Ledovec strana 4 z 5

Ledovce v drsných horách Nan-šan na okraji Tibetské náhorní plošiny tají v posledních letech velmi rychle. Skupina glaciologů a ekologů se pravidelně vydává do Richthofenova pohoří, aby prováděla odborné analýzy tohoto ústupu. Vědci tvrdí, že postup tání je šokující, a jsou přesvědčeni, že za ním stojí především globální oteplování. V této oblasti leží více sněhu a ledu než kdekoli na světě, s výjimkou severního a jižního pólu, proto je území označované za „třetí pól“. Jako hlavní problém ale vidí odborníci následky rychlého tání, Čínu tak zřejmě v budoucnosti čeká ochromující a dlouhodobý nedostatek vody.

V současnosti největší ledová kra na planetě známá pod názvem A-68 se posouvá k ostrovu Jižní Georgie, britskému zámořskému území v jižním Atlantském oceánu. Podle serveru BBC, který o tom informoval, existuje možnost, že ledový kolos, který je podobně velký jako Moravskoslezský kraj, uvázne u pobřeží ostrova o přibližně stejné velikosti. V tom případě by mohl vážně ohrozit tamní tučňáky a tuleně.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

V odborném časopise Weather vyšel článek meteoroložky Mily Zinkové, která se pokusila poodhalit, jaké byly opravdové příčiny katastrofy Titaniku. Podle nové hypotézy v ní mohlo hrát klíčovou roli vesmírné počasí, konkrétně polární záře.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Ledovce v německé části Alp rychle roztávají, ze stávajících pěti brzy zůstanou jen čtyři. Rychlost tání se výrazně zvýšila na přelomu tisíciletí, říká podle agentury DPA odborník Christoph Mayer z bavorské akademie věd.

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

Poslední nedotčený kanadský šelfový ledovec se koncem července během pouhých dvou dnů rozlomil a ztratil 40 procent své rozlohy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vědce.

Evropa v těchto dnech zažívá velká vedra, varuje před nimi hned několik států, například Velká Británie nebo Španělsko. Kvůli horku se musely evakuovat desítky lidí také v italských Alpách, kde hrozí kolaps tajícího ledovce. Vysoké teploty však komplikují život i mnohem níž, na řadě míst platí výstrahy před lesními požáry.

Svrchní část ledovce Presena v italských Alpách mění barvu na světle růžovou. Příčinou jsou zelené řasy chlamydomonas nivalis, které se vyskytují jak v Alpách, tak i v oblastech kolem severního polárního kruhu, ale také v Antarktidě. Toto zbarvení je sice vizuálně působivé, naznačuje však současně zranitelnost ledovce klimatickými změnami.

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to vyplývá to ze zveřejněné studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity v časopise Nature Communications.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Vloni zažil kilometry silný grónský ledovec rekordní ztrátu ledu – odteklo z něj mnohem více vody než získal pomocí sněhových srážek. Podle nové studie ztratilo Grónsko asi 600 miliard tun ledu, což zvýšilo hladinu oceánů o 1,5 milimetru, tedy asi 40 procent celkového zvýšení.

NASA na satelitních snímcích zachytila masivní úbytek ledovců na Antarktidě. Tání připisuje rekordním teplotám, které byly v oblasti naměřeny. Na kontinentě tak prý ubývá přes dva a půl centimetru ledu za den. Zatímco první fotka je ze čtvrtého února, druhá vznikla o devět dní později. Snímky tak od sebe dělí jen devět dní.

Mezinárodní vědecký tým se pokusí dostat pod Thwaitesův ledovec. Vyvrtá tam díru půl kilometrem ledu, kterou pak dolů spustí speciální miniponorku. Ta by měla odhalit, proč tato část západní Antarktidy zrychluje v poslední době své tání.

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

Vědci z Glaciologické komise Švýcarské akademie přírodních věd ve spolupráci s ETH knihovnou v Curychu vyhledali historické fotografie ledovců z konce 19. století. Na stejná místa se pak vypravili s fotoaparátem znovu, aby zdokumentovali, jak vypadají ledovce v současnosti. Následující galerie ukazuje výrazný úbytek ledu za posledních 130 let.

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Kolaps antarktických ledovců by zřejmě nezvýšil hladiny oceánů tolik, jak se doposud očekávalo. S novou metodou přišli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních věd. Autoři nové studie monitorovali 20 alpských ledovců a naměřené hodnoty podle agentury AFP nemají v posledních 100 letech obdoby.