Středověký mor přišel z Kyrgyzstánu, ne z Číny, ukázala nová studie

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Archeologové a badatelé z univerzit ve Stirlingu a Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka v Lipsku analyzovali sedm hrobů na hřbitově ze 14. století u jezera Issyk-kul.

Podle nápisů na náhrobních kamenech lidé uložení v těchto hrobech zemřeli v letech 1338 a 1339, což je zhruba deset let předtím, než se mor projevil v Evropě. Díky analýze DNA vědci zjistili, že mrtví se nakazili bakterií yersinia pestis. Počet lidí pochovaných na hřbitově podle vědců dokládá, že tato komunita, která se zabývala mimo jiné dálkovým obchodem, čelila velké nadúmrtnosti několik let před tím, než mor zasáhl Starý svět.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Na základě analýzy DNA se vědci domnívají, že bakterie objevené v Kyrgyzstánu patří k nejstarším kmenům bakterie, jež byly na počátku středověké morové epidemie. Přenos bakterie na člověka způsobili podle badatelů svišti. Kmeny bakterií yersinia pestis pak začaly rychle mutovat. Podle autorů studie stojí Kyrgyzstán na počátku velké diverzifikace bakterie moru.

Podle odhadů demografů a historiků morová vlna známá jako černá smrt zahubila ve 14. a 15. století až třetinu evropského obyvatelstva. „Černá smrt mě vždy velmi zajímala a jedním z mých snů bylo odhalit tajemství jejího původu,“ uvedl Phil Slavin, jeden z autorů výzkumu. Dlouho se přitom tvrdilo, že mor byl zavlečen do Evropy z Číny skrze dálný obchod, aniž pro toto tvrzení existovaly věrohodné vědecké podklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled