V současnosti největší ledová kra na planetě známá pod názvem A-68 se posouvá k ostrovu Jižní Georgie, britskému zámořskému území v jižním Atlantském oceánu. Podle serveru BBC, který o tom informoval, existuje možnost, že ledový kolos, který je podobně velký jako Moravskoslezský kraj, uvázne u pobřeží ostrova o přibližně stejné velikosti. V tom případě by mohl vážně ohrozit tamní tučňáky a tuleně.
Kra, která se v roce 2017 odtrhla od antarktického ledovce Larsen-C, by zablokovala trasy, na něž se zvířata vydávají za potravou, a znemožnila jim tak krmení mláďat. Ledová masa by také rozdrtila živočichy, kteří žijí u mořského dna. Kry s sebou navíc přinášejí velké množství prachu, který je výhodný pro plankton, což má vliv na potravní řetězec.
„Blízkost kry má velký vliv na to, zda budou predátoři žijící na souši schopni sehnat potravu,“ uvádí profesor Geraint Tarling z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS).
„Vzdálenost, kterou musejí tučňáci a tuleni urazit v klíčovém období, tedy když musejí krmit mladé, opravdu hraje roli. Pokud jsou nuceni vydat se velkou oklikou, znamená to, že se nedostanou včas zpět a nedokážou mláďata uchránit před vyhladověním k smrti,“ vysvětluje Tarling.
Hřbitov ker
Ostrov Jižní Georgie je něco jako hřbitov největších ker Antarktidy, píše BBC. Ledové kolosy jsou unášeny silnými proudy dál od kontinentu, jen aby uvázly v mělkých vodách, které odlehlý ostrov obklopují.
Když v roce 2004 k pobřeží Jižní Georgie dorazila obří kra A-38, na místních plážích bylo nalezeno nespočet mrtvých mláďat tučňáků a tuleňů.
Přestože ze satelitních snímků se zdá, že kra má k Jižní Georgii opravdu namířeno, může se stát, že se jí přesto podaří ostrov obeplout, myslí si Peter Fretwell z organizace BAS. Podle jeho kolegy Andrewa Fleminga je pozoruhodné, že se kra A-68 stále nerozpadla. Tento osud ji však nemine, pokud se dokáže ostrovu vyhnout a zamíří dále na sever, kde se rychle dostane do teplejších vod, myslí si Fleming.
