Ledovec na Mount Everestu se zmenšuje. Na vodě z Himálaje je přitom závislá pětina lidstva

Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. Takové je zjištění dvouměsíční vědecké expedice, o němž informoval specializovaný magazín One Earth. Vědci také poprvé potvrdili přítomnost mikroplastů ve sněhu ležícím na nejvyšší hoře světa.

„Dnes ledovce pokrývají celkovou plochu 419 kilometrů čtverečních, to je o 21 kilometrů čtverečních méně než v roce 1962,“ uvedl badatel Owen King. Podle něj se rozměry ledovce zmenšují i ve výškách nad 6000 metrů nad mořem. V průměru se ledovce od roku 1960 ztenčily o 100 metrů ročně.

Podle vědců je Himálaj z klimatického a ekologického hlediska relativně málo prozkoumanou oblastí. „Himálaj je nutné lépe poznat, protože zhruba dvacet procent obyvatel planety odtud čerpá vodu,“ uvedl vedoucí vědecké expedice Paul Mayewski. Podle dostupných údajů se průměrná teplota na vrcholu Mount Everestu zvýšila za posledních 30 let o jeden stupeň.

Na Everest bez kyslíku?

Oteplování může lidem výstup na nejvyšší horu světa v budoucnosti usnadnit. Pokud by se oteplení udrželo v limitu dvou stupňů Celsia od předprůmyslové doby, tak by se atmosférický tlak na vrcholu Mount Everestu zvýšil o čtyři až pět hektopascalů. „Tím by bylo lehčí vystoupat na vrchol bez kyslíku,“ uvedl francouzský deník Le Monde.

Vědci se pokusili nainstalovat na hoře meteorologickou stanici. Poprvé se jim to nepodařilo kvůli vysokému počtu návštěvníků. Nakonec stanici umístili ve výšce 8430 metrů nad mořem.

Mise, která měla 34 účastníků a v oblasti pobývala na jaře loňského roku, měla za úkol detailně prozkoumat Mount Everest a zaznamenat změny, kterými prochází.

„Odebrané vzorky prokázaly přítomnost výrazného množství polyesteru, akrylu, nylonu a propylenu,“ uvedla badatelka Imogen Napperová z univerzity v britském Plymouthu. Podle ní se přítomnost mikroplastů „potvrdila v každém zkoumaném vzorku sněhu“. O něco menší přítomnost mikroplastů byla prokázána i ve vodách řek a potoků, jež z Mount Everestu stékají.

Podle vědců může výskyt mikroplastů souviset s vysokým počtem turistů a horolezců, kteří každoročně stoupají na Mount Everest. Jejich výbava je totiž vyrobena z nalezených materiálů. Mikroplasty by však mohly být na horu přinášeny také silnými himálajskými větry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 1 hhodinou

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...