Může za potopení Titaniku polární záře? Nová hypotéza tvrdí, že měla při katastrofě zásadní roli

V odborném časopise Weather vyšel článek meteoroložky Mily Zinkové, která se pokusila poodhalit, jaké byly opravdové příčiny katastrofy Titaniku. Podle nové hypotézy v ní mohlo hrát klíčovou roli vesmírné počasí, konkrétně polární záře.

Zinkova tvrdí, že polární záře ovlivnila navigační a komunikační systémy Titaniku, což přispělo k tomu, že se loď hůře pohybovala v oblasti nebezpečných ledovců –⁠ a právě to vedlo k jejímu potopení a smrti více než 1500 lidí.

Titanik se potopil v noci 15. dubna 1912 a jeho katastrofa se stala legendou. Přesto, že se udála přes více než stoletím, stále není vysvětlená řada okolností. Například jak je možné, že si zkušená posádka nevšimla hrozby ledovce a nestačila na něj zareagovat tak, aby zabránila srážce.

Vliv slunečního počasí na Zemi
Zdroj: NASA

Zinkova ve své práci naznačuje, že zásadní roli mohla hrát polární záře. Opírá se o to, že řada svědků plavby, včetně přeživších katastrofy, si všimla, že na obloze byly vidět působivé polární záře –⁠ byly dokonce tak jasné, že to pomáhalo záchranářům s hledáním přeživších v moři. Měsíc té noci nesvítil, takže nebýt zeleno-modro-rudých světel „aurory borealis“, probíhalo by pátrání mnohem hůř.

Podle Zinkové ke katastrofě vůbec nemuselo dojít. Polární záře jsou totiž způsobené proudy elektricky nabitého plynu ze Slunce. Když tyto částice zasáhnou atmosféru Země, začnou s ní interagovat –⁠ a právě záře na obloze je projevem těchto interakcí.

Část záření ale tímto štítem projde a na Zemi může způsobovat řadu problémů. Nejčastěji ovlivňuje elektroniku a také zařízení pracující s magnety. Už se několikrát stalo, že silné sluneční záření vedlo k blackoutům.

Podle Zinkové se mohlo něco podobného stát právě v den ztroskotání Titaniku. V severních šířkách, kudy se parník plavil, bývá záře nejsilnější, takže loď jí byla intenzivně vystavená. Narušené navigační přístroje se podle meteoroložky chovaly méně spolehlivě, což mohlo přivést loď blíž k ledovcům. Pouhá změna 0,5 stupně na kompasu mohla znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Současně mohlo záření ovlivnit i komunikaci přímo na lodi, což mohlo posádce zabránit v přijetí varování ostatních lodí před ledovci, což zpomalilo reakci jinak zkušených námořníků na hrozbu. Záření také mohlo narušit komunikaci s loděmi, které by mohly Titaniku přispěchat na pomoc.

Vědkyně poznamenává, že i oficiální vyšetřování něco podobného naznačuje. Uvádí totiž, že radioamatéři a jejich vysílačky způsobili tolik interferencí, že to narušilo komunikaci s Titanikem. Podle Zinkové ale tehdy vyšetřovatelé nemohli tušit, že stejný problém způsobují i geomagnetické bouře –⁠ z pohledu dnešních znalostí fyziky je mnohem pravděpodobnější, že za to mohly polární záře spíš než slabé vysílačky amatérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 5 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 7 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 8 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 13 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
včera v 17:49

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...