David Miřejovský strana 2 z 2

Tchaj-wan zasáhly extrémní deště. Za poslední týden spadlo na jihu asijského ostrovního státu víc srážek než běžně za celý rok. Bleskové povodně a rozsáhlé sesuvy půdy zničily cesty do několika vesnic a mají minimálně čtyři oběti, tři lidé se pohřešují a 77 je jich zraněných. Záchranáři spustili nejpočetnější evakuaci za poslední dekádu – z domovů odvezli na šest tisíc obyvatel převážně zemědělského jihu ostrova. Meteorologové varují, že může vydatně pršet i dál.

Ukrajinská protivzdušná obrana je rozmanitá, skládá se ze souboru staré a nové techniky od různých výrobců. Ačkoliv je účinná, představuje logistickou noční můru. Je nesmírně nákladné a náročné školit posádky na odlišné typy systémů, zajišťovat servis a dodávky munice. Kyjev i jeho zahraniční spojenci rychle vyvíjejí nové zbraňové systémy, pokračování podpory pro napadenou zemi oznámil i prezident USA Donald Trump. I přes opakované oznámení o omezení dodávek Kyjevu šéf Bílého domu naznačil, že Ukrajina dostane další obranné systémy Patriot.

Počet obětí bleskových záplav v centrálním Texasu stoupl z 27 na 32, včetně čtrnácti dětí. Mnoho lidí je nadále nezvěstných a pokračuje pátrání po pohřešovaných, včetně desítek dívek z letního tábora. Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa spolupracuje se státními a místními úřady v Texasu a že na místo tragédie míří ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odpoledne telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně. Uvedl to na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili též o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.

Severní Korea se chystá ztrojnásobit počet svých vojáků bojujících na straně Ruska proti Ukrajině, píše CNN s odkazem na zpravodajské informace ukrajinských představitelů, podle nichž Pchjongjang vyšle na pomoc Moskvě dalších pětadvacet až třicet tisíc vojáků.

Americký ministr obrany Pete Hegseth dal nedávno najevo, že Washington hodlá v rozpočtu na příští rok snížit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Podrobnosti o rozsahu plánovaných škrtů neuvedl. Pentagon už ale pozastavil slíbené dodávky některých zbraní včetně střel do systému protivzdušné obrany Patriot. Podle expertů by Evropa i domácí ukrajinská výroba sice mohly případný americký výpadek do určité míry kompenzovat, americké zdroje jsou ale nyní nenahraditelné, pokud jde o protivzdušnou obranu a zpravodajské informace.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Ruské úřady na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, přímo nereagovaly. Uvedly ale, že silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.

Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje z ukrajinské tajné služby SBU, že drony SBU zasáhly na několika ruských základnách více než čtyřicet bombardérů. Některé ze zasažených základen jsou v Murmanské či Irkutské oblasti na severu Ruska, respektive na Sibiři, tisíce kilometrů daleko od fronty. Podle zdroje z SBU nese operace název Pavučina.

„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, který byl dlouhodobě na světové špičce.

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.

Prestižní americká Harvardova univerzita zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zákazu zápisu zahraničních studentů. Čtvrteční oznámení Trumpovy administrativy univerzita označila za protiústavní odvetu za to, že se postavila proti politickým požadavkům Bílého domu. Americká soudkyně pak toto rozhodnutí Trumpovy administrativy dočasně zablokovala.

Přes pokračující debaty o možném startu mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou na sebe obě strany nepřestávají útočit. Ruské ostřelování zabilo minimálně šest ukrajinských vojáků a zranilo několik civilistů u města Sumy. Ukrajinské síly zase oznámily zásah továrny na polovodiče, která dodává součástky výrobcům letadel a raketových systémů. Kyjev je navíc přesvědčen, že Rusko shromažďuje v Kurské a Bělgorodské oblasti mužstvo i těžké zbraně a že Moskva v nejbližších týdnech plánuje spustit ofenzivu proti Charkovské oblasti.

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá přijmout od katarské královské rodiny jako dar luxusní letoun Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One. Informovala o tom v neděli americká média s odvoláním na své zdroje a rovněž Trump uvedl, že ministerstvo obrany boeing dostane „darem“. Podle katarských zdrojů ale nemá jít o dar a zatím nebylo nic rozhodnuto.

V atmosféře rozčarování a obecné nedůvěry v politiky se Rumunsko připravuje na nedělní opakované prezidentské volby. Příznivci Calina Georgescua, který překvapivě zvítězil ve volbách později anulovaných kvůli ruskému vměšování, obviňují vládu z pošlapání demokracie. Nespokojené hlasy sbírá opoziční ultrakonzervativec a euroskeptik George Simion, který zemi slibuje velké změny.

Vládce Kremlu Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva hlásí, že její armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj však v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci v Kurské a Bělgorodské oblasti dál bojují.

Spojenými státy se ve velkém šíří šikana politických a názorových protivníků. Stěžují si na ni veřejně činní liberálové i konzervativci. V rozdělené americké společnosti se podle nich hojně vyskytuje takzvaný swatting, pojmenovaný po policejní zásahové jednotce swat. Jde o falešné nahlášení výbušniny či třeba vraždy, avšak s všudypřítomnými zbraněmi nebo s přehnanou reakcí policistů může skončit špatně. Situace je natolik vážná, že se jí zabývá už i Bílý dům.

V Paříži se ve čtvrtek sešli vrcholní francouzští a američtí představitelé, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Do města také dorazila předem neohlášená ukrajinská delegace. Přítomni byli rovněž britští a němečtí bezpečnostní poradci a činitelé. Elysejský palác večer uvedl, že rozhovory byly pozitivní a konstruktivní.

Čína důrazně odmítá, že by na ukrajinské bojiště vyslala své vojáky. Peking k této reakci donutil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v úterý prohlásil, že se ukrajinští vojáci střetli s nejméně šesti čínskými občany v řadách ruských sil. Dosud bylo známo, že své vojáky organizovaně vyslala na pomoc Rusku jen Severní Korea. Do plnohodnotné invaze se na straně agresora prokazatelně zapojili ozbrojenci z mnoha států, mapovala Zóna ČT24.

Druhé čtyři roky ve funkci slovenského premiéra Roberta Fica končí. A zdá se, jako by se smířil s faktem, že ho v tomto křesle čekají ještě další čtyři. Ano – smířil.