Tání ledovců v asijských velehorách zrychluje, mohou za to teplejší léta

Ledovce v asijských velehorách v posledních letech tají mnohem rychleji než dříve. Příčinou jsou rostoucí letní teploty, ukázal mezinárodní výzkum. Podle studie už tají ledovce i v těch nejvyšších horách, kde se ještě donedávna zvětšovaly. Vědci varují, že to může mít negativní dopad na lidské osídlení v celé oblasti.

Chování ledovců je pro klimatology nejlepším vodítkem pro představu, jak klimatické změny ovlivňují vysokohorské oblasti. Zaledněné oblasti v těchto asijských regionech jsou přímým zdrojem, z něhož čerpají vodu ty největší řeky, na nichž jsou závislé stovky milionů lidí.

Glaciologové na základě satelitních dat zkoumali chování ledovců v různých oblastech vysokohorské Asie. Výsledky podle nich mění pohled na předpovědi dalšího úbytku ledu v regionu a vyvolávají obavy o udržitelnost tamních ledovců jako spolehlivého zdroje vody a energie v příštích desetiletích.

Hlavní autor studie Atanu Bhattacharya z University of St Andrews výsledky komentoval: „Ukazují, jak moc se ledovce od 60. let minulého století ztenčily a ustoupily. Poskytují nám první přesný dlouhodobější záznam o kolísání rozlohy ledovců v několika oblastech vysokohorské Asie včetně Himálaje, Tibetského pohoří, Tien-Šanu a Pamíru za téměř šest desetiletí.“

Velikost ledovců se podle něj ve většině oblastí vysokohorské Asie od 60. let 20. století trvale zmenšuje a k úbytku jejich ledu nyní dochází už i v oblastech, kde ledovce po několik desetiletí ztrácely jen málo hmoty, nebo kde dokonce přibývala.

Spojení pozorování a modelování

Práce také hledala souvislost mezi úbytkem hmoty ledovců a měnícím se klimatem. Tým zkombinoval měření ze sítě vysokohorských meteorologických stanic s klimatickými modely – výsledky změn odpovídaly předpovědím těchto modelů.

„Tato studie je skvělým argumentem pro spojení pozorování a modelování a také pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl Yai Tandong z Ústavu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny Čínské akademie věd, který se na studii podílel a umožnil klíčovou část výzkumu – mezinárodní sdílení dat.

Výsledky výzkumu vyšly 5. července v odborném časopise Nature Communications a podtrhují hrozbu, kterou tání ledovců v Asii představuje. Už řada předchozích výzkumů varovala, že tato změna může ovlivnit široké spektrum toho, na co jsou lidé v regionu zvyklí.

Kromě nedostatku vody a energie z vodních elektráren je to i riziko intenzivních záplav v době, kdy budou v létě ledovce tát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...