Ledovec strana 3 z 5

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Alpy měly před šesti tisíci lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než v současnosti. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca’ Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Podle autorů výzkumu, který publikoval časopis Scientific Reports, ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce čtyři tisíce metrů a více.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Podle studie organizace Legambiente se alpské ledovce za posledních 150 let zmenšily o 60 procent. Nejhorší je situace na východě Alp. Ledovec Marmolada v Dolomitech na rakousko-Italském pomezí by se mohl zcela rozpustit za 15 až 20 let, píše se ve studii citované agenturou ANSA.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, píše agentura Reuters.

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Jedna z nejstarších ukázek umění na světě, slavné sošky žen vytvořené asi před 30 tisíci lety, jsou pro vědu záhadou už dvě století, tedy tak dlouho, jak se o nich ví. Se zajímavou hypotézou o jejich původu a smyslu teď přišli experti na obezitu.

Archeologové odhalili na odlehlém norském ledovci pravěké skladiště loveckého vybavení, včetně skvěle dochovaných šípů a zbytků kořisti. Jde o pozoruhodný příklad archeologických výzkumů zkoumajících místa, kde ustupují ledovce. Kvůli globálnímu oteplování těchto míst rychle přibývá.

Na Aljašce v důsledku klimatických změn stoupá hrozba masivního sesuvu půdy do moře. Energie takové události by byla tak velká, že by podle geologů zvedla ničivou vlnu tsunami. Vědci varují, že není otázka, jestli se to může stát, ale kdy.

Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. Takové je zjištění dvouměsíční vědecké expedice, o němž informoval specializovaný magazín One Earth. Vědci také poprvé potvrdili přítomnost mikroplastů ve sněhu ležícím na nejvyšší hoře světa.

Ledovce v drsných horách Nan-šan na okraji Tibetské náhorní plošiny tají v posledních letech velmi rychle. Skupina glaciologů a ekologů se pravidelně vydává do Richthofenova pohoří, aby prováděla odborné analýzy tohoto ústupu. Vědci tvrdí, že postup tání je šokující, a jsou přesvědčeni, že za ním stojí především globální oteplování. V této oblasti leží více sněhu a ledu než kdekoli na světě, s výjimkou severního a jižního pólu, proto je území označované za „třetí pól“. Jako hlavní problém ale vidí odborníci následky rychlého tání, Čínu tak zřejmě v budoucnosti čeká ochromující a dlouhodobý nedostatek vody.

V současnosti největší ledová kra na planetě známá pod názvem A-68 se posouvá k ostrovu Jižní Georgie, britskému zámořskému území v jižním Atlantském oceánu. Podle serveru BBC, který o tom informoval, existuje možnost, že ledový kolos, který je podobně velký jako Moravskoslezský kraj, uvázne u pobřeží ostrova o přibližně stejné velikosti. V tom případě by mohl vážně ohrozit tamní tučňáky a tuleně.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

V odborném časopise Weather vyšel článek meteoroložky Mily Zinkové, která se pokusila poodhalit, jaké byly opravdové příčiny katastrofy Titaniku. Podle nové hypotézy v ní mohlo hrát klíčovou roli vesmírné počasí, konkrétně polární záře.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Ledovce v německé části Alp rychle roztávají, ze stávajících pěti brzy zůstanou jen čtyři. Rychlost tání se výrazně zvýšila na přelomu tisíciletí, říká podle agentury DPA odborník Christoph Mayer z bavorské akademie věd.

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

Poslední nedotčený kanadský šelfový ledovec se koncem července během pouhých dvou dnů rozlomil a ztratil 40 procent své rozlohy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vědce.

Evropa v těchto dnech zažívá velká vedra, varuje před nimi hned několik států, například Velká Británie nebo Španělsko. Kvůli horku se musely evakuovat desítky lidí také v italských Alpách, kde hrozí kolaps tajícího ledovce. Vysoké teploty však komplikují život i mnohem níž, na řadě míst platí výstrahy před lesními požáry.

Svrchní část ledovce Presena v italských Alpách mění barvu na světle růžovou. Příčinou jsou zelené řasy chlamydomonas nivalis, které se vyskytují jak v Alpách, tak i v oblastech kolem severního polárního kruhu, ale také v Antarktidě. Toto zbarvení je sice vizuálně působivé, naznačuje však současně zranitelnost ledovce klimatickými změnami.

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to vyplývá to ze zveřejněné studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity v časopise Nature Communications.