Válečné zločiny strana 2 z 3

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Na Ukrajině byly podle vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva spáchány válečné zločiny, vyšetřovatelé našli důkazy o mučení a znásilňování civilistů a zadržování dětí. Podle ruského politologa a publicisty Ivana Preobraženského ale těmto zprávám většina Rusů nevěří, nebo se o nich ani nedozví. V Událostech, komentářích řekl, že očekává, že válka bude trvat déle a za tu dobu se ruské veřejné mínění může změnit.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.

Po více než čtyřech měsících vyšetřování ukrajinské úřady oznámily, že ruská okupace Buči si vyžádala nejméně 458 mrtvých. Podle zástupkyně starosty Mychajlyny Skoryk-Škarivské jde o nejpřesnější cifru, k jaké se vyšetřovatelé mohou dostat. Známky zastřelení, mučení nebo fatálního ubití nese 419 těl.

Česko pokračuje ve vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové vyslechla desítky svědků. Policie také zpřístupnila speciální on-line dotazník pro svědky i oběti válečných zločinů. Formulář je k dispozici ve čtyřech jazycích.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši) na Ruskem okupovaném Krymu. Doubrava se tam podle informací Deníku N setkal se šéfem tamní ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Růžičky je toto setkání nepřípustné. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan v úterních Událostech, komentářích přiblížil, jak probíhá vyšetřování údajných válečných zločinů na Ukrajině. Uvedl například to, že je kriticky důležité seznámit se se situací přímo na místě konfliktu a proniknout k důkazům skrz „mlhu války“.

Na Ukrajině již začalo vyšetřování sexuálních zločinů páchaných ruskými vojáky. Většinu znásilněných tvoří ženy. Mnoho obětí ale nechce vypovídat, protože mají strach z reakce veřejnosti. Jednou z mála, které se rozhodly mluvit, je dvaačtyřicetiletá Viktorie. Žije ve vesnici Beresťanka, která leží sto kilometrů západně od Kyjeva. Pro pořad Reportéři ČT s ní natáčela reportérka Lenka Klicperová.

Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na druhém místě se umístila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a třetí skončila vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová. Naopak loňská a předloňská vítězka, exministryně financí Alena Schillerová nyní coby šéfka poslanců hnutí ANO figuruje až ve druhé stovce žebříčku. Časopis ho vydává už pojedenácté a letos se v něm objevilo přes čtyřicet nových tváří.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) si myslí, že státy Evropské unie by nyní měly shromažďovat důkazy o válečných zločinech na Ukrajině jednotlivě, aby se vyhnuly obviněním z předpojatosti. „Vyšetřovat válečné zločiny spáchané na Ukrajině v tomto nečekaném konfliktu by mělo být v zájmu úplně všech,“ uvedl v pořadu Interview ČT24. Zmínil, že jeho cílem během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie je přiblížit vážnost válečného konfliktu i členským zemím, které se dosud k vyšetřování staví rezervovaně.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Ukrajinský soud potrestal ruského vojáka doživotním vězením za zavraždění neozbrojeného civilisty, informovaly o tom tiskové agentury. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Ruská invaze na Ukrajině znovu spustila debatu o funkčnosti Rady bezpečnosti OSN. Kritici tvrdí, že nezvládá ochránit mír, i když za tímto účelem vznikla. Samotný generální tajemník António Guterres při své návštěvě Ukrajiny přiznal, že Rada bezpečnosti selhala. Organizace se teď snaží orgán reformovat. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že podle něj je debata o její reformě zcela na místě.

Kreml ohlásil novou fázi války, která se zaměří na východní Ukrajinu. „Budeme teď asi svědky těch největších válečných zločinů na civilistech,“ uvedla Dita Charanzová (za ANO), místopředsedkyně evropského parlamentu v pořadu Události, komentáře. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Rusové na Ukrajině nemají žádné zábrany. Podle vojenského experta Lukáše Dyčky by ztráta Donbasu pro Ukrajinu znamenala ztrátu nejbojeschopnější části armády.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.