Alpským bylinám hrozí kvůli tání ledovců vyhynutí, varují vědci

Rozmanitost alpských rostlin je v ohrožení, poukázala nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution. Podle ní tání ledovců může mít v budoucnu za následek vyhynutí některých vzácných druhů.

Jedním ze symbolů Alp jsou tamní rostliny. Je možné je najít v některých likérech či léčivech a tvoří také základ místních potravních řetězců. Nová studie ale varovala, že rozmanitost těchto bylin je nyní kvůli tání ledovců v ohrožení.

Vědci ve svém výzkumu využili geologické záznamy čtyř alpských ledovců. Pomocí nich zmapovali, jak v minulosti led z různých částí hor ustupoval, a odhadli, jak tání bude pokračovat v budoucnosti. Tyto poznatky pak zkombinovali s výsledky studia 117 rostlin a analýzou podmínek místního prostředí.

Hrozba vyhynutí

Vědecký tým došel k závěru, že ústup ledovců a zvýšení teplot sice mohou vést ke zvýšení rozmanitosti alpské květeny, s největší pravděpodobností to ale bude pouze dočasné.

„Naše výsledky naznačily,  že jakmile ledovce zmizí, rozmanitost rostlin se nakonec sníží. Až 22 procent druhů, které jsme analyzovali, může po roztání ledovců lokálně zmizet, nebo dokonce i celkově vyhynout,“ poznamenal hlavní autor studie Gianalberto Losapio z americké Stanfordovy univerzity.

Podle Losapia je zjištění důkazem toho, že ne všechny rostliny jsou si před změnou klimatu rovny. „Takzvaní vítězové z tohoto procesu těží, naopak takzvaní poražení budou trpět,“ dodal.

Vyhynutí by se tak mohlo týkat některých endemických rostlin, jako je například lomikámen mechovitý či řeřišnice rýtolistá. Vědci se domnívají, že by mohly z alpské přírody zmizet pravděpodobně do 150 let od ústupu ledovců.

Stěhování

Oblast kolem ledovců je na změnu klimatu zvláště citlivá. Když dojde k oteplení, horské druhy jsou nuceny se „přestěhovat“ do vyšších poloh. Pokud tento proces dál pokračuje, nastane situace, že už nemají pro život vhodný prostor.

„Téměř s jistotou můžeme říci, že naše výsledky lze aplikovat na celou alpskou oblast i další horské ekosystémy, jako jsou například Himálaj, Karákóram nebo Andy,“ uzavřel Losapio. 

Vědci také připustili, že je možné, že se některé rostliny dokážou měnícím se podmínkám přizpůsobit. Vzhledem k tempu, kterým ledovce ubývají, je však podle nich nepravděpodobné, že by byly schopny zareagovat tak rychle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...