V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.
Vlna veder způsobila extrémní tání grónských ledovců
Grónsko má ledem pokrytých 82 procent území. Podle Ruth Mottramové, klimatoložky z Dánského meteorologického institutu, projevuje známky tání 56,5 procenta povrchu tamních ledovců.
Za jediný den, kdy se teploty pohybovaly nejvýš, tento ostrov přišel o 10 miliard tun ledu, během července to celkem bylo 197 miliard tun.
„Dlouhodobé předpovědi ukazují, že počasí bude teplé a slunečné i nadále, což znamená, že k ubývání ledu bude docházet i nadále,“ doplnila vědkyně. Od začátku letošního roku ho Grónsko ztratilo 240 miliard tun; za celý rok 2012 to bylo 290 miliard tun – tání přitom zpravidla končí s koncem teplého počasí na konci srpna.
Podle klimatologa Marka Serreze je letošní ztráta ledu v Grónsku druhá největší, právě po rekordním roce 2012.
Co to znamená pro planetu?
Podle červnové studie amerických a dánských vědců jen tání ledu v Grónsku zvýší hladinu světových oceánů do roku 2100 o 5–33 centimetrů. I při těch nejvíce katastrofických scénářích klimatických změn by trvalo odtání všeho ledu na tomto ostrově několik století – pak by se ale hladiny světových moří zvýšily o 7,2 metru.
Všechna voda ale do moře naštěstí nedoteče; velké množství odtátých ledovců znovu zamrzne mnohem dříve, než voda z nich stačí dotéci do moře.
Stejná vlna veder zlomila teplotní rekordy v kontinentální Evropě, konkrétně v Belgii, Německu, Lucembursku a Británii.
Jiná vlna horka postihla sibiřské části Ruska, kde přispěla společně se silným větrem a malým množstvím srážek k rekordním požárům – ty v současné době postihly už území o rozloze celé České republiky. Podobné požáry, vyvolané podobnými jevy, zasáhly i Grónsko, byť ve výrazně menším rozsahu. Podle Ruth Mottramové je to v Grónsku velmi nezvyklé.