Alpským bylinám hrozí kvůli tání ledovců vyhynutí, varují vědci

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Jedním ze symbolů Alp jsou tamní rostliny. Je možné je najít v některých likérech či léčivech a tvoří také základ místních potravních řetězců. Nová studie ale varovala, že rozmanitost těchto bylin je nyní kvůli tání ledovců v ohrožení.

Vědci ve svém výzkumu využili geologické záznamy čtyř alpských ledovců. Pomocí nich zmapovali, jak v minulosti led z různých částí hor ustupoval, a odhadli, jak tání bude pokračovat v budoucnosti. Tyto poznatky pak zkombinovali s výsledky studia 117 rostlin a analýzou podmínek místního prostředí.

Hrozba vyhynutí

Vědecký tým došel k závěru, že ústup ledovců a zvýšení teplot sice mohou vést ke zvýšení rozmanitosti alpské květeny, s největší pravděpodobností to ale bude pouze dočasné.

„Naše výsledky naznačily,  že jakmile ledovce zmizí, rozmanitost rostlin se nakonec sníží. Až 22 procent druhů, které jsme analyzovali, může po roztání ledovců lokálně zmizet, nebo dokonce i celkově vyhynout,“ poznamenal hlavní autor studie Gianalberto Losapio z americké Stanfordovy univerzity.

Podle Losapia je zjištění důkazem toho, že ne všechny rostliny jsou si před změnou klimatu rovny. „Takzvaní vítězové z tohoto procesu těží, naopak takzvaní poražení budou trpět,“ dodal.

Vyhynutí by se tak mohlo týkat některých endemických rostlin, jako je například lomikámen mechovitý či řeřišnice rýtolistá. Vědci se domnívají, že by mohly z alpské přírody zmizet pravděpodobně do 150 let od ústupu ledovců.

Stěhování

Oblast kolem ledovců je na změnu klimatu zvláště citlivá. Když dojde k oteplení, horské druhy jsou nuceny se „přestěhovat“ do vyšších poloh. Pokud tento proces dál pokračuje, nastane situace, že už nemají pro život vhodný prostor.

„Téměř s jistotou můžeme říci, že naše výsledky lze aplikovat na celou alpskou oblast i další horské ekosystémy, jako jsou například Himálaj, Karákóram nebo Andy,“ uzavřel Losapio. 

Vědci také připustili, že je možné, že se některé rostliny dokážou měnícím se podmínkám přizpůsobit. Vzhledem k tempu, kterým ledovce ubývají, je však podle nich nepravděpodobné, že by byly schopny zareagovat tak rychle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...