Alpským bylinám hrozí kvůli tání ledovců vyhynutí, varují vědci

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Jedním ze symbolů Alp jsou tamní rostliny. Je možné je najít v některých likérech či léčivech a tvoří také základ místních potravních řetězců. Nová studie ale varovala, že rozmanitost těchto bylin je nyní kvůli tání ledovců v ohrožení.

Vědci ve svém výzkumu využili geologické záznamy čtyř alpských ledovců. Pomocí nich zmapovali, jak v minulosti led z různých částí hor ustupoval, a odhadli, jak tání bude pokračovat v budoucnosti. Tyto poznatky pak zkombinovali s výsledky studia 117 rostlin a analýzou podmínek místního prostředí.

Hrozba vyhynutí

Vědecký tým došel k závěru, že ústup ledovců a zvýšení teplot sice mohou vést ke zvýšení rozmanitosti alpské květeny, s největší pravděpodobností to ale bude pouze dočasné.

„Naše výsledky naznačily,  že jakmile ledovce zmizí, rozmanitost rostlin se nakonec sníží. Až 22 procent druhů, které jsme analyzovali, může po roztání ledovců lokálně zmizet, nebo dokonce i celkově vyhynout,“ poznamenal hlavní autor studie Gianalberto Losapio z americké Stanfordovy univerzity.

Podle Losapia je zjištění důkazem toho, že ne všechny rostliny jsou si před změnou klimatu rovny. „Takzvaní vítězové z tohoto procesu těží, naopak takzvaní poražení budou trpět,“ dodal.

Vyhynutí by se tak mohlo týkat některých endemických rostlin, jako je například lomikámen mechovitý či řeřišnice rýtolistá. Vědci se domnívají, že by mohly z alpské přírody zmizet pravděpodobně do 150 let od ústupu ledovců.

Stěhování

Oblast kolem ledovců je na změnu klimatu zvláště citlivá. Když dojde k oteplení, horské druhy jsou nuceny se „přestěhovat“ do vyšších poloh. Pokud tento proces dál pokračuje, nastane situace, že už nemají pro život vhodný prostor.

„Téměř s jistotou můžeme říci, že naše výsledky lze aplikovat na celou alpskou oblast i další horské ekosystémy, jako jsou například Himálaj, Karákóram nebo Andy,“ uzavřel Losapio. 

Vědci také připustili, že je možné, že se některé rostliny dokážou měnícím se podmínkám přizpůsobit. Vzhledem k tempu, kterým ledovce ubývají, je však podle nich nepravděpodobné, že by byly schopny zareagovat tak rychle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 9 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 15 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 18 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 19 hhodinami
Načítání...