Ledovec strana 4 z 5

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Vloni zažil kilometry silný grónský ledovec rekordní ztrátu ledu – odteklo z něj mnohem více vody než získal pomocí sněhových srážek. Podle nové studie ztratilo Grónsko asi 600 miliard tun ledu, což zvýšilo hladinu oceánů o 1,5 milimetru, tedy asi 40 procent celkového zvýšení.

NASA na satelitních snímcích zachytila masivní úbytek ledovců na Antarktidě. Tání připisuje rekordním teplotám, které byly v oblasti naměřeny. Na kontinentě tak prý ubývá přes dva a půl centimetru ledu za den. Zatímco první fotka je ze čtvrtého února, druhá vznikla o devět dní později. Snímky tak od sebe dělí jen devět dní.

Mezinárodní vědecký tým se pokusí dostat pod Thwaitesův ledovec. Vyvrtá tam díru půl kilometrem ledu, kterou pak dolů spustí speciální miniponorku. Ta by měla odhalit, proč tato část západní Antarktidy zrychluje v poslední době své tání.

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

Vědci z Glaciologické komise Švýcarské akademie přírodních věd ve spolupráci s ETH knihovnou v Curychu vyhledali historické fotografie ledovců z konce 19. století. Na stejná místa se pak vypravili s fotoaparátem znovu, aby zdokumentovali, jak vypadají ledovce v současnosti. Následující galerie ukazuje výrazný úbytek ledu za posledních 130 let.

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Kolaps antarktických ledovců by zřejmě nezvýšil hladiny oceánů tolik, jak se doposud očekávalo. S novou metodou přišli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních věd. Autoři nové studie monitorovali 20 alpských ledovců a naměřené hodnoty podle agentury AFP nemají v posledních 100 letech obdoby.

Vědci z rakouského institutu pro mezioborový výzkum hor opustili na přelomu léta a podzimu laboratoře a vydali se do hor, kde odebírají vzorky a sledují posuny ledovců. Glaciologové využívají nejnovější poznatky a přístroje k určování stáří ledu a klimatických změn, díky kterým jsou schopní nahlédnout i do několik milionů let staré historie. Zjistili, že tání postupuje velmi rychle. Za dva roky se ztratí led, který se vytvářel sedmdesát let.

Vědci objevili na Východoantarktickém ledovci desítky tisíc jezírek vzniklých táním. Toto množství je překvapilo, protože je srovnatelné s daleko teplejšími místy. Informují o tom v odborném časopise Scientific Reports a varují, že i tato oblast je zranitelná oteplováním. Voda z jezírek totiž může urychlovat posouvání ledové masy do moře.

Od Antarktidy se utrhl obrovský ledovec o velikosti asi 1582 kilometrů čtverečních, je tedy velký asi jako polovina celého Karlovarského kraje. Podle vědců jde o součást přirozeného procesu, který nemá žádný vztah ke klimatickým změnám.

Až 250 tisíc kubických metrů ledu by se mohlo utrhnout z ledovce Planpincieux, který leží na italské straně nejvyšší evropské hory Mont Blanc. Úřady nedalekého města Courmayeur proto uzavřely silnice v alpském údolí Val Ferret a nařídily evakuaci horských chat v okolí. Případný pád části ledovce by ale podle BBC neměl obydlí ohrozit.

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Změna klimatu přepisuje mapu Evropy. Švédsko přišlo minulý týden o svůj nejvyšší bod. Tání ledovce snížilo jižní vrchol hory Kebnekaise za 50 let o patnáct metrů a kartografové teď musí zapisovat kótu toho severního. Přírodovědci varují, že přímo před očima se mění i švédská krajina. Lesy vytlačují tundru a zpod mizícího ledu stoupá do ovzduší metan.

Grónské ledovce se za posledních padesát let podstatně zmenšily. Potvrdila to porovnání archivních snímků s těmi, které letos v srpnu pořídila NASA. Vlivem tání se mění i podoba grónského pobřeží.

Na západě Islandu odhalili pamětní desku, která připomíná ledovec Okjökull. Ten se v důsledku změn klimatu ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Islanďané chtěli akcí upozornit na důsledky oteplování planety a vyzvat svět k aktivitě. Podle vědců hrozí, že stejný osud jako Okjökull potká i všechny ostatní ledovce na ostrově.

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho sedmdesát procent za posledních třicet let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do dvaceti až třiceti let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.

V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.

Ledovec Okjokull (zkráceně Ok) byl prvním na Islandu, který kvůli vydatnému tání v roce 2014 úplně zmizel. Vědci teď na něj umístí památník s plaketou. Na ní bude text adresovaný dalším generacím: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.“ Odkazuje na globální změnu klimatu způsobenou vypouštěním skleníkových plynů.

Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.