Ledovec na Mount Everestu se zmenšuje. Na vodě z Himálaje je přitom závislá pětina lidstva

Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. Takové je zjištění dvouměsíční vědecké expedice, o němž informoval specializovaný magazín One Earth. Vědci také poprvé potvrdili přítomnost mikroplastů ve sněhu ležícím na nejvyšší hoře světa.

„Dnes ledovce pokrývají celkovou plochu 419 kilometrů čtverečních, to je o 21 kilometrů čtverečních méně než v roce 1962,“ uvedl badatel Owen King. Podle něj se rozměry ledovce zmenšují i ve výškách nad 6000 metrů nad mořem. V průměru se ledovce od roku 1960 ztenčily o 100 metrů ročně.

Podle vědců je Himálaj z klimatického a ekologického hlediska relativně málo prozkoumanou oblastí. „Himálaj je nutné lépe poznat, protože zhruba dvacet procent obyvatel planety odtud čerpá vodu,“ uvedl vedoucí vědecké expedice Paul Mayewski. Podle dostupných údajů se průměrná teplota na vrcholu Mount Everestu zvýšila za posledních 30 let o jeden stupeň.

Na Everest bez kyslíku?

Oteplování může lidem výstup na nejvyšší horu světa v budoucnosti usnadnit. Pokud by se oteplení udrželo v limitu dvou stupňů Celsia od předprůmyslové doby, tak by se atmosférický tlak na vrcholu Mount Everestu zvýšil o čtyři až pět hektopascalů. „Tím by bylo lehčí vystoupat na vrchol bez kyslíku,“ uvedl francouzský deník Le Monde.

Vědci se pokusili nainstalovat na hoře meteorologickou stanici. Poprvé se jim to nepodařilo kvůli vysokému počtu návštěvníků. Nakonec stanici umístili ve výšce 8430 metrů nad mořem.

Mise, která měla 34 účastníků a v oblasti pobývala na jaře loňského roku, měla za úkol detailně prozkoumat Mount Everest a zaznamenat změny, kterými prochází.

„Odebrané vzorky prokázaly přítomnost výrazného množství polyesteru, akrylu, nylonu a propylenu,“ uvedla badatelka Imogen Napperová z univerzity v britském Plymouthu. Podle ní se přítomnost mikroplastů „potvrdila v každém zkoumaném vzorku sněhu“. O něco menší přítomnost mikroplastů byla prokázána i ve vodách řek a potoků, jež z Mount Everestu stékají.

Podle vědců může výskyt mikroplastů souviset s vysokým počtem turistů a horolezců, kteří každoročně stoupají na Mount Everest. Jejich výbava je totiž vyrobena z nalezených materiálů. Mikroplasty by však mohly být na horu přinášeny také silnými himálajskými větry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...