Alpským bylinám hrozí kvůli tání ledovců vyhynutí, varují vědci

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Jedním ze symbolů Alp jsou tamní rostliny. Je možné je najít v některých likérech či léčivech a tvoří také základ místních potravních řetězců. Nová studie ale varovala, že rozmanitost těchto bylin je nyní kvůli tání ledovců v ohrožení.

Vědci ve svém výzkumu využili geologické záznamy čtyř alpských ledovců. Pomocí nich zmapovali, jak v minulosti led z různých částí hor ustupoval, a odhadli, jak tání bude pokračovat v budoucnosti. Tyto poznatky pak zkombinovali s výsledky studia 117 rostlin a analýzou podmínek místního prostředí.

Hrozba vyhynutí

Vědecký tým došel k závěru, že ústup ledovců a zvýšení teplot sice mohou vést ke zvýšení rozmanitosti alpské květeny, s největší pravděpodobností to ale bude pouze dočasné.

„Naše výsledky naznačily,  že jakmile ledovce zmizí, rozmanitost rostlin se nakonec sníží. Až 22 procent druhů, které jsme analyzovali, může po roztání ledovců lokálně zmizet, nebo dokonce i celkově vyhynout,“ poznamenal hlavní autor studie Gianalberto Losapio z americké Stanfordovy univerzity.

Podle Losapia je zjištění důkazem toho, že ne všechny rostliny jsou si před změnou klimatu rovny. „Takzvaní vítězové z tohoto procesu těží, naopak takzvaní poražení budou trpět,“ dodal.

Vyhynutí by se tak mohlo týkat některých endemických rostlin, jako je například lomikámen mechovitý či řeřišnice rýtolistá. Vědci se domnívají, že by mohly z alpské přírody zmizet pravděpodobně do 150 let od ústupu ledovců.

Stěhování

Oblast kolem ledovců je na změnu klimatu zvláště citlivá. Když dojde k oteplení, horské druhy jsou nuceny se „přestěhovat“ do vyšších poloh. Pokud tento proces dál pokračuje, nastane situace, že už nemají pro život vhodný prostor.

„Téměř s jistotou můžeme říci, že naše výsledky lze aplikovat na celou alpskou oblast i další horské ekosystémy, jako jsou například Himálaj, Karákóram nebo Andy,“ uzavřel Losapio. 

Vědci také připustili, že je možné, že se některé rostliny dokážou měnícím se podmínkám přizpůsobit. Vzhledem k tempu, kterým ledovce ubývají, je však podle nich nepravděpodobné, že by byly schopny zareagovat tak rychle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 14 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 17 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 20 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...