Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to vyplývá to ze zveřejněné studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity v časopise Nature Communications.
Alpské ledovce mizí před očima. Od začátku století jich ubyla šestina
V letech 2000 až 2014 ztratily ledovce v Alpách 17 procent své ledové hmoty, což je v absolutních číslech 22 kilometrů krychlových. Obzvlášť postiženy jsou v tomto ohledu švýcarské Alpy.
Vědci ve studii zkoumali poprvé celé alpské pohoří, nikoliv pouze jednotlivé ledovce či regiony. Využili při tom snímky z radarových satelitů a vytvořili trojrozměrné modely povrchu země, které pak zkombinovali s fotografiemi pořízenými optickými satelity. Tím mohli změřit rozlohu ledovců i jejich tloušťku.
„Výhodou je, že lze takto posuzovat celkový objem ledovců,“ uvedl geograf Christian Sommer.
GALERIE
Ledovec Schweizerland roku 1972 a 2019
Švýcarské ledovce mizí
Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách. „Mají největší ledovcovou plochu a současně největší tempo odtávání,“ řekl Sommer. V nižších polohách odtaje povrch Aletschského ledovce, největšího v Alpách, každoročně o pět metrů. „V nejvyšších polohách centrálních Alp se naopak zdá, že ledovec ještě neodtává,“ říká Sommer.
Zcela jinak je tomu v okrajových částech Alp, kde badatelé zaznamenali ústup ledovců i ve vyšších polohách. „Vypovídá to o tom, že okrajové oblasti budou prvními regiony, které budou v budoucnu bez ledu,“ tvrdí Sommer.
Data podle něj umožnila posoudit vývoj většiny z téměř čtyř tisíc alpských ledovců. Dovolují také předpovídat objem odtátého ledu v letních měsících, což je pro mnoho zemí důležité z hlediska zásobování vodou či získávání elektrické energie. „Má to i dopady mimo alpský prostor, neboť to ovlivňuje vodní režim některých velkých evropských říčních systémů s původem v Alpách,“ dodává vědec.