Může za potopení Titaniku polární záře? Nová hypotéza tvrdí, že měla při katastrofě zásadní roli

V odborném časopise Weather vyšel článek meteoroložky Mily Zinkové, která se pokusila poodhalit, jaké byly opravdové příčiny katastrofy Titaniku. Podle nové hypotézy v ní mohlo hrát klíčovou roli vesmírné počasí, konkrétně polární záře.

Zinkova tvrdí, že polární záře ovlivnila navigační a komunikační systémy Titaniku, což přispělo k tomu, že se loď hůře pohybovala v oblasti nebezpečných ledovců –⁠ a právě to vedlo k jejímu potopení a smrti více než 1500 lidí.

Titanik se potopil v noci 15. dubna 1912 a jeho katastrofa se stala legendou. Přesto, že se udála přes více než stoletím, stále není vysvětlená řada okolností. Například jak je možné, že si zkušená posádka nevšimla hrozby ledovce a nestačila na něj zareagovat tak, aby zabránila srážce.

Vliv slunečního počasí na Zemi
Zdroj: NASA

Zinkova ve své práci naznačuje, že zásadní roli mohla hrát polární záře. Opírá se o to, že řada svědků plavby, včetně přeživších katastrofy, si všimla, že na obloze byly vidět působivé polární záře –⁠ byly dokonce tak jasné, že to pomáhalo záchranářům s hledáním přeživších v moři. Měsíc té noci nesvítil, takže nebýt zeleno-modro-rudých světel „aurory borealis“, probíhalo by pátrání mnohem hůř.

Podle Zinkové ke katastrofě vůbec nemuselo dojít. Polární záře jsou totiž způsobené proudy elektricky nabitého plynu ze Slunce. Když tyto částice zasáhnou atmosféru Země, začnou s ní interagovat –⁠ a právě záře na obloze je projevem těchto interakcí.

Část záření ale tímto štítem projde a na Zemi může způsobovat řadu problémů. Nejčastěji ovlivňuje elektroniku a také zařízení pracující s magnety. Už se několikrát stalo, že silné sluneční záření vedlo k blackoutům.

Podle Zinkové se mohlo něco podobného stát právě v den ztroskotání Titaniku. V severních šířkách, kudy se parník plavil, bývá záře nejsilnější, takže loď jí byla intenzivně vystavená. Narušené navigační přístroje se podle meteoroložky chovaly méně spolehlivě, což mohlo přivést loď blíž k ledovcům. Pouhá změna 0,5 stupně na kompasu mohla znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Současně mohlo záření ovlivnit i komunikaci přímo na lodi, což mohlo posádce zabránit v přijetí varování ostatních lodí před ledovci, což zpomalilo reakci jinak zkušených námořníků na hrozbu. Záření také mohlo narušit komunikaci s loděmi, které by mohly Titaniku přispěchat na pomoc.

Vědkyně poznamenává, že i oficiální vyšetřování něco podobného naznačuje. Uvádí totiž, že radioamatéři a jejich vysílačky způsobili tolik interferencí, že to narušilo komunikaci s Titanikem. Podle Zinkové ale tehdy vyšetřovatelé nemohli tušit, že stejný problém způsobují i geomagnetické bouře –⁠ z pohledu dnešních znalostí fyziky je mnohem pravděpodobnější, že za to mohly polární záře spíš než slabé vysílačky amatérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.