Glaciolog: Za poslední století roztála v Alpách polovina ledovců

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho sedmdesát procent za posledních třicet let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do dvaceti až třiceti let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.

„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 000 let,“ uvedl glaciolog s tím, že „odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka“.

„Od poloviny osmdesátých let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod tři tisíce metrů, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci. „Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.

Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách. Vzestup teplot by podle něj přestály jen ledovce v Alpách západních, které jsou nejvyšší.

Tají ledovce po celém světě

Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.

„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko – bez uvážení všech dalších zdrojů – by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až třicet centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec.

„Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 11 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 13 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.