Jedna z nejstarších ukázek umění na světě, slavné sošky žen vytvořené asi před 30 tisíci lety, jsou pro vědu záhadou už dvě století, tedy tak dlouho, jak se o nich ví. Se zajímavou hypotézou o jejich původu a smyslu teď přišli experti na obezitu.
Vědci přišli s překvapivou teorií o významu pravěkých venuší
Symbolické sošky obézních nebo těhotných žen, které všichni znají z učebnic dějepisu, se nejčastěji chápou jako pravěké symboly plodnosti nebo krásy. Podle Richarda Johnsona, hlavního autora studie, která na začátku prosince vyšla v odborném časopisu Obesity, to však mohlo být úplně jinak. Klíč k pochopení smyslu sošek totiž spočívá ve změnách klimatu a adaptaci na ně.
Co víme o venuších
„Záhadné figurky žen s nadváhou patří mezi nejstarší umění na světě. Pocházejí z doby sběračů a lovců v Evropě v době ledové, kdy byste ale obezitu vůbec nečekali,“ uvedl Johnson, profesor Lékařské fakulty Coloradské univerzity se specializací na onemocnění ledvin a hypertenzi. „Myslíme si, že tyto sošky mají souvislost s obdobím extrémního nutričního stresu,“ vysvětluje vědec.
První moderní lidé vstoupili do Evropy během období oteplování klimatu asi před 48 tisíci lety. Této kultuře se říká aurignacká, podle jeskyně ve Francii, odkud pochází velké množství nálezů.
Mezi nejdůležitější naleziště z této doby ale patří také naše moravské mladečské jeskyně. Tito lidé lovili soby, koně a mamuty pomocí oštěpů a kopí s kostěnými hroty. Sbírali bobule, jedli ale i ryby, ořechy a řadu druhů rostlin. Tehdy se ale, stejně jako dnes, výrazně měnilo klima. Zatímco v současné době se planeta otepluje, tenkrát se začínala ochlazovat.
Jak teploty klesaly, plochy ledovce postupovaly ze severu na jih. Pro tehdejší lidi to byla katastrofa. Jejich kořist mizela, ubývalo i rostlin, které znali a uměli zpracovávat. Některé tlupy sběračů a lovců vyhynuly, jiné se přesunuly na jih, další hledaly útočiště v lesích. Rychle ubývalo i velké zvěře, která pomáhala lidem přežívat zimy.
Věstonická venuše
A právě v těchto zoufalých časech se zřejmě poprvé objevily figurky obézních žen. Obyčejně měly na délku 6 až 16 centimetrů a byly vyrobeny z nejrůznějších materiálů - od kamene, přes rohovinu, až po mamutí slonovinu nebo pálenou hlínu, jako v případě Věstonické venuše.
Johnson a jeho kolegové změřili u známých venuší poměr pasu k bokům a pasu k ramenům. Zjistili, že sošky, které pocházejí z oblastí nejblíže ledovcům, jsou v porovnání s těmi, které vznikly od ledovců dále, nejvíc obézní. Může to být jen náhoda, může to být pouhá korelace, ale podle vědců je velmi nápadná. Na základě tohoto výzkumu věří, že je možné, že figurky představovaly idealizovaný typ těla adaptovaný pro tyto těžké životní podmínky.
„Myslíme si, že smyslem sošek bylo zprostředkovávat pro mladé ženy ideály tělesné krásy, zejména pro ty, které žily v blízkosti ledovců,“ řekl Johnson. „Zjistili jsme, že obezita byla nejvyšší, když se ledovce přibližovaly, a naopak, rozměry se zmenšovaly, když se klima oteplovalo a ledovce ustupovaly,“ dodal.
Obezita se cenila
Obezita se podle vědců stala v dobách, kdy ubývalo tepla i potravy, velmi žádaným stavem. Obézní žena totiž mohla v době nedostatku dítě v těhotenství donosit snadněji než žena štíhlá nebo dokonce trpící podvýživou. Takže figurky mohly mít i symbolický význam - mohly fungovat jako fetiš nebo rituální předmět, který dokázal ochránit ženu během těhotenství, porodu a kojení. A měl jí pomoci dosáhnout ideálu, který by jí dal schopnost vždy kritické období přežít a přivést na svět zdravé dítě.
Mnoho těchto sošek je značně opotřebovaných, což svědčí o tom, že mohly být jako dědictví předávány z matky na dceru po celé generace. Vědci spekulují, že je mohly dostávat ženy nastupující do puberty nebo v raném stádiu těhotenství - v naději, že jim zajistí požadovanou tělesnou hmotu, která zajistí úspěšný porod.
Podobnou symbolickou roli dnes mají panenky - také ony ukazují ideál ženy, která má ve společnosti úspěch a je vhodná pro současný svět.
„Zvýšené množství tuku poskytovalo zdroje energie během těhotenství i kojení dítěte a také ženě poskytovalo izolaci,“ uvedli autoři výzkumu. Podporování obezity podle Johnsona zajistilo, že lidský druh byl schopný pokračovat v úspěšné existenci i v měnících se a velmi nejistých klimatických podmínkách.
„Sošky se objevily jako ideologický nástroj, který pomáhá zlepšit plodnost a přežití matky a novorozenců,“ říká Johnson. „Estetika umění tak měla významnou funkci při zdůrazňování zdraví a přežití člověka, aby tak reagoval na stále nepříznivější klimatické podmínky,“ uzavírá.