Tání ledovců v asijských velehorách zrychluje, mohou za to teplejší léta

Ledovce v asijských velehorách v posledních letech tají mnohem rychleji než dříve. Příčinou jsou rostoucí letní teploty, ukázal mezinárodní výzkum. Podle studie už tají ledovce i v těch nejvyšších horách, kde se ještě donedávna zvětšovaly. Vědci varují, že to může mít negativní dopad na lidské osídlení v celé oblasti.

Chování ledovců je pro klimatology nejlepším vodítkem pro představu, jak klimatické změny ovlivňují vysokohorské oblasti. Zaledněné oblasti v těchto asijských regionech jsou přímým zdrojem, z něhož čerpají vodu ty největší řeky, na nichž jsou závislé stovky milionů lidí.

Glaciologové na základě satelitních dat zkoumali chování ledovců v různých oblastech vysokohorské Asie. Výsledky podle nich mění pohled na předpovědi dalšího úbytku ledu v regionu a vyvolávají obavy o udržitelnost tamních ledovců jako spolehlivého zdroje vody a energie v příštích desetiletích.

Hlavní autor studie Atanu Bhattacharya z University of St Andrews výsledky komentoval: „Ukazují, jak moc se ledovce od 60. let minulého století ztenčily a ustoupily. Poskytují nám první přesný dlouhodobější záznam o kolísání rozlohy ledovců v několika oblastech vysokohorské Asie včetně Himálaje, Tibetského pohoří, Tien-Šanu a Pamíru za téměř šest desetiletí.“

Velikost ledovců se podle něj ve většině oblastí vysokohorské Asie od 60. let 20. století trvale zmenšuje a k úbytku jejich ledu nyní dochází už i v oblastech, kde ledovce po několik desetiletí ztrácely jen málo hmoty, nebo kde dokonce přibývala.

Spojení pozorování a modelování

Práce také hledala souvislost mezi úbytkem hmoty ledovců a měnícím se klimatem. Tým zkombinoval měření ze sítě vysokohorských meteorologických stanic s klimatickými modely – výsledky změn odpovídaly předpovědím těchto modelů.

„Tato studie je skvělým argumentem pro spojení pozorování a modelování a také pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl Yai Tandong z Ústavu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny Čínské akademie věd, který se na studii podílel a umožnil klíčovou část výzkumu – mezinárodní sdílení dat.

Výsledky výzkumu vyšly 5. července v odborném časopise Nature Communications a podtrhují hrozbu, kterou tání ledovců v Asii představuje. Už řada předchozích výzkumů varovala, že tato změna může ovlivnit široké spektrum toho, na co jsou lidé v regionu zvyklí.

Kromě nedostatku vody a energie z vodních elektráren je to i riziko intenzivních záplav v době, kdy budou v létě ledovce tát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled