Může za potopení Titaniku polární záře? Nová hypotéza tvrdí, že měla při katastrofě zásadní roli

V odborném časopise Weather vyšel článek meteoroložky Mily Zinkové, která se pokusila poodhalit, jaké byly opravdové příčiny katastrofy Titaniku. Podle nové hypotézy v ní mohlo hrát klíčovou roli vesmírné počasí, konkrétně polární záře.

Zinkova tvrdí, že polární záře ovlivnila navigační a komunikační systémy Titaniku, což přispělo k tomu, že se loď hůře pohybovala v oblasti nebezpečných ledovců –⁠ a právě to vedlo k jejímu potopení a smrti více než 1500 lidí.

Titanik se potopil v noci 15. dubna 1912 a jeho katastrofa se stala legendou. Přesto, že se udála přes více než stoletím, stále není vysvětlená řada okolností. Například jak je možné, že si zkušená posádka nevšimla hrozby ledovce a nestačila na něj zareagovat tak, aby zabránila srážce.

Vliv slunečního počasí na Zemi
Zdroj: NASA

Zinkova ve své práci naznačuje, že zásadní roli mohla hrát polární záře. Opírá se o to, že řada svědků plavby, včetně přeživších katastrofy, si všimla, že na obloze byly vidět působivé polární záře –⁠ byly dokonce tak jasné, že to pomáhalo záchranářům s hledáním přeživších v moři. Měsíc té noci nesvítil, takže nebýt zeleno-modro-rudých světel „aurory borealis“, probíhalo by pátrání mnohem hůř.

Podle Zinkové ke katastrofě vůbec nemuselo dojít. Polární záře jsou totiž způsobené proudy elektricky nabitého plynu ze Slunce. Když tyto částice zasáhnou atmosféru Země, začnou s ní interagovat –⁠ a právě záře na obloze je projevem těchto interakcí.

Část záření ale tímto štítem projde a na Zemi může způsobovat řadu problémů. Nejčastěji ovlivňuje elektroniku a také zařízení pracující s magnety. Už se několikrát stalo, že silné sluneční záření vedlo k blackoutům.

Podle Zinkové se mohlo něco podobného stát právě v den ztroskotání Titaniku. V severních šířkách, kudy se parník plavil, bývá záře nejsilnější, takže loď jí byla intenzivně vystavená. Narušené navigační přístroje se podle meteoroložky chovaly méně spolehlivě, což mohlo přivést loď blíž k ledovcům. Pouhá změna 0,5 stupně na kompasu mohla znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Současně mohlo záření ovlivnit i komunikaci přímo na lodi, což mohlo posádce zabránit v přijetí varování ostatních lodí před ledovci, což zpomalilo reakci jinak zkušených námořníků na hrozbu. Záření také mohlo narušit komunikaci s loděmi, které by mohly Titaniku přispěchat na pomoc.

Vědkyně poznamenává, že i oficiální vyšetřování něco podobného naznačuje. Uvádí totiž, že radioamatéři a jejich vysílačky způsobili tolik interferencí, že to narušilo komunikaci s Titanikem. Podle Zinkové ale tehdy vyšetřovatelé nemohli tušit, že stejný problém způsobují i geomagnetické bouře –⁠ z pohledu dnešních znalostí fyziky je mnohem pravděpodobnější, že za to mohly polární záře spíš než slabé vysílačky amatérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 5 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...