Alpy mohou přijít o lyžování. Horské státy se snaží přizpůsobit

Změna klimatu s sebou v Evropě přináší menší nutnost topit. Vyšší teploty ale současně mají negativní dopad na lyžařský průmysl. V Alpách je podle současných studií jeho budoucnost neveselá.

Mnoho lidí považuje lyžování za něco, co tu bylo vždycky. V Alpách se ale začalo lyžovat až na konci 19. století a první vlek tam postavili v zimě roku 1934 v Davosu.

V té době se už atmosféra plnila oxidem uhličitým z průmyslové civilizace spalující fosilní paliva. Lidé o tom ještě nic netušili a nevěděli, že oteplování klimatu způsobené skleníkovým efektem může jejich nově objevenou zálibu ohrozit. A tak, když se lyžování stalo roku 1936 olympijským sportem, začalo se v těchto evropských horách intenzivně stavět potřebné zázemí pro tyto zimní sporty.

Celý tento rozvíjející se obchodní model byl založený na něčem, co tehdy vypadalo zcela samozřejmě – na pravidelné a předvídatelné zimní sezoně s čerstvým sněhem. Jenže podle řady prognóz lyžování z Alp docela brzy zase vymizí.

Změny přicházejí

V posledních letech je stále obtížnější v Alpách najít zimu a sníh. Malá francouzská vesnička Saint-Firmin nedávno zrušila svůj lyžařský vlek, který pocházel z roku 1964. Už více než deset let tam totiž chyběla sněhová pokrývka. A roku 2022 bylo zrušeno sedm z osmi závodů Světového poháru v lyžování hned na začátku sezony kvůli dalšímu velmi teplému létu v Alpách, kdy rekordní teploty připomněly, že ani vysokohorské prostředí není imunní vůči nadměrnému horku.

Předpovědi do budoucna jsou chmurné. Průměrné teploty se v Alpách od předindustriální doby zvýšily už o dva stupně Celsia, což je zhruba dvojnásobek celosvětového průměru. Protože led a sníh jsou odrazivější než skály a půda pod nimi, znamená jejich úbytek, že se více tepla pohlcuje a nevyzařuje pryč z pevniny. Teplejší půda zase ztěžuje shromažďování a udržování zmrzlého sněhu a to všechno zrychluje jeho úbytek.

Rok 2022 byl pro švýcarské ledovce obzvláště těžký, docházelo k jejich nadměrnému tání, či dokonce mizení. Větrem navátý saharský písek v polovině března zasypal bílý alpský sníh, který se zbarvil do podivné oranžové barvy podobné povrchu Marsu, a způsobil tak, že absorboval ještě více tepla.

Dlouhodobé prognózy naznačují, že Alpy by celkově mohly být do roku 2100 každé léto bez ledovců, zůstaly by tam už jen ty v nejvyšších polohách. Podle klimatologů je jedinou cestou, jak se tomuto scénáři vyhnout, rychlé snížení emisí.

Experimenty a inovace

Bez sněhu se lyžování ani další zimní aktivity neobejdou. Alpské země už kvůli tomu jsou pod tlakem, aby experimentovaly a inovovaly. Například ve Švýcarsku byly ledovce – třeba ledovec Rhone – pokryty přes léto propustnými látkami, které zpomalují tání. Ukazuje se ale, že to má vedlejší dopady v podobě degradace materiálu a místního znečištění.

Lyžařská střediska se snaží nekoncentrovat jen na zimní dovolené. Napříč Alpami roste zájem o rozvoj uhlíkově neutrálního turistického průmyslu, který klade mnohem menší důraz na cestování letadlem a autem.

S kratší lyžařskou sezonou se některá střediska snaží propagovat alternativy, jako je zimní pěší dovolená, zatímco jiná varují, že lyžování a snowboarding budou stále více výsadou bohatých a privilegovaných, protože střediska budou nucena investovat do intenzivnější výroby umělého sněhu a metod jeho ochrany.

Málo vody

Zimní aktivity jsou pro evropské horské země klíčové a Alpská úmluva, která vstoupila v platnost v roce 1995, byla pokusem signatářů, mezi něž patří Rakousko, Francie, Německo a Monako, o koordinaci přístupu ke zdrojům, dopravě a cestovnímu ruchu.

Rekordní teploty a ústup ledovců vytvářejí napětí, protože nedostatek vody ovlivňuje kapacitu pro výrobu energie ve vodních elektrárnách a narušuje dodávky vody pro obyvatele oblastí podél dolních toků v celém regionu. Ustupující sníh a led by se tak v budoucnu mohly stát zdrojem politických sporů – sousedské země budou muset řešit, že již neexistuje vydatný sezonní cyklus sladké a zmrzlé vody.

Vyhlídky pro lyžování a zimní sporty v evropských Alpách jsou neradostné. Podle švýcarských zpráv byla polovina lyžařských sjezdovek v zemi pro sezonu 2020–21 pokryta umělým sněhem, který vzniká vystřelováním drobných kapiček vody do vzduchu. A to je samozřejmě velmi náročné jak na spotřebu vody, tak i na energie.

I když v současné době existují energeticky účinnější přístupy k výrobě sněhu, tento proces bude vždy vyžadovat velké množství vody a dostatečně nízké teploty, aby mlha zmrzla a změnila se ve sníh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 11 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 15 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 15 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 17 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 18 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...