Tání ledovců v asijských velehorách zrychluje, mohou za to teplejší léta

Ledovce v asijských velehorách v posledních letech tají mnohem rychleji než dříve. Příčinou jsou rostoucí letní teploty, ukázal mezinárodní výzkum. Podle studie už tají ledovce i v těch nejvyšších horách, kde se ještě donedávna zvětšovaly. Vědci varují, že to může mít negativní dopad na lidské osídlení v celé oblasti.

Chování ledovců je pro klimatology nejlepším vodítkem pro představu, jak klimatické změny ovlivňují vysokohorské oblasti. Zaledněné oblasti v těchto asijských regionech jsou přímým zdrojem, z něhož čerpají vodu ty největší řeky, na nichž jsou závislé stovky milionů lidí.

Glaciologové na základě satelitních dat zkoumali chování ledovců v různých oblastech vysokohorské Asie. Výsledky podle nich mění pohled na předpovědi dalšího úbytku ledu v regionu a vyvolávají obavy o udržitelnost tamních ledovců jako spolehlivého zdroje vody a energie v příštích desetiletích.

Hlavní autor studie Atanu Bhattacharya z University of St Andrews výsledky komentoval: „Ukazují, jak moc se ledovce od 60. let minulého století ztenčily a ustoupily. Poskytují nám první přesný dlouhodobější záznam o kolísání rozlohy ledovců v několika oblastech vysokohorské Asie včetně Himálaje, Tibetského pohoří, Tien-Šanu a Pamíru za téměř šest desetiletí.“

Velikost ledovců se podle něj ve většině oblastí vysokohorské Asie od 60. let 20. století trvale zmenšuje a k úbytku jejich ledu nyní dochází už i v oblastech, kde ledovce po několik desetiletí ztrácely jen málo hmoty, nebo kde dokonce přibývala.

Spojení pozorování a modelování

Práce také hledala souvislost mezi úbytkem hmoty ledovců a měnícím se klimatem. Tým zkombinoval měření ze sítě vysokohorských meteorologických stanic s klimatickými modely – výsledky změn odpovídaly předpovědím těchto modelů.

„Tato studie je skvělým argumentem pro spojení pozorování a modelování a také pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl Yai Tandong z Ústavu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny Čínské akademie věd, který se na studii podílel a umožnil klíčovou část výzkumu – mezinárodní sdílení dat.

Výsledky výzkumu vyšly 5. července v odborném časopise Nature Communications a podtrhují hrozbu, kterou tání ledovců v Asii představuje. Už řada předchozích výzkumů varovala, že tato změna může ovlivnit široké spektrum toho, na co jsou lidé v regionu zvyklí.

Kromě nedostatku vody a energie z vodních elektráren je to i riziko intenzivních záplav v době, kdy budou v létě ledovce tát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 26 mminutami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.