Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil na tiskové konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Velikost celkových ukrajinských ztrát oznámil vůbec poprvé. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl nepřátelům důležité informace. Rusů podle Zelenského padlo 180 tisíc a až 500 tisíc jich bylo zraněno. Už dříve ukrajinský lídr tvrdil, že ztráty nepřítele jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce nezávisle ověřit.
„Každý člověk je pro nás velkou ztrátou. V této válce zemřelo 31 tisíc ukrajinských vojáků,“ sdělil podle ukrajinské agentury Unian Zelenskyj. Dodal, že jde o velké ztráty, přestože ruská strana se pokouší informace o ukrajinských ztrátách ještě zveličit. „Neřeknu, kolik bylo raněných, protože by Rusko vědělo, kolik lidí zanechalo bojů,“ dodal.
Už v rozhovoru s Fox News tento týden Zelenskyj sdělil, že ruské ztráty jsou pětkrát vyšší než ty ukrajinské. List The New York Times nedávno informoval, že Pentagon odhaduje celkové ruské ztráty na zhruba 300 tisíc mužů, přičemž 60 tisíc z nich tvoří padlí.
Zelenskyj zároveň připustil, že boje s Ruskem nejdou z ukrajinské perspektivy vždy „podle plánu“, a dodal, že čím méně lidí má informace o plánech Ukrajiny, tím lépe. V této souvislosti zmínil ukrajinskou loňskou letní protiofenzivu, v níž se nepodařilo dosáhnout zásadnějšího průlomu. Neúspěch protiofenzivy připsal Zelenskyj i tomu, že Kreml měl o ukrajinském protiútoku strategické informace ještě dříve, než začal.
Ukrajina už má nicméně jasný plán na novou protiofenzivu, ubezpečil ukrajinský lídr s tím, že podrobnosti o ní sdělovat nebude. Zelenskyj pouze přiblížil, že pro případ úniku informací budou mít ukrajinské síly záložní plány. Uvedl také, že Ukrajina musí zlepšit přípravu svých rezervistů a rotaci vojáků na frontě.
Ukrajina prý napočítala přes 120 tisíc ruských válečných zločinů
Na zmíněné tiskové konferenci nazvané Ukrajina 2024 vystoupil i ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin, jenž uvedl, že země za dva roky ruské invaze vede v patrnosti přes 120 tisíc válečných zločinů spáchaných Rusy.
„Neexistuje zločin, kterého by se ruské síly na Ukrajině během války nedopustily,“ sdělil Kostin. Dodal, že soudy už vynesly osmdesát rozsudků v procesech týkajících se možných válečných zločinů.
Cílem Kyjeva je ale podle něj posoudit zločiny před tribunálem po vzoru norimberských procesů, které proběhly po druhé světové válce s čelnými nacisty. Takto by se podle něj mělo rozhodnout mimo jiné o zločinech spáchaných v ukrajinském Mariupolu, který po intenzivním bombardování obsadili Rusové na jaře roku 2022.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak pak v souvislosti s válečnými zločiny hovořil o špatném zacházení s ukrajinskými zajatci a o deportacích ukrajinských dětí do Ruska. Obvinil také Mezinárodní Červený kříž, že se nesnaží situaci zajatců a deportovaných dětí napravit. „Mezinárodní Červený kříž nenavštívil ani jednoho našeho válečného zajatce v Rusku,“ uvedl Jermak.
Na jaře by se mohla konat mírová konference
Zelenskyj na konferenci prohlásil, že by si letos na jaře přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina vypracovala spolu s partnery mírový plán. Ten by byl posléze představen Rusku.
O plánu zorganizovat ve Švýcarsku mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta informoval v pátek na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve Švýcarsko požádal Zelenskyj. Rusko se však staví k návrhu odmítavě, napsala agentura AFP.
Zelenskyj v neděli zároveň řekl, že úspěch Ukrajiny v bojích s Ruskem závisí na podpoře Západu. Dodal, že je přesvědčen, že americký Kongres nakonec schválí další pomoc USA Kyjevu ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun). Poskytnutí další americké pomoci zatím blokují v Kongresu republikáni.
