Ledovce ve Švýcarsku dál mizí. Nepomohl jim dostatek sněhu ani chladné léto

Švýcarské ledovce ztratily letos celé procento svého objemu, a to přesto, že byl dostatek sněhu a léto bylo chladnější. Příčinou je klimatická změna, uvedla Švýcarská akademie přírodních věd.

„I když je v roce 2021 hlášena nejmenší ztráta ledu od roku 2013, žádné zpomalení úbytku ledovců není v dohledu,“ uvedli vědci zaměření na výzkum kryosféry. „Pokud jde o počasí, byly v roce 2021 splněny podmínky pro to, aby si ledovce trochu odpočinuly. Bohužel v době klimatické změny ani 'dobrý' rok ledovcům nestačí,“ dodali.

Ztráta objemu ledu podle nich pokračuje, i když pomaleji, navzdory velkému množství sněhu v zimě a poměrně chladnému a proměnlivému létu.

Hojnost sněhu v měsíci květnu se ukázala na hoře Claridenfirn dosahující nadmořské výšky 2890 metrů, kde byla naměřena téměř sedmimetrová vrstva sněhu, což bylo nejvíc od začátku měření v roce 1914. Toto množství sněhu ochránilo ledovce až do deštivého července. 

Podle sdělení komise expertů však bylo tání na konci září značné a celé Švýcarsko přišlo o zhruba 400 tun ledu během posledních dvanácti měsíců, což představuje téměř jedno procento zbývajícího objemu ledu. Proto dvaadvacet ledovců podrobně sledovaných s pomocí švýcarské glaciologické sítě GLAMOS zaznamenalo úbytek ledu a u žádného ledovce nebyl zjištěn nárůst objemu ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...