Obří antarktický ledovec se dal do pohybu. Míří na volný oceán

Největší ledovec světa se dal do pohybu poté, co byl přes tři desítky let usazen na mořském dně. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř čtyř tisíc kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce ho však voda začala unášet značnou rychlostí pryč a teď se blíží hranicím vod Antarktidy.

A23a je opravdový kolos, jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Zlínského kraje. A neudivuje jen svou rozlohou –⁠ jeho tloušťka dosahuje přibližně 400 metrů. Pro srovnání, Žižkovský vysílač, nejvyšší stavba v Praze, měří „pouhých“ 216 metrů.

Ledovec A23a se odloupl jako jeden z mnoha z antarktického Filchnerova šelfového ledovce. Názvy plovoucích ledovců vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí. Pokud se dále rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu. V době, kdy se oddělil tento ledovec od bílého kontinentu, nacházela se na něm sovětská výzkumná stanice, což jen dokresluje, jak dávno k této události došlo.

Moskva tehdy vyslala expedici, aby ze základny Družnaja 1 odvezla vybavení, protože se obávala, že o něj přijde. Placatý ledovec však neodplul daleko od pobřeží, jeho hluboký kýl brzy pevně zakotvil na bahnitém dně Weddellova moře.

Proč se tedy dnes, po téměř čtyřiceti letech, rozhodl dát do pohybu?

Cesta po desetiletích „odpočinku“

„Ptal jsem se na to několika kolegů, zajímalo mne, zda to nemohla vyvolat například změna teploty vody u šelfu, ale všichni se obecně shodli, že prostě nastal jeho čas,“ řekl Andrew Fleming ze společnosti British Antarctic Survey, který se specializuje na dálkové snímání pohybu ledovců. „Od roku 1986 seděl na dně, ale tak dlouho se zmenšoval, až se odlepil a dal se do pohybu. První pohyb jsem zaznamenal už v roce 2020,“ dodal.

V posledních měsících pak A23a přidal na rychlosti, poháněn větrnými a mořskými proudy, a v současné době už míjí severní cíp Antarktického poloostrova. Podobně jako většina ledovců z oblasti Weddellova moře i tento téměř jistě vypluje do antarktického cirkumpolárního proudu, který ho poté nasměruje k jižnímu Atlantiku na dráhu, pro niž se vžil název „ledovcová alej“.

Dříve či později pak bude stejně jako všechny ledovce, jakkoli veliké, odsouzen k tomu, aby postupně roztál a rozplynul se v oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švábi by jadernou katastrofu nepřežili, tvrdí nobelista

Švábi sice patří mezi ta nejodolnější zvířata na Zemi, ani oni by ale podle expertů na radiaci a životní prostředí nepřežili jaderné katastrofy typu výbuchu atomové bomby nebo nehody v jaderné elektrárně.
před 17 hhodinami

Hlavou spiknutí měl být Šling z Brna. Jeho zatčením začaly stranické čistky v KSČ

Revoluce požírá své děti – a v Československu s tím začala počátkem 50. let. Z Moskvy sílil tlak na hledání vnitřních nepřátel v komunistické straně, a i když by žádní neexistovali, země pod sovětskou nadvládou si je tehdy měly „vyrobit“. Po éře vykonstruovaných procesů se skutečnými názorovými oponenty, jako byla například Milada Horáková, přišlo období, kdy si svojí funkcí a posléze ani životem nemohl být jistý žádný komunista. Údajnou hlavu protistátního spiknutí odhalili před 75 lety – stal se jí brněnský tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) Otto Šling.
před 18 hhodinami

Léčivý vláček nanomolekul podle studie vrací mozku nemocných mládí a naději

Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.
7. 10. 2025

Energie z vody, větru a slunce poprvé překonala uhlí. Globálně, hlavně díky Číně a Indii

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.
7. 10. 2025
Načítání...