Nový Zéland ohrozí klimatická změna mnohem dřív, než se čekalo. Břehy se potápějí rychleji

Zatímco celosvětová hladina moří by měla do roku 2100 stoupnout o padesát centimetrů, na některých částech Nového Zélandu by to dokonce mohlo být až o jeden metr, protože kromě vzestupu hladiny klesá i pevnina.

Podle nově zveřejněného výzkumu stoupá hladina moří v některých částech Nového Zélandu dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. A to ohrožuje dvě největší města v zemi o desítky let dříve, než se očekávalo.

Vládou shromážděné údaje z celého pobřeží země ukázaly, že některé oblasti už teď klesají o tři až čtyři milimetry ročně, což výrazně zrychluje dlouho očekávanou hrozbu. Předpovědi, které jeden z odborníků označil za „trochu děsivé“, jsou výsledkem rozsáhlého pětiletého výzkumného programu NZ SeaRise financovaného vládou, na němž se podílely desítky místních i mezinárodních vědců.

Tato prognóza znamená, že úřady mají mnohem méně času na zavedení plánů na přizpůsobení se klimatu, včetně přemístění pobřežních komunit.

Spoluvedoucí projektu NZ SeaRise Tim Naish, profesor na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu, uvedl, že zatímco celosvětově by hladina moří měla do roku 2100 stoupnout asi o půl metru, v mnoha částech Nového Zélandu by to ale mohlo být blíže k jednomu metru, protože současně klesá pevnina.

Je to závažná zpráva zejména pro hlavní město Wellington, které by mohlo do roku 2040 očekávat zvýšení hladiny moře o třicet centimetrů, což se až doposud neočekávalo dříve než před rokem 2060. Při této rychlosti vzestupu hladiny mohou obyvatelé Wellingtonu očekávat v průměru jednou za století opravdu velké povodně spojené s ničivými škodami.

„Máme méně času na to, abychom jednali,“ řekl Naish. „Dopady poměrně ničivého vzestupu mořské hladiny se projeví mnohem dříve, než jsme si mysleli. Silnice a nemovitosti budou zaplaveny. Ano, je to trochu děsivé, ale ještě je čas a myslím, že je třeba se na to dívat takhle.“

Z dat vyplývá, že nejohroženější je jihovýchodní pobřeží obydlenějšího Severního ostrova, ale zasažena bude i řada přímořských obcí a měst.

Zvláště zranitelný je v tomto ohledu Auckland, který je s 1,7 milionu obyvatel největším městem v zemi. Předpokládá se, že hladina moře se zvýší oproti starším předpokladům o padesát procent rychleji v centru města i na několika předměstích, což bude mít zásadní důsledky pro místní obyvatele, minimálně v cenách nemovitostí a pojištění. „Ještě máme čas, ale už nemáme čas sedět se založenýma rukama,“ varuje Naish.

Jak zabránit nevyhnutelnému

Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že plánování adaptace už probíhá. Týký se i tak citlivých, drahých a náročných věcí, jako přemístění některých obcí a infrastruktury mimo ohrožené pobřeží.

„Prvním řešením nemusí být nutně řízený ústup, protože existuje řada možností, které lze využít,“ řekla pro Radio New Zealand. „Spolupracujeme s místní samosprávou a pojišťovnami, abychom vyřešili, kdo ponese náklady na některé z těchto možností.“ Náklady by podle ní neměli nést jednostranně jen občané.

Ardernová uvedla, že Novozélanďané by se neměli smířit s tím, že vzestup hladiny moří je nevyhnutelný nad rámec toho, co se předpovídá pro nejbližší období, a každý občan by měl udělat všechno, co je v jeho silách, aby snížil emise a zmírnil dopady změny klimatu. 

Proč stoupají hladiny oceánů

Podle OSN se během posledních dvou desetiletí se ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě ztenčuje, ledovce se zmenšují téměř na celém světě a zalednění Severního ledového oceánu i sněhová pokrývka na severní polokouli se dále postupně zmenšují.

V uplynulých třiceti letech došlo k bezprecedentnímu tání mořského ledu během arktického léta a povrchová teplota mořské hladiny byla neobvykle vysoká v porovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let. „V letech 1901 až 2010 se zvyšování hladiny moří postupně zrychlovalo a poslední vývoj je nejrychlejší za posledních 2,8 tisíce let. V posledních čtyřiceti letech lze 75 procent vzestupu mořské hladiny přičítat tání ledovců a zvyšování teploty vody v oceánu. V důsledku toho může jen samotná Antarktida přispět ke vzestupu mořské hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500,“ uvádí web Fakta o klimatu.

Vzestup hladiny moří má za následek erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží a pobřežních nížin a mokřadů. Velké ohrožení představuje stoupání mořské hladiny především pro přímořské regiony a jejich obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 2 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 4 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 4 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 5 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 8 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 22 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
včera v 12:36
Načítání...