Alpským bylinám hrozí kvůli tání ledovců vyhynutí, varují vědci

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Jedním ze symbolů Alp jsou tamní rostliny. Je možné je najít v některých likérech či léčivech a tvoří také základ místních potravních řetězců. Nová studie ale varovala, že rozmanitost těchto bylin je nyní kvůli tání ledovců v ohrožení.

Vědci ve svém výzkumu využili geologické záznamy čtyř alpských ledovců. Pomocí nich zmapovali, jak v minulosti led z různých částí hor ustupoval, a odhadli, jak tání bude pokračovat v budoucnosti. Tyto poznatky pak zkombinovali s výsledky studia 117 rostlin a analýzou podmínek místního prostředí.

Hrozba vyhynutí

Vědecký tým došel k závěru, že ústup ledovců a zvýšení teplot sice mohou vést ke zvýšení rozmanitosti alpské květeny, s největší pravděpodobností to ale bude pouze dočasné.

„Naše výsledky naznačily,  že jakmile ledovce zmizí, rozmanitost rostlin se nakonec sníží. Až 22 procent druhů, které jsme analyzovali, může po roztání ledovců lokálně zmizet, nebo dokonce i celkově vyhynout,“ poznamenal hlavní autor studie Gianalberto Losapio z americké Stanfordovy univerzity.

Podle Losapia je zjištění důkazem toho, že ne všechny rostliny jsou si před změnou klimatu rovny. „Takzvaní vítězové z tohoto procesu těží, naopak takzvaní poražení budou trpět,“ dodal.

Vyhynutí by se tak mohlo týkat některých endemických rostlin, jako je například lomikámen mechovitý či řeřišnice rýtolistá. Vědci se domnívají, že by mohly z alpské přírody zmizet pravděpodobně do 150 let od ústupu ledovců.

Stěhování

Oblast kolem ledovců je na změnu klimatu zvláště citlivá. Když dojde k oteplení, horské druhy jsou nuceny se „přestěhovat“ do vyšších poloh. Pokud tento proces dál pokračuje, nastane situace, že už nemají pro život vhodný prostor.

„Téměř s jistotou můžeme říci, že naše výsledky lze aplikovat na celou alpskou oblast i další horské ekosystémy, jako jsou například Himálaj, Karákóram nebo Andy,“ uzavřel Losapio. 

Vědci také připustili, že je možné, že se některé rostliny dokážou měnícím se podmínkám přizpůsobit. Vzhledem k tempu, kterým ledovce ubývají, je však podle nich nepravděpodobné, že by byly schopny zareagovat tak rychle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 2 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...