhlého pětiletého výzkumného programu NZ SeaRise financovaného vládou, na němž se podílely desítky místních i mezinárodních vědců.
Tato prognóza znamená, že úřady mají mnohem méně času na zavedení plánů na přizpůsobení se klimatu, včetně přemístění pobřežních komunit.
Spoluvedoucí projektu NZ SeaRise Tim Naish, profesor na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu, uvedl, že zatímco celosvětově by hladina moří měla do roku 2100 stoupnout asi o půl metru, v mnoha částech Nového Zélandu by to ale mohlo být blíže k jednomu metru, protože současně klesá pevnina.
Je to závažná zpráva zejména pro hlavní město Wellington, které by mohlo do roku 2040 očekávat zvýšení hladiny moře o třicet centimetrů, což se až doposud neočekávalo dříve než před rokem 2060. Při této rychlosti vzestupu hladiny mohou obyvatelé Wellingtonu očekávat v průměru jednou za století opravdu velké povodně spojené s ničivými škodami.
„Máme méně času na to, abychom jednali,“ řekl Naish. „Dopady poměrně ničivého vzestupu mořské hladiny se projeví mnohem dříve, než jsme si mysleli. Silnice a nemovitosti budou zaplaveny. Ano, je to trochu děsivé, ale ještě je čas a myslím, že je třeba se na to dívat takhle.“
Z dat vyplývá, že nejohroženější je jihovýchodní pobřeží obydlenějšího Severního ostrova, ale zasažena bude i řada přímořských obcí a měst.
Zvláště zranitelný je v tomto ohledu Auckland, který je s 1,7 milionu obyvatel největším městem v zemi. Předpokládá se, že hladina moře se zvýší oproti starším předpokladům o padesát procent rychleji v centru města i na několika předměstích, což bude mít zásadní důsledky pro místní obyvatele, minimálně v cenách nemovitostí a pojištění. „Ještě máme čas, ale už nemáme čas sedět se založenýma rukama,“ varuje Naish.
Jak zabránit nevyhnutelnému
Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že plánování adaptace už probíhá. Týký se i tak citlivých, drahých a náročných věcí, jako přemístění některých obcí a infrastruktury mimo ohrožené pobřeží.
„Prvním řešením nemusí být nutně řízený ústup, protože existuje řada možností, které lze využít,“ řekla pro Radio New Zealand. „Spolupracujeme s místní samosprávou a pojišťovnami, abychom vyřešili, kdo ponese náklady na některé z těchto možností.“ Náklady by podle ní neměli nést jednostranně jen občané.
Ardernová uvedla, že Novozélanďané by se neměli smířit s tím, že vzestup hladiny moří je nevyhnutelný nad rámec toho, co se předpovídá pro nejbližší období, a každý občan by měl udělat všechno, co je v jeho silách, aby snížil emise a zmírnil dopady změny klimatu.
Proč stoupají hladiny oceánů
Podle OSN se během posledních dvou desetiletí se ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě ztenčuje, ledovce se zmenšují téměř na celém světě a zalednění Severního ledového oceánu i sněhová pokrývka na severní polokouli se dále postupně zmenšují.
V uplynulých třiceti letech došlo k bezprecedentnímu tání mořského ledu během arktického léta a povrchová teplota mořské hladiny byla neobvykle vysoká v porovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let. „V letech 1901 až 2010 se zvyšování hladiny moří postupně zrychlovalo a poslední vývoj je nejrychlejší za posledních 2,8 tisíce let. V posledních čtyřiceti letech lze 75 procent vzestupu mořské hladiny přičítat tání ledovců a zvyšování teploty vody v oceánu. V důsledku toho může jen samotná Antarktida přispět ke vzestupu mořské hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500,“ uvádí web Fakta o klimatu.
Vzestup hladiny moří má za následek erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží a pobřežních nížin a mokřadů. Velké ohrožení představuje stoupání mořské hladiny především pro přímořské regiony a jejich obyvatele.