Ledovec strana 3 z 5

Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu a vznikla tak největší kra na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na základě satelitních snímků. Vědci ji označili jako A-76, ve Weddellově moři ji zachytila evropská družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

Antarktida směřuje do roku 2060 ke klimatickému bodu zlomu. Pokud se rychle nesníží emise, dojde ke katastrofálnímu tání, varují vědci v nové studii pro časopis Nature.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Změna klimatu způsobená člověkem zrychluje už po celá desetiletí tání ledovců v polárních oblastech. Už během devadesátých let tato změna v rozložení vody na zemském povrchu stačila k jemnému posunu osy naší planety, ukázala nová studie.

Vědci pozorovali na Aljašce neobvyklou geologickou událost. Muldrowův ledovec v národním parku Denali se začal pohybovat padesátkrát až stokrát rychleji, než je obvyklé.

„Nepředstavitelné“ množství vody odteče do oceánů, pokud dojde k nárůstu teploty a led na Antarktidě kvůli tomu změní skupenství z pevného na tekuté. Tak zní varování klimatologů z univerzity v Readingu.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl ve čtvrtek po návratu z expedice. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Brněnští vědci odletěli do Antarktidy loni v prosinci, domů se vrátili minulý týden.

Od antarktického ledovce Brunt se tento týden nedaleko britské polární stanice Halley odlomila ledová kra, jejíž plocha je větší než rozloha města New York. Uvádí to na svém webu britská antarktická operace British Antarctic Survey (BAS), která zmíněnou výzkumnou stanici spravuje.

Ledovce na západě Antarktidy se stále rychleji pohybují do oceánu. Na vině je zřejmě rostoucí teplota okolní vody. Tento proces podle nové studie, kterou publikoval časopis Nature Communications, přispívá k vzestupu mořských hladin.

Stovky záchranářů stále prohledávají rokle a údolí na severu Indie, kde se v neděli odlomil kus himálajského ledovce a způsobil devastující záplavy. Počet potvrzených úmrtí stoupl na 26, dalších 165 lidí se stále pohřešuje, uvedla v úterý agentura AP.

Záchranáři na severu Indie pátrají po více než dvou stovkách lidí, kteří se pohřešují od neděle, kdy odlomený kus himálajského ledovce způsobil záplavy. Záchranné týmy dosud nalezly 18 těl. Většina z obětí a pohřešovaných jsou zaměstnanci dvou vodních elektráren, které byly při povodni také zasaženy.

Na severu Indie se v neděli odlomil kus himálajského ledovce a zřítil se do místní přehrady, což způsobilo záplavy. Přinejmenším sedm lidí zemřelo a dalších 125 osob se pohřešuje, ale jejich počet ještě může růst, informovala agentura Reuters s odvoláním na představitele severoindického státu Uttarákhand. Agentura AP hovoří o nejméně devíti mrtvých a 140 pohřešovaných. Povodeň zřejmě zničila jednu vodní elektrárnu a druhou poškodila. Úřady nařídily evakuaci vesnic v okolí řeky Alaknanda. Vláda na místo vyslala pomoc a záchranáře.

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Alpy měly před šesti tisíci lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než v současnosti. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca’ Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Podle autorů výzkumu, který publikoval časopis Scientific Reports, ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce čtyři tisíce metrů a více.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Podle studie organizace Legambiente se alpské ledovce za posledních 150 let zmenšily o 60 procent. Nejhorší je situace na východě Alp. Ledovec Marmolada v Dolomitech na rakousko-Italském pomezí by se mohl zcela rozpustit za 15 až 20 let, píše se ve studii citované agenturou ANSA.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, píše agentura Reuters.

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Jedna z nejstarších ukázek umění na světě, slavné sošky žen vytvořené asi před 30 tisíci lety, jsou pro vědu záhadou už dvě století, tedy tak dlouho, jak se o nich ví. Se zajímavou hypotézou o jejich původu a smyslu teď přišli experti na obezitu.

Archeologové odhalili na odlehlém norském ledovci pravěké skladiště loveckého vybavení, včetně skvěle dochovaných šípů a zbytků kořisti. Jde o pozoruhodný příklad archeologických výzkumů zkoumajících místa, kde ustupují ledovce. Kvůli globálnímu oteplování těchto míst rychle přibývá.

Na Aljašce v důsledku klimatických změn stoupá hrozba masivního sesuvu půdy do moře. Energie takové události by byla tak velká, že by podle geologů zvedla ničivou vlnu tsunami. Vědci varují, že není otázka, jestli se to může stát, ale kdy.

Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. Takové je zjištění dvouměsíční vědecké expedice, o němž informoval specializovaný magazín One Earth. Vědci také poprvé potvrdili přítomnost mikroplastů ve sněhu ležícím na nejvyšší hoře světa.