V Německu rychle tají ledovce, za dvě století jich zmizelo 90 procent

Ledovce v německé části Alp rychle roztávají, ze stávajících pěti brzy zůstanou jen čtyři. Rychlost tání se výrazně zvýšila na přelomu tisíciletí, říká podle agentury DPA odborník Christoph Mayer z bavorské akademie věd.

Podle posledního měření z konce roku 2018 měly alpské ledovce v Německu plochu 44,6 hektaru a objem asi čtyři miliony kubických metrů. Oproti stavu z roku 2010, kdy se udávalo 70 hektarů, se tak ledovcová plocha zmenšila o třetinu. Ještě před dvěma sty lety se odhadovalo, že ledovce zaujímají plochu 400 hektarů.

Jižní část ledovce Schneeferner v Bavorských Alpách už podle Mayera vlastně neexistuje. „Ledové zbytky zmizí zcela jistě do několika let,“ řekl. Nedaleko leží Severní Schneeferner, který vznikl rozdělením původně jediného ledovce okolo roku 1900. Dalšími třemi německými ledovci jsou Höllentalferner, Blaueis a Watzmanngletscher. Ten poslední je pak považován za nejohroženější.

Podle Mayera je otázkou, zda Watzmanngletscher může být považován ještě za ledovec, nebo jen za ledovou masu. V ledovci se totiž led pohybuje vlivem zemské tíže podobně jako voda v řece, ale Watzmanngletscher již takřka žádný posun nevykazuje, neboť leží v úžlabině.

Ledovce vznikají dlouholetou kompresí sněhu, kdy napadaný sníh z uplynulé zimy během léta nestačí odtát. Pokud je hromadění sněhu rychlejší než odtávání, ledovec sílí. V uplynulých desetiletích, kdy rostla průměrná teplota, je ale akumulace pomalejší než tání, což vede ke zmenšování plochy i mocnosti německých ledovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...