Jeden z nejrychleji tajících ledovců světa se začal nečekaně zvětšovat

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Kolem roku 2012 ledovec Jakobshavn ustupoval rychlostí tří kilometrů ročně. A za stejnou dobu zeslábl o téměř čtyřicet metrů. V posledních dvou letech se ale začal podobnou rychlostí zase obnovovat. Autoři studie i další experti se ale domnívají, že změna je jen dočasná.

„Bylo to pro nás překvapení. Tak nějak jsme si už zvykli, že ledovce neustále ustupují,“ uvedl klimatolog z Dánska Jason Box, který na tomto výzkumu nepracoval. „Dobrá zpráva je, že ta změna nemusí probíhat tak rychle. Ale probíhá.“

Král ledovců

Podle profesora Boxe je Jakobshavn nejdůležitějším ledovcem Grónska, protože se na něm rozpouští vůbec nejvíc ledu na celé severní polokouli: „V Grónsku je to rozhodně král.“ Vědci si zatím nejsou jistí tím, co je příčinou nečekané změny. Domnívají se, že je projevem přirozeného cyklického ochlazování vod severní části Atlantického oceánu.

Podle hlavního autora studie, experta na ledovce z NASA Ala Khazendara, jsou příčinou přirozené cykly v proudění vody v oceánech. A ty jsou zase podobné takzvané Severoatlantické oscilaci, tedy změnám v tlaku vzduchu.

Ústup ledovce Jakobshavn
Zdroj: NASA

Voda v zátoce Disko, kde ústí ledovec Jakobshavn do oceánu, je nyní asi o dva stupně Celsia chladnější než před několika lety, popsal výzkum. Krátkodobě je to rozhodně dobrá zpráva – ledovec nebude tát tak rychle, takže se tolik nezvýší hladina oceánů.

Současně je to však podle klimatologa z NASA Joshe Willise zpráva špatná. Podle něj totiž ukazuje, že teplota vody v oceánech je velmi důležitým faktorem pro tání ledovců. A voda v oceánech se lidskou zásluhou otepluje už desítky let, protože devadesát procent tepla zachyceného skleníkovými plyny se dostane do vody.

Výzkum je v souladu s teorií klimatické změny

„V dlouhodobé perspektivě budeme muset zřejmě předpovědi zvyšování hladiny oceánů přehodnotit směrem nahoru,“ uvedl Willis. Khazendar přirovnává klimatickou změnu k jezdícím schodům, které se neustále pohybují směrem vzhůru. Severoatlantická oscilace občas způsobí seskok na pomyslném eskalátoru pár schodů dolů. Voda se sice ochladí a nějak se to projeví, ale dlouhodobě se otepluje a ledovce budou tát stále víc – pokud se nezmění příčiny jejich tání.

Podle řady oslovených vědců, kteří se na tomto výzkumu nepodíleli, dávají její výsledky smysl. Například expert na led Ian Joughin předpověděl, že k této změně dojde, už před sedmi lety. Zdůraznil, že by bylo hrubou chybou odvozovat z těchto výsledků, že by se klimatická změna zpomalila nebo že by se předpovědi klimatologů mýlily. Co se děje, je podle něj „jen dočasný pokles“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...