Jeden z nejrychleji tajících ledovců světa se začal nečekaně zvětšovat

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Kolem roku 2012 ledovec Jakobshavn ustupoval rychlostí tří kilometrů ročně. A za stejnou dobu zeslábl o téměř čtyřicet metrů. V posledních dvou letech se ale začal podobnou rychlostí zase obnovovat. Autoři studie i další experti se ale domnívají, že změna je jen dočasná.

„Bylo to pro nás překvapení. Tak nějak jsme si už zvykli, že ledovce neustále ustupují,“ uvedl klimatolog z Dánska Jason Box, který na tomto výzkumu nepracoval. „Dobrá zpráva je, že ta změna nemusí probíhat tak rychle. Ale probíhá.“

Král ledovců

Podle profesora Boxe je Jakobshavn nejdůležitějším ledovcem Grónska, protože se na něm rozpouští vůbec nejvíc ledu na celé severní polokouli: „V Grónsku je to rozhodně král.“ Vědci si zatím nejsou jistí tím, co je příčinou nečekané změny. Domnívají se, že je projevem přirozeného cyklického ochlazování vod severní části Atlantického oceánu.

Podle hlavního autora studie, experta na ledovce z NASA Ala Khazendara, jsou příčinou přirozené cykly v proudění vody v oceánech. A ty jsou zase podobné takzvané Severoatlantické oscilaci, tedy změnám v tlaku vzduchu.

Ústup ledovce Jakobshavn
Zdroj: NASA

Voda v zátoce Disko, kde ústí ledovec Jakobshavn do oceánu, je nyní asi o dva stupně Celsia chladnější než před několika lety, popsal výzkum. Krátkodobě je to rozhodně dobrá zpráva – ledovec nebude tát tak rychle, takže se tolik nezvýší hladina oceánů.

Současně je to však podle klimatologa z NASA Joshe Willise zpráva špatná. Podle něj totiž ukazuje, že teplota vody v oceánech je velmi důležitým faktorem pro tání ledovců. A voda v oceánech se lidskou zásluhou otepluje už desítky let, protože devadesát procent tepla zachyceného skleníkovými plyny se dostane do vody.

Výzkum je v souladu s teorií klimatické změny

„V dlouhodobé perspektivě budeme muset zřejmě předpovědi zvyšování hladiny oceánů přehodnotit směrem nahoru,“ uvedl Willis. Khazendar přirovnává klimatickou změnu k jezdícím schodům, které se neustále pohybují směrem vzhůru. Severoatlantická oscilace občas způsobí seskok na pomyslném eskalátoru pár schodů dolů. Voda se sice ochladí a nějak se to projeví, ale dlouhodobě se otepluje a ledovce budou tát stále víc – pokud se nezmění příčiny jejich tání.

Podle řady oslovených vědců, kteří se na tomto výzkumu nepodíleli, dávají její výsledky smysl. Například expert na led Ian Joughin předpověděl, že k této změně dojde, už před sedmi lety. Zdůraznil, že by bylo hrubou chybou odvozovat z těchto výsledků, že by se klimatická změna zpomalila nebo že by se předpovědi klimatologů mýlily. Co se děje, je podle něj „jen dočasný pokles“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 15 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 15 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.