Učitelku obviněnou z popírání ruských válečných zločinů znovu nepravomocně osvobodil soud

Soud ve čtvrtek opět nepravomocně osvobodil bývalou češtinářku pražské základní školy Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Soudkyně Klára Jantošová stejně jako už dříve rozhodla, že učitelčino jednání nebylo trestným činem. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal, podle něj soud nesplnil pokyny odvolacího senátu. Bednářová vinu od počátku odmítá.

Soudkyně uvedla, že to, co učitelka v hodině pronesla, bylo nepravdivé a zavádějící. „Výroky ale neměly přes jejich značně kontroverzní obsah důsledky na psychické zdraví žáků,“ poznamenala. Bednářová podle ní také nevybízela k nenávisti či násilí. Češtinářka byla potrestaná tím, že dostala výpověď.

S tím ale státní zástupce Richard Petrásek nesouhlasí. Navrhoval, aby soud Bednářové uložil osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Učitelčiny výroky nelze podle žalobce obhájit svobodou projevu, protože porušují zákon. Soudkyně také podle něj ani napodruhé nezohlednila, že žena tvrzení pronesla před žáky v postavení učitelky.

Bednářová se ve čtvrtek u soudu hájila tím, že se o tématu v hodině debatovalo. Nepodávala své názory direktivně. „I ty děti pochopily, že je to diskuse,“ prohlásila v závěrečné řeči. Státní zástupce podle ní do obžaloby zahrnul pouze některé její výroky, nepoužil pasáže, ve kterých problém vysvětlovala. „Má hodina byla zneužita proti mně,“ tvrdí. Hlavním smyslem podle učitelky bylo poselství, aby děti pátraly po různorodých informacích a nespokojily se pouze s jedním zdrojem.

Žena po skončení jednání novinářům řekla, že soudkyně musela při rozhodování „projevit osobní statečnost“. Zároveň prohlásila, že si s ní „pologramotný státní zástupce vyřizuje u soudu účty“.

Žáci si učitelku při hodině nahráli

Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje.

Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.

Prvoinstanční soud se zabýval případem už podruhé. Také v prvním kole učitelku osvobodil. Podobně jako ve čtvrtek konstatoval, že Bednářovou nelze soudit za názor, který projevila. Odvolací senát ale na podzim tento verdikt zrušil. Kauzu vrátil k novému projednání. Uvedl, že je nutné přihlédnout k tomu, že se Bednářová skutku dopustila jako učitelka v základní škole a výroky pronesla v hodině povinného předmětu, kterou žáci nemohli opustit. Na učitele lze podle evropské judikatury pohlížet přísnější optikou, co se týče svobody projevu a jejího omezení, dodal odvolací senát.

Učitelka v prosinci pravomocně prohrála pracovněprávní spor se Základní školou Na Dlouhém lánu, která jí dala výpověď po jejím zpochybňování ruských válečných zločinů před žáky. Podle odvolacího senátu porušila Bednářová školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.

Načítání...