Vědci odebrali vzorky virů starých 15 tisíc let z ledu v čínských horách. Našli tam desítky neznámých druhů

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Experti z Byrdova centra pro výzkum polárních a klimatických jevů nové viry popsali v odborném časopise Microbiome. Autoři studie jsou z výsledků nadšení. Věří, že jim detailní studium pomůže pochopit dlouhodobou evoluci virů. Aby vůbec byli schopní tyto prastaré „organismy“ studovat, museli vytvořit novou metodu, jak je analyzovat zcela bezpečně a přitom čistě – aniž by došlo jakkoliv ke kontaminaci jak virů, tak i vnějšího prostředí.

„Tyto ledovce vznikaly postupně a spolu s prachem a plyny se v nich ukládalo také mnoho virů,“ uvedl hlavní autor studie Zhi-Ping Zhong. „Ledovce v západní Číně nejsou dobře prozkoumané. Naším cílem je využít tyto informace k tomu, abychom pochopili, jak vypadal svět v minulosti. A viry jsou součástí tohoto minulého světa.“

Vědci v rámci výzkumu analyzovali ledová jádra odebraná v roce 2015 z ledovce Guliya v západní Číně. Stalo se tak ve velkých nadmořských výškách – Guliya leží sedm tisíc metrů nad mořem. Jádra v sobě obsahují vrstvy, které zachycují vše, co bylo v atmosféře kolem nich v době, kdy jednotlivé vrstvy zamrzaly. Vznikla tak jakási časová osa, kterou vědci využívají k lepšímu poznání klimatických změn, mikrobů, virů a plynů v průběhu historie – jde vlastně o jakousi obdobou letokruhů.

Vědci určili stáří ledu na téměř patnáct tisíc let – využili na to tradiční i nové metody. Při analýze našli genetické kódy 33 virů. Čtyři z nich už vědecká komunita znala, ale nejméně 28 je zcela nových. Zdá se, že přibližně polovina přežila v době, kdy byla zmrzlá, nikoli navzdory ledu, ale díky němu.

„Jedná se o viry, kterým by se v extrémních podmínkách dařilo,“ uvedl Matthew Sullivan, spoluautor studie a profesor mikrobiologie. „Tyto viry mají geny, které jim pomáhají infikovat buňky v chladném prostředí – jde o doklady toho, jak je virus schopen přežít v extrémních podmínkách,“ doplnil. Metoda, kterou vědci viry dostali z ledových jader, je podle něj skvělá a dala by se využít i v jiných extrémních podmínkách, například takových, jaké panují na ostatních planetách Sluneční soustavy.

Viry známé i neznámé

Čtyři z virů v jádrech ledovce Guliya byly už dříve identifikovány: patří do rodin virů, které obvykle infikují bakterie. Vědci naši viry v ledu v mnohem nižších koncentracích, než jaké byly zjištěny v oceánech nebo v půdě.

Analýza také ukázala, že viry pravděpodobně pocházejí z půdy nebo rostlin – nikoliv ze zvířat nebo lidí.

Studium virů v ledovcích je relativně nový obor, jedná se ale o oblast vědy, která je s měnícím se klimatem stále důležitější, uvedli autoři výzkumu. O virech a mikrobech v těchto extrémních prostředích toho totiž víme jen velmi málo a nejsme si jistí, co se tam vlastně nachází. Jejich pochopení je však nesmírně důležité. Pomůže třeba odpovědět na otázku, jak bakterie a viry reagují na klimatické změny nebo co se stane, když přejdeme z doby ledové do teplého období, v jakém se nacházíme nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 40 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...