Změna klimatu s sebou v Evropě přináší menší nutnost topit. Vyšší teploty ale současně mají negativní dopad na lyžařský průmysl. V Alpách je podle současných studií jeho budoucnost neveselá.
Alpy mohou přijít o lyžování. Horské státy se snaží přizpůsobit
Mnoho lidí považuje lyžování za něco, co tu bylo vždycky. V Alpách se ale začalo lyžovat až na konci 19. století a první vlek tam postavili v zimě roku 1934 v Davosu.
V té době se už atmosféra plnila oxidem uhličitým z průmyslové civilizace spalující fosilní paliva. Lidé o tom ještě nic netušili a nevěděli, že oteplování klimatu způsobené skleníkovým efektem může jejich nově objevenou zálibu ohrozit. A tak, když se lyžování stalo roku 1936 olympijským sportem, začalo se v těchto evropských horách intenzivně stavět potřebné zázemí pro tyto zimní sporty.
Celý tento rozvíjející se obchodní model byl založený na něčem, co tehdy vypadalo zcela samozřejmě – na pravidelné a předvídatelné zimní sezoně s čerstvým sněhem. Jenže podle řady prognóz lyžování z Alp docela brzy zase vymizí.
Změny přicházejí
V posledních letech je stále obtížnější v Alpách najít zimu a sníh. Malá francouzská vesnička Saint-Firmin nedávno zrušila svůj lyžařský vlek, který pocházel z roku 1964. Už více než deset let tam totiž chyběla sněhová pokrývka. A roku 2022 bylo zrušeno sedm z osmi závodů Světového poháru v lyžování hned na začátku sezony kvůli dalšímu velmi teplému létu v Alpách, kdy rekordní teploty připomněly, že ani vysokohorské prostředí není imunní vůči nadměrnému horku.
Předpovědi do budoucna jsou chmurné. Průměrné teploty se v Alpách od předindustriální doby zvýšily už o dva stupně Celsia, což je zhruba dvojnásobek celosvětového průměru. Protože led a sníh jsou odrazivější než skály a půda pod nimi, znamená jejich úbytek, že se více tepla pohlcuje a nevyzařuje pryč z pevniny. Teplejší půda zase ztěžuje shromažďování a udržování zmrzlého sněhu a to všechno zrychluje jeho úbytek.
Rok 2022 byl pro švýcarské ledovce obzvláště těžký, docházelo k jejich nadměrnému tání, či dokonce mizení. Větrem navátý saharský písek v polovině března zasypal bílý alpský sníh, který se zbarvil do podivné oranžové barvy podobné povrchu Marsu, a způsobil tak, že absorboval ještě více tepla.
Dlouhodobé prognózy naznačují, že Alpy by celkově mohly být do roku 2100 každé léto bez ledovců, zůstaly by tam už jen ty v nejvyšších polohách. Podle klimatologů je jedinou cestou, jak se tomuto scénáři vyhnout, rychlé snížení emisí.
Experimenty a inovace
Bez sněhu se lyžování ani další zimní aktivity neobejdou. Alpské země už kvůli tomu jsou pod tlakem, aby experimentovaly a inovovaly. Například ve Švýcarsku byly ledovce – třeba ledovec Rhone – pokryty přes léto propustnými látkami, které zpomalují tání. Ukazuje se ale, že to má vedlejší dopady v podobě degradace materiálu a místního znečištění.
Lyžařská střediska se snaží nekoncentrovat jen na zimní dovolené. Napříč Alpami roste zájem o rozvoj uhlíkově neutrálního turistického průmyslu, který klade mnohem menší důraz na cestování letadlem a autem.
S kratší lyžařskou sezonou se některá střediska snaží propagovat alternativy, jako je zimní pěší dovolená, zatímco jiná varují, že lyžování a snowboarding budou stále více výsadou bohatých a privilegovaných, protože střediska budou nucena investovat do intenzivnější výroby umělého sněhu a metod jeho ochrany.
Málo vody
Zimní aktivity jsou pro evropské horské země klíčové a Alpská úmluva, která vstoupila v platnost v roce 1995, byla pokusem signatářů, mezi něž patří Rakousko, Francie, Německo a Monako, o koordinaci přístupu ke zdrojům, dopravě a cestovnímu ruchu.
Rekordní teploty a ústup ledovců vytvářejí napětí, protože nedostatek vody ovlivňuje kapacitu pro výrobu energie ve vodních elektrárnách a narušuje dodávky vody pro obyvatele oblastí podél dolních toků v celém regionu. Ustupující sníh a led by se tak v budoucnu mohly stát zdrojem politických sporů – sousedské země budou muset řešit, že již neexistuje vydatný sezonní cyklus sladké a zmrzlé vody.
Vyhlídky pro lyžování a zimní sporty v evropských Alpách jsou neradostné. Podle švýcarských zpráv byla polovina lyžařských sjezdovek v zemi pro sezonu 2020–21 pokryta umělým sněhem, který vzniká vystřelováním drobných kapiček vody do vzduchu. A to je samozřejmě velmi náročné jak na spotřebu vody, tak i na energie.
I když v současné době existují energeticky účinnější přístupy k výrobě sněhu, tento proces bude vždy vyžadovat velké množství vody a dostatečně nízké teploty, aby mlha zmrzla a změnila se ve sníh.
