Válečné zločiny strana 2 z 4

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Za válečné zločiny by měli být souzeni nejvyšší představitelé Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina, míní zvláštní zmocněnec Ukrajiny pro zřízení mezinárodního tribunálu pro zločin agrese Anton Korynevyč. V pořadu Události, komentáře zmínil, že v procesu ustavení nezávislého soudu vnímá výrazný posun po čtvrteční schůzce s partnery z jiných zemí, která se uskutečnila v Praze. Jako model by dle něj mohl sloužit proces, který odsoudil válečné zločince zodpovědné za zvěrstva během války v bývalé Jugoslávii. „Jsou to strašlivé zločiny. Myslím si, že svět už dávno něco takového neviděl,“ popsal.

Americký prokurátor Clint Williamson pomáhá s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině, kam vyrazil hned po začátku ruské agrese loni v únoru. Vede společnou skupinu Evropské unie, Spojených států a Velké Británie. V rozhovoru pro ČT řekl, že si neuměl představit, že i v 21. století může v Evropě docházet ke zločinům, jaké se nyní v zemi napadené Ruskem páchají.

Soud v Moskvě shledal vinným ruského opozičního politika Ilju Jašina, obžalovaného z šíření lživých informací o ruské armádě během války na Ukrajině. Jašin za trestný čin, který ruské úřady zavedly po letošní masivní invazi na Ukrajinu, dostal 8,5 roku vězení. Prokuratura požadovala devítiletý trest vězení, Jašinovi právní zástupci žádali osvobození.

Moskva disponuje podle ukrajinské vojenské rozvědky dostatečným množstvím raket, aby provedla ještě několik větších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jedním z nejostřelovanějších měst za celou dobu ruské invaze je Charkov. Tamní správa shromažďuje použitou munici agresorů na jedno místo. Natáčel o něm reportér ČT Jan Šilhan.

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Na Ukrajině byly podle vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva spáchány válečné zločiny, vyšetřovatelé našli důkazy o mučení a znásilňování civilistů a zadržování dětí. Podle ruského politologa a publicisty Ivana Preobraženského ale těmto zprávám většina Rusů nevěří, nebo se o nich ani nedozví. V Událostech, komentářích řekl, že očekává, že válka bude trvat déle a za tu dobu se ruské veřejné mínění může změnit.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.

Po více než čtyřech měsících vyšetřování ukrajinské úřady oznámily, že ruská okupace Buči si vyžádala nejméně 458 mrtvých. Podle zástupkyně starosty Mychajlyny Skoryk-Škarivské jde o nejpřesnější cifru, k jaké se vyšetřovatelé mohou dostat. Známky zastřelení, mučení nebo fatálního ubití nese 419 těl.

Česko pokračuje ve vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové vyslechla desítky svědků. Policie také zpřístupnila speciální on-line dotazník pro svědky i oběti válečných zločinů. Formulář je k dispozici ve čtyřech jazycích.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) podal podnět senátnímu mandátovému výboru k prošetření kvůli jednání senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši) na Ruskem okupovaném Krymu. Doubrava se tam podle informací Deníku N setkal se šéfem tamní ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Růžičky je toto setkání nepřípustné. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan v úterních Událostech, komentářích přiblížil, jak probíhá vyšetřování údajných válečných zločinů na Ukrajině. Uvedl například to, že je kriticky důležité seznámit se se situací přímo na místě konfliktu a proniknout k důkazům skrz „mlhu války“.

Na Ukrajině již začalo vyšetřování sexuálních zločinů páchaných ruskými vojáky. Většinu znásilněných tvoří ženy. Mnoho obětí ale nechce vypovídat, protože mají strach z reakce veřejnosti. Jednou z mála, které se rozhodly mluvit, je dvaačtyřicetiletá Viktorie. Žije ve vesnici Beresťanka, která leží sto kilometrů západně od Kyjeva. Pro pořad Reportéři ČT s ní natáčela reportérka Lenka Klicperová.

Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na druhém místě se umístila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a třetí skončila vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová. Naopak loňská a předloňská vítězka, exministryně financí Alena Schillerová nyní coby šéfka poslanců hnutí ANO figuruje až ve druhé stovce žebříčku. Časopis ho vydává už pojedenácté a letos se v něm objevilo přes čtyřicet nových tváří.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) si myslí, že státy Evropské unie by nyní měly shromažďovat důkazy o válečných zločinech na Ukrajině jednotlivě, aby se vyhnuly obviněním z předpojatosti. „Vyšetřovat válečné zločiny spáchané na Ukrajině v tomto nečekaném konfliktu by mělo být v zájmu úplně všech,“ uvedl v pořadu Interview ČT24. Zmínil, že jeho cílem během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie je přiblížit vážnost válečného konfliktu i členským zemím, které se dosud k vyšetřování staví rezervovaně.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Ukrajinský soud potrestal ruského vojáka doživotním vězením za zavraždění neozbrojeného civilisty, informovaly o tom tiskové agentury. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.