Glaciolog: Za poslední století roztála v Alpách polovina ledovců

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho sedmdesát procent za posledních třicet let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do dvaceti až třiceti let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.

„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 000 let,“ uvedl glaciolog s tím, že „odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka“.

„Od poloviny osmdesátých let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod tři tisíce metrů, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci. „Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.

Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách. Vzestup teplot by podle něj přestály jen ledovce v Alpách západních, které jsou nejvyšší.

Tají ledovce po celém světě

Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.

„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko – bez uvážení všech dalších zdrojů – by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až třicet centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec.

„Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
14. 11. 2025

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
14. 11. 2025

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
14. 11. 2025
Načítání...