Ledovce ve Švýcarsku dál mizí. Nepomohl jim dostatek sněhu ani chladné léto

Švýcarské ledovce ztratily letos celé procento svého objemu, a to přesto, že byl dostatek sněhu a léto bylo chladnější. Příčinou je klimatická změna, uvedla Švýcarská akademie přírodních věd.

„I když je v roce 2021 hlášena nejmenší ztráta ledu od roku 2013, žádné zpomalení úbytku ledovců není v dohledu,“ uvedli vědci zaměření na výzkum kryosféry. „Pokud jde o počasí, byly v roce 2021 splněny podmínky pro to, aby si ledovce trochu odpočinuly. Bohužel v době klimatické změny ani 'dobrý' rok ledovcům nestačí,“ dodali.

Ztráta objemu ledu podle nich pokračuje, i když pomaleji, navzdory velkému množství sněhu v zimě a poměrně chladnému a proměnlivému létu.

Hojnost sněhu v měsíci květnu se ukázala na hoře Claridenfirn dosahující nadmořské výšky 2890 metrů, kde byla naměřena téměř sedmimetrová vrstva sněhu, což bylo nejvíc od začátku měření v roce 1914. Toto množství sněhu ochránilo ledovce až do deštivého července. 

Podle sdělení komise expertů však bylo tání na konci září značné a celé Švýcarsko přišlo o zhruba 400 tun ledu během posledních dvanácti měsíců, což představuje téměř jedno procento zbývajícího objemu ledu. Proto dvaadvacet ledovců podrobně sledovaných s pomocí švýcarské glaciologické sítě GLAMOS zaznamenalo úbytek ledu a u žádného ledovce nebyl zjištěn nárůst objemu ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 6 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 8 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 9 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 12 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 13 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 16 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...