U Chathamských ostrovů uvázlo 97 kulohlavců a tři delfíni. Část zvířat uhynula, zbytek musel být utracen

U břehů novozélandských Chathamských ostrovů uhynula stovka kulohlavců a delfínů, kteří tam o víkendu hromadně uvázli. Záchrana zvířat byla zkomplikována odlehlostí souostroví, které se nachází zhruba 800 kilometrů od východního pobřeží Nového Zélandu, informovala agentura Reuters.

Novozélandské úřady uvedly, že mrtvých je 97 kulohlavců a tři delfíni. Ministerstvo památkové péče, které zaštiťuje ochranu novozélandských přírodních a historických památek, se o incidentu dozvědělo v neděli. „V tu dobu bylo naživu již jen 26 zvířat, z nichž většina byla zesláblá, takže byla utracena. Důvodem bylo rozbouřené moře a téměř jistá přítomnost bílých žraloků,“ uvedla Jemma Welchová z ministerstva. 

Stovky kulohlavců, kteří patří do čeledě delfínovitých, uhynuly v září na australské pláži při jednom z největších případů uváznutí kytovců na souši, jaký byl kdy zaznamenán, připomněla agentura Reuters.

U Chathamských ostrovů uvázlo obrovské množství kytovců v roce 1918, tehdy uhynulo až tisíc zvířat.

Neznámé příčiny

Příčin narážení velryb na pobřeží je zřejmě více; může na to mít dopad jejich zdravotní stav, dezorientace, bouře na Slunci, hlad nebo i predátoři, kteří tyto kytovce na mělčiny pronásledují. Dopad mají také klimatické změny – kořist kytovců kvůli nim totiž míří častěji k plážím a mělčinám.

Podle nového výzkumu z loňského roku je většina těchto událostí, které se týkaly největšího množství zvířat, spojená zejména s nadměrným hlukem. Vědci se domnívají, že velrybám zvukové vlny způsobují nevolnost – do krve se jim uvolňují bublinky dusíku. A to může způsobovat krvácení a poškození jejich vnitřních orgánů.

V podstatě se to podobá dekompresní nemoci u lidských potápěčů způsobené příliš rychlým vynořením z hloubky na hladinu. „V přítomnosti sonarových vln jsou tato zvířata vyděšená a snaží se před zdrojem tohoto hluku prchat. Mění přitom vzorec svého potápění,“ uvedl hlavní autor studie Yara Bernaldo de Quiros agentuře AFP. „Jejich reakce na stres je silnější než reakce organismu na potápění, a právě proto se jim v tělech akumuluje dusík.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...