Ledovec strana 5 z 5

Na západě Islandu odhalili pamětní desku, která připomíná ledovec Okjökull. Ten se v důsledku změn klimatu ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Islanďané chtěli akcí upozornit na důsledky oteplování planety a vyzvat svět k aktivitě. Podle vědců hrozí, že stejný osud jako Okjökull potká i všechny ostatní ledovce na ostrově.

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho sedmdesát procent za posledních třicet let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do dvaceti až třiceti let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.

V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.

Ledovec Okjokull (zkráceně Ok) byl prvním na Islandu, který kvůli vydatnému tání v roce 2014 úplně zmizel. Vědci teď na něj umístí památník s plaketou. Na ní bude text adresovaný dalším generacím: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.“ Odkazuje na globální změnu klimatu způsobenou vypouštěním skleníkových plynů.

Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.

Mount Everest a okolní vrcholky hor jsou stále více znečištěné a jejich okolí se otepluje. Blízké ledovce proto tají znepokojujícím tempem, kvůli čemuž bude výstup na nejvyšší horu světa v budoucnu ještě nebezpečnější než dnes. Tvrdí to americký vědec John All, který tento region dlouhodobě sleduje. Letos při pokusu o zdolání Everestu zemřelo 11 lidí, což je nad průměrem posledních let.

Téměř čtvrtinu západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou tamní ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají.

Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů současnosti. Ale podle nových archeologických důkazů se s ním potýkali už staří Římané. Konkrétně jejich těžba kovů zvýšila koncentrace olova nad Evropou desetinásobně.

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Klimatické změny se projevují i v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, podle souhrnné zprávy stovek vědců a akademiků roztaje kvůli globálnímu oteplování do konce století nejméně třetina místních ledovců, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Pozvolné tání vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu doprovází i zvláštní fenomén – odkrývání těl zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.

Lidská civilizace je životně závislá na vodě, přesněji na dostatečném množství kvalitní pitné vody. Světový den vody se slaví proto, aby se důležitost této zdánlivě všudypřítomné tekutiny připomínala.

Na samém jihu chilské Patagonie, na jednom z nejnehostinnějších míst světa, analyzují vědci vodu, plankton a kytovce. Jejich cílem je předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích a vliv tohoto procesu na život v oceánech.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.

Měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje americká televize CNN. Stoupající hladiny ocánů ohrožují Benátky, vyšší teploty ničí unikátní grónské ledovce a sucha poškozují Yellowstonský národní park.

Vědci zkoumali Antarktidu od roku 1979 do roku 2017. Zjistili, že v prvních letech přicházela zhruba o 40 gigatun ledu ročně, v posledním období to je až 252 gigatun. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan, tvrdí nová studie publikovaná v časopise Nature, na které se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výzkum ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima.