Vědci odebrali vzorky virů starých 15 tisíc let z ledu v čínských horách. Našli tam desítky neznámých druhů

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Experti z Byrdova centra pro výzkum polárních a klimatických jevů nové viry popsali v odborném časopise Microbiome. Autoři studie jsou z výsledků nadšení. Věří, že jim detailní studium pomůže pochopit dlouhodobou evoluci virů. Aby vůbec byli schopní tyto prastaré „organismy“ studovat, museli vytvořit novou metodu, jak je analyzovat zcela bezpečně a přitom čistě – aniž by došlo jakkoliv ke kontaminaci jak virů, tak i vnějšího prostředí.

„Tyto ledovce vznikaly postupně a spolu s prachem a plyny se v nich ukládalo také mnoho virů,“ uvedl hlavní autor studie Zhi-Ping Zhong. „Ledovce v západní Číně nejsou dobře prozkoumané. Naším cílem je využít tyto informace k tomu, abychom pochopili, jak vypadal svět v minulosti. A viry jsou součástí tohoto minulého světa.“

Vědci v rámci výzkumu analyzovali ledová jádra odebraná v roce 2015 z ledovce Guliya v západní Číně. Stalo se tak ve velkých nadmořských výškách – Guliya leží sedm tisíc metrů nad mořem. Jádra v sobě obsahují vrstvy, které zachycují vše, co bylo v atmosféře kolem nich v době, kdy jednotlivé vrstvy zamrzaly. Vznikla tak jakási časová osa, kterou vědci využívají k lepšímu poznání klimatických změn, mikrobů, virů a plynů v průběhu historie – jde vlastně o jakousi obdobou letokruhů.

Vědci určili stáří ledu na téměř patnáct tisíc let – využili na to tradiční i nové metody. Při analýze našli genetické kódy 33 virů. Čtyři z nich už vědecká komunita znala, ale nejméně 28 je zcela nových. Zdá se, že přibližně polovina přežila v době, kdy byla zmrzlá, nikoli navzdory ledu, ale díky němu.

„Jedná se o viry, kterým by se v extrémních podmínkách dařilo,“ uvedl Matthew Sullivan, spoluautor studie a profesor mikrobiologie. „Tyto viry mají geny, které jim pomáhají infikovat buňky v chladném prostředí – jde o doklady toho, jak je virus schopen přežít v extrémních podmínkách,“ doplnil. Metoda, kterou vědci viry dostali z ledových jader, je podle něj skvělá a dala by se využít i v jiných extrémních podmínkách, například takových, jaké panují na ostatních planetách Sluneční soustavy.

Viry známé i neznámé

Čtyři z virů v jádrech ledovce Guliya byly už dříve identifikovány: patří do rodin virů, které obvykle infikují bakterie. Vědci naši viry v ledu v mnohem nižších koncentracích, než jaké byly zjištěny v oceánech nebo v půdě.

Analýza také ukázala, že viry pravděpodobně pocházejí z půdy nebo rostlin – nikoliv ze zvířat nebo lidí.

Studium virů v ledovcích je relativně nový obor, jedná se ale o oblast vědy, která je s měnícím se klimatem stále důležitější, uvedli autoři výzkumu. O virech a mikrobech v těchto extrémních prostředích toho totiž víme jen velmi málo a nejsme si jistí, co se tam vlastně nachází. Jejich pochopení je však nesmírně důležité. Pomůže třeba odpovědět na otázku, jak bakterie a viry reagují na klimatické změny nebo co se stane, když přejdeme z doby ledové do teplého období, v jakém se nacházíme nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...