Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
„Ačkoliv jsme předpokládali, že ledovcové příkrovy budou v reakci na oteplování oceánů a atmosféry přicházet o čím dál větší množství ledu, tak nakonec tají mnohem rychleji, než jsme si mohli představit,“ upozorňuje Tom Slater ze Střediska pro polární pozorování a modelování na Univerzitě v Leedsu, jenž je hlavním autorem studie. „Tání překonává klimatické modely, které používáme, a hrozí, že nebudeme připraveni na rizika spojená s rostoucí hladinou oceánů,“ dodal.
Studie srovnává poslední výsledky satelitního monitorování ledových příkrovů a projekce klimatických modelů. „Satelitní pozorování nám neříkají pouze to, kolik ledu se ztratilo, ale pomáhají nám také identifikovat a pochopit, které části Antarktidy a Grónska o led přicházejí. A během jakého procesu se tak děje,“ podotkl Slater.
Biliony tun vody navíc
Vědci začali systematicky monitorovat tání pevninských ledových příkrovů na počátku 90. let minulého století. Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, což zvedlo hladinu oceánů o téměř 1,8 centimetru.
Poslední měření ukazují, že hladina světových oceánů se zvyšuje o čtyři milimetry ročně. Pokud bude toto tempo pokračovat, zvýší se hladina oceánů do konce století o dalších 17 centimetrů, upozorňuje s odkazem na studii Evropská kosmická agentura (ESA). Nastala-li by tato varianta, dalších 16 milionů lidí žijících na pobřežích by ohrožovaly pravidelné povodně.
„Voda nestoupá jen kvůli Antarktidě a Grónsku. V nedávných letech začaly tát nebo zcela zmizely tisíce menších ledovců. Viděli jsme to například u ledovce Ok na Islandu, jenž byl prohlášen 'mrtvým' v roce 2014. To znamená, že tání ledovců se nyní stalo hlavním přispěvatelem k rostoucí hladině oceánů,“ podotkla Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu, jenž se na studii podílel.
